Tisková zpráva SVS - SVS přijímá mimořádná veterinární opatření proti šíření katarální horečky ovcí
V Praze dne 10. 9. 2024 Tisková zpráva
SVS přijímá mimořádná veterinární opatření proti šíření katarální horečky ovcí
Státní veterinární správa (SVS) dnes v reakci na aktuální výskyt katarální horečky ovcí (KHO) v chovech v Karlovarském a Ústeckém kraji vytýčila pásmo kolem ohnisek KHO (oblast o poloměru 150 km kolem každého ohniska) a v něm přijala mimořádná veterinární opatření s cílem snížit riziko šíření nákazy. Opatření se týkají především chovatelů hospodářských zvířat vnímavých k nákaze tedy ovcí, koz a skotu, ale také přepravců hospodářských zvířat. Opatření spočívají zejména ve výrazném zpřísnění pravidel pro přemísťování zvířat mimo pásmo.
Pásmo zasahuje do sedmi krajů. Spadá do něj pět celých krajů – Karlovarský, Ústecký, Plzeňský, Středočeský a Hlavní město Praha. Součástí pásma jsou části Libereckého kraje (okresy Česká Lípa a Liberec) a Jihočeského kraje (okresy Strakonice, Písek a Tábor).
„Cílem zveřejněných mimořádných veterinárních opatření je na jedné straně účinně reagovat na výskyt nákazy a na straně druhé nastavit přehledná a funkční pravidla pro přemísťování zvířat a jejich obchodování, která chovatelé ovcí, koz a skotu v tuto chvíli potřebují,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Chovatelé, kteří budou chtít přemísťovat zvířata z jednoho hospodářství na jiné v rámci pásma, budou moci zvířata přemísťovat, tak, jako běžně. Nutné je však splnění podmínky, že na jejich hospodářství nebylo vysloveno podezření na katarální horečku ovcí, či nebyly pozorovány klinické příznaky nákazy u chovaných zvířat.
Umožněn bude i nadále přesun zvířat přímo na jatka nacházející se mimo pásmo. Na jatka však budou moci být přepravena pouze zvířata klinicky vyšetřená soukromým veterinárním lékařem, která nevykazují klinické příznaky katarální horečky a pochází z hospodářství, kde alespoň 30 dní před datem přemístění nebyl žádný případ KHO. Zvířata budou muset být na jatka přepravena přímo a poražena nejpozději do 24 hodin od příjezdu.
Přemístění zvířat z chovu v pásmu mimo pásmo, ale ne na jatka, bude umožněno jen na základě výjimky, kterou umožňuje uplatnit legislativa EU. Zásadní bude z tohoto pohledu negativní výsledek testu PCR přemísťovaného zvířete na virus katarální horečky ovcí. Odebrání vzorku soukromým veterinárním lékařem schváleným pro tuto činnost bude muset předcházet alespoň 14denní doba v níž budou zvířata ošetřována proti útokům tiplíků pomocí insekticidů či repelentů. Zvířata takto přemísťovaná budou navíc muset mít veterinární osvědčení vystavené příslušnou krajskou veterinární správou.
Všechna vozidla, která budou zvířata z pásma přepravovat, budou muset po vykládce projít desinsekcí vnitřních prostor, v němž byla přítomna zvířata.
Přemísťovat zvířata z vymezeného pásma do jiných členských států (s výjimkou přesunů přímo na jatka v jiné členské zemi) bude nyní možné pouze v případech, že se jedná o členský stát, který uplatňuje pro přemístění zvířat vzhledem ke KHO na jeho území výjimku podle příslušného nařízení EU a tato výjimka je hlášena na Evropskou komisi. Všechny tyto výjimky jsou uvedeny na oficiální stránkách EK a jsou dostupné zde.
Přesun zvířat na jatka do jiných členských zemí je možný při respektování podmínek daných příslušnou evropskou legislativou. Nutné je mimo jiné, aby minimálně 48 hodin předem informovali příslušná jatka o chystaném příchodu zásilky.
Katarální horečka ovcí se v uplynulém týdnu vrátila do České republiky po 15 letech. K dnešnímu datu je v ČR pět ohnisek této nákazy v chovech, z toho čtyři v Karlovarském a jedno v Ústeckém kraji. Aktuálně se KHO šíří v západní Evropě, zejména ve Francii, Dánsku a Lucembursku a sousedním Německu, z něhož se pravděpodobně dostala také do ČR.
Katarální horečka ovcí je virové onemocnění domácích a divoce žijících přežvýkavců. Nákaza postihuje především ovce, kozy a skot. U skotu většinou nedochází k výskytu klinických příznaků. Onemocnění je přenášeno krev sajícím hmyzem, konkrétně tiplíky. Nákaza se projevuje horečkou, záněty a otoky v oblasti dutiny ústní, nozder, víček, uší, postiženy mohou být i paznehty. Zejména na sliznici dutiny ústní se objevují krváceniny a vředy.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
