Jak na živé vánoční dárky

Pravidelně před Vánocemi probíhají tiskem vášnivé diskuse na téma živých vánočních dárků, zde tedy myšleno dárků živočišných, povětšinou různých králíčků, křečků morčat, ale i štěňat a koťat. Pointou těchto novinových článků je téměř vždy upozornění, že vánoční prázdniny dětem každoročně počátkem ledna skončí, ale zvíře zůstává. A také pravidelně kaká a čůrá, rádo by jedlo a pilo, vyžaduje častou výměnu podestýlky či dokonce venčení, a vůbec si nárokuje protivný, stereotypní a nestále se opakující servis. Kéž by šlo králíčkovi vyndat baterky a uložit jej do skříně, pomyslí si maminka, když vidí, jak dcerka zúžila svoji péči o zvíře na občasné pomazlení.

Dlužno podotknout, že na vině těchto chovatelských patálií je v naprosté většině dárce zvířete. Na něm je, aby pečlivě zvážil a promyslel, jak si se zvířetem obdarovaný poradí. Zda je dostatečně odpovědný a vyzrálý, čili zda péči zvládne nebo zvíře jednoduše utrápí. Dárce by si měl také uvědomit, že jestliže je obdarovaný nezkušený, je potřeba k dárku doložit také patřičné informace a příslušenství, tedy například klec, nějaké vhodné krmivo, napáječku, podestýlku a další užitečné věci. Není vůbec od věci k zvířeti dodat i informační brožuru či chovatelskou knížku, aby se obdarovaný mohl rychle zorientovat.

S problematikou zdravotní péče o darovaná zvířata vždy rád pomůže veterinární lékař. Je ale potřeba se na něj obrátit včas a lépe preventivně, nežli až s nějakým problémem. Špatným chovem zhuntované mládě se léčí velmi nesnadno a nezřídka nezbývá nic jiného než utracení. Zvláště pro menší děti pak bývá tento zážitek vskutku nevánoční a kredibilita Ježíška v jeho očích klesá.

MVDr. Martin Grym