… Apatyka pana Pankiewicze

Zvěrokruh 12/2020 18.12.2020

Lucie Nejedlíková

Není lékárna jako lékárna. Dávno před Dr. Maxem byla/nebyla, na jednom náměstí, malá lékárna s názvem Apteka pod Orlem. Bylo to ve 30. letech a bylo to v židovské části Krakova. Majitelem rodinné lékárny byl Polák Tadeusz Pankiewicz, vystudovaný farmaceut z krakovské Jagiellonské univerzity. V lékárně mu vypomáhaly tři zaměstnankyně.

Po obsazení Krakova nacisty a vytvoření židovského ghetta se Apteka pod Orlem stala jedinou otevřenou lékárnou v ghettu a zároveň jedinou živností provozovanou v ghettu ne-Židem. Bylo to zásluhou až neuvěřitelně zdatných vyjednávacích schopností pana Tadeusze, který přesvědčil německé úřady k vydání povolení, aby jediná “árijská” lékárna v ghettu mohla fungovat po celou dobu války.

Lékárna poskytovala Židům v ghettu potřebné léky, často zdarma a co více – záhy se stala ústředním bodem konspiračních schůzek a místem pomoci úniku před transporty. Za tmy, večer a v noci se zde scházela židovská inteligence. Míchaly se zde barvy na vlasy pro změnu identity, k dostání byl fenobarbital jako sedativum podávané dětem, aby je bylo možno propašovat schované v zavazadlech ven z ghetta.

Od roku 1941, kdy byla v ghettu zrušena pošta, zaměstnankyně lékárny, denně docházející na propustku pracovat do ghetta a ven, riskantně pronášely tam a zpět vzkazy a potravinovou pomoc. V lékárně se schovávalo i několik Židů před transporty a byly zde s důvěrou uschovány cennosti těch, kterým se transportům vyhnout nepodařilo.

Po válce, v roce 1951, byla lékárna znárodněna a panu Tadeuszovi bylo umožněno v ní zůstat na místě vedoucího lékárníka. V roce 1967 byla přestěhována do sousedního domu a na místě původní lékárny vznikl bar. Město Krakov v roce 1981 rozhodlo o likvidaci baru a vzniku muzea. To bylo veřejnosti otevřeno v roce 1983.

Za svou cennou “odbojovou” činnost byl v 80. letech Tadeusz Pankiewicz vyznamenán státem Izrael titulem Chasid umot ha-olam (Spravedlivý mezi národy) – udělovaným lidem nežidovského původu, kteří za druhé světové války riskovali svůj život při záchraně Židů před holokaustem. T. Pankiewicz zemřel v roce 1993 a je v Krakově pohřben.