Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

Bylo nebylo...

Zvěrokruh 05/2022 07.05.2022

Nejedlikova.jpgStručná historie krmiv pro domací mazlíčky

Text: Lucie Nejedlíková


Co většina z nás pamatuje, krmivo pro domácí mazlíčky je k dostání v pytlích. Nicméně pravdou je, že až do poloviny 19. století žili psi a kočky ve Spojených státech především venku a jedli syrové maso nebo zbytky ze stolu. Teprve zbohatnutí střední třídy po průmyslové revoluci vedlo k tomu, že se z některých psů a koček stali „plnohodnotní“ domácí mazlíčci a začali tak být svými majiteli považováni za „civilizovanější“ společníky než jejich venkovní, „pracovní“ protějšky. Pojďme se podívat zpátky v čase do doby, kdy vlastně započala průmyslová výroba komerčních krmiv pro domácí zvířata.

První komerční krmivo pro domácí zvířata na světě bylo vyvinuto v roce 1860 – překvapivě člověkem z úplně jiného oboru – a to elektrikářem jménem James Spratt. Po cestě z Ohia do Spojeného království, kde zamýšlel prodávat hromosvody, si Spratt všiml na březích řeky v severním Londýně psů, kteří jedli zbytky tvrdých sušenek. Šlo o sušenky, které konzumovali na svých dlouhých cestách námořníci. Tyto levné krekry, vyrobené z mouky, vody a soli, sloužily námořníkům na lodích jako trvanlivé zásoby jídla. Spratt chytře usoudil, že i majitelé psů by ocenili mít podobné „policové“ zásoby pro své mazlíčky, a tak zahodil kariéru elektrikáře a vydal se na novou profesní dráhu – a první sušenka pro psy byla na světě.

Tzv. „Spratt‘s Meat Fibrine Dog Cakes“ obsahovaly směs rozmixované pšenice, zeleniny, červené řepy a „sušené nesolené želatinové části prérijního buvola“ (zajímavé je, že Spratt byl po celý svůj život notoricky přísný ohledně uvádění „specifického zdroje masa ve svých sušenkách“). Sušenky byly drahé, jeden 50librový pytel stál tolik, co činil tehdy celodenní plat zručného řemeslníka – Spratt se proto moudře marketingově zaměřil zejména na „anglické gentlemany“, kteří si mohli dovolit vyšší cenu.

Navzdory vysokým nákladům na výrobu a nejasnostem stran používání zdrojů masa, Spratt prezentoval své sušenky jako primární zdroj potravy pro psy. V 70. letech 19. století použil Spratt na psíčkařské Američany agresivní reklamní strategii: začal se zaměřovat na uvědomělé majitele domácích mazlíčků a účastníky výstav psů a v lednu 1889 koupil celou titulní stranu prestižního časopisu American Kennel Club. Vyzval několik starých přátel (čti: bohatých anglických venkovských gentlemanů), aby se podělili o báječné recenze na Sprattovy psí sušenky. Americká veřejnost byla nadšená a rychle vyměnila zbytky ze stolu, kterými krmila své psy doposud, za Sprattovy sušenky. Spratt také pozoruhodně nadčasově propagoval koncept krmení psů podle „životních stádií“ – s vhodnými produkty pro každou věkovou kategorii. Zní Vám to povědomě?

Na počátku 20. století si komerční trh se sušenými krmivy pro domácí mazlíčky získával pozornost stále více lidí, kteří si tento typ krmení ztotožnili se slovem „pohodlí“.

První konzervované krmivo pro psy ve Spojených státech bylo vyrobeno v roce 1922 – z koňského masa (které bylo pečlivě prodáváno jako „libové, červené maso“ ) – a konzervy byly opatřeny pečetí schválení kvality americkou vládou. V roce 1941 začaly být konzervy tak úspěšné, že výrobci chovali koně výhradně určené jen pro psí krmivo a ročně jich porazili na 50 000 kusů. Ale když začaly být cín a maso během druhé světové války na příděl a krmivo pro domácí mazlíčky klasifikováno jako „nepodstatné“, výrobci se dostali do úzkých. Kombinace válečného útlumu a také sílící hlasy milovníků zvířat, kteří byli rozhořčeni velkým počtem koní zabitých každý rok kvůli krmivu pro psy, vytvořila jedinečnou příležitost představit nový, přelomový produkt v krmivářském průmyslu.

V 50. letech 20. století koupila Sprattovu firma nová společnost – The Ralston Purina Company – která začala experimentovat se stroji pro své snídaňové cereálie – s cílem vytvořit nové chutné psí žrádlo. Kartonové krabice na cereálie se zdály být dokonalou alternativou pro skladování trvanlivého krmiva pro domácí zvířata. V roce 1956 tak byla vyrobena první suchá granule – procesem zvaným extruze. Extruze je metoda používaná pro výrobu velkého spektra trvanlivých potravin (jako jsou například snídaňové cereálie). Funguje tak, že mokré a suché ingredience se smíchají dohromady, aby vytvořily konzistenci podobnou těstu, která se pak vloží do stroje zvaného expandér. Těsto se vaří pod extrémním tlakem a za vysokých teplot, poté se protlačí přes vysekávací stroj a vytvoří se malé tvary, které dnes známe jako granule. Použití extruze pro komerční výrobu granulí nabralo na síle v průběhu 60. a 70. let 20. století, kdy firmy hojně využívaly tuto technologii k vytváření nových chutí a druhů.

V roce 1964 zahájil The Pet Food Institute (skupina lobbistů z potravinářského průmyslu) sérii reklamních kampaní, které měly přesvědčit spotřebitele, že komerčně připravené krmivo pro psy je jedinou správnou možností krmení. Kampaně byly velmi úspěšné a přesvědčily americkou veřejnost, že strava jejich psů by měla být založena na granulích. Připomínaly rané marketingové strategie používané „otcem myšlenky“ Jamesem Sprattem před mnoha lety. Jakmile se granule etablovaly jako hlavní krmivo pro domácí mazlíčky, reklamní strategie se staly více zaměřenými na odlišení značek. V 80. letech společnost Hill’s Pet Nutrition představila granule na předpis pro léčbu různých nemocí (jako je selhání ledvin a jater) a pokračovala v diverzifikaci do 90. let, kdy začala produkovat granule na základě individuální úrovně aktivity pro řízení hmotnosti.

I dnes krmivářské společnosti stále vyrábějí granule vytlačováním, protože to usnadňuje flexibilitu a kontrolu hustoty a lepší pasterizaci. Všechny ingredience (ano, dokonce i vysoce kvalitní nebo organické odrůdy) jsou vařeny při stejně extrémně vysokých teplotách a poté po vytlačení sušeny, aby se odstranila vlhkost. I když tento proces optimalizuje trvanlivost produktu, může také významně ovlivnit složení živin v krmivu a představuje mnoho dalších zdravotních rizik.

Rychlá procházka uličkami supermarketu s krmivem pro domácí zvířata však ukazuje, že marketingové kampaně minulého století byly úspěšné. Americká veřejnost z velké části považuje komerční krmivo pro domácí mazlíčky za hlavní volbu pro krmení svých psů a produkty jsou stabilně oblíbené pro svou nabídku pohodlí, což jsou dva principy, které vedly masovou výrobu na počátku 20. století.

I lidé v 50. a 60. letech přešli od konzumace skutečného masa a zeleniny po vzoru našich odvěkých předchůdců k vysoce upravené stravě sestávající se z rychlého občerstvení a „pohodlných“ balených potravin. Ale když se začneme zajímat o klíčové rozdíly mezi vysoce upravenými potravinami a čerstvými, „skutečnými“ potravinami, neubráníme se údivu nad tím, o kolik blíž jsme byli ke krmení našich psů správným způsobem, když jedli prostě čerstvé, lidské – kvalitní krmivo ještě před zahájením výroby suchého krmiva pro psy.

Volně přeloženo z originálu:

History of Commercial Pet Food: A Great American Marketing Story (thefarmersdog.com).

Zpět na výpis
Inzerce

Inzerce

Seznam veterinárních lékařů

Seznam veterinárních lékařů

Registr zvířat

Registr petpasů

Časté dotazy

Časté dotazy

Úřední deska

Oznámení Volební komise o odstoupení dvou kandidátů z voleb

Zveřejněno: 09.12.2022
Datum stažení: 31.05.2023

Kandidátní listiny pro volby do orgánů KVL ČR 2023

Zveřejněno: 10.11.2022
Datum stažení: 31.05.2023

Harmonogram voleb do orgánů KVL

Zveřejněno: 02.09.2022
Datum stažení: 28.05.2023
Úřední deska

Kalendář akcí

Právě chroustám data, abych mohl zobrazit kalendář. Chvilku prosím počkejte...