DPFO za rok 2020 na co nezapomenout aneb neznalost zákona neomlouvá

Tento článek bude vodítkem, abyste si mohli udělat případnou kontrolu, co vlastně před podáním stvrzujete pro finanční úřad svým podpisem.

EDITA JELÍNKOVÁ HRDLIČKOVÁ, EHV ENTERPRISE, A. S.

Dnes si zrekapitulujeme položky, které vy sami nebo vaše ekonomka bude vkládat do růžového přiznání k dani z příjmu fyzických osob (DPFO) za rok 2020. Často mi telefonujete, když se něco nepovede, a po mé otázce, co jste aplikovali v daňovém přiznání, je mi ze 70 % odpovězeno: nevím.

Jako první zásadou bude datum, kdy podat v roce 2021 za rok 2020 v rámci DPFO. I pro rok 2021 byl z pera finanční zprávy umožněn prodloužený termín, jak tomu bylo v roce 2020 za rok 2019. Ale pozor má to svá pravidla, neboť daně nepočkají. I tak by se dal nazvat ironicky vstřícný krok finanční správy. Termíny se nemění, jen se prodlužuje lhůta pro uplatnění sankcí. Ve výsledku to však vyjde podobně.

Termín pro písemné podání přiznání k dani z příjmu právnických osob, fyzických osob za rok 2020 je do 3. května 2021. Elektronicky je nutné přiznání podat nejpozději do 1. června 2021.

Termíny se týkají:

• fyzických osob

• podnikajících fyzických osob

• právnických osob

Jestliže na přiznání zapomenete a daň nezaplatíte, úředníci vám vyměří penále a úrok z prodlení za nedoplatek daně od daného termínu, podle toho, jakým způsobem přiznání podáte. Tedy od 3. května s písemným podáním, do 1. června s elektronickým podáním (nebo 1. července, pokud za vás podává přiznání daňový poradce, advokát nebo máte povinný audit).

Opozdilcům letos úřady odpouští pozdní podání přiznání ve lhůtě 5 pracovních dnů (tzv. toleranční lhůta), u platby daně se tento čas zkracuje na 4 kalendářní dny.

U fyzických osob často dochází k přeplatku na dani, který vzniká převážně na základě potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele, bonusu na děti či vyživovanou manželku či manžela. Velmi málo ovlivní základ daně také penzijní, životní pojištění či dary.

Kdy se vyplácí daňový přeplatek pro podání daňového přiznání za rok 2020?

Pokud má zaměstnanec povinnost podat daňové přiznání, tak toto podává do 1. dubna nebo do 1. května 2021. Stejně tak mají povinnost do konce března podat daňové přiznání OSVČ.

Při podání daňového přiznání má finanční úřad 30 dní na vrácení přeplatku. Tato lhůta se počítá od termínu podání daňového přiznání, nezáleží tedy na tom, kdy daňové přiznání podáte, 30denní lhůta se počítá od 3. května, nebo od 1. června elektronicky. Termín pro výplatu přeplatku je tak 3. června 2021, nebo 1. července 2021. Tento den musí finanční úřad peníze odeslat, reálně tedy můžete mít peníze na účtu až během následujícího dne. V praxi ale platí, že přeplatky finanční úřad posílá postupně v druhé polovině měsíce, přeplatek tak často obdržíte na účet už koncem měsíce.

A nyní přistoupíme již k léta známému růžovému formuláři finanční správy

Pokud se rozhodnete sami si sestavit daňové přiznání z příjmů fyzických osob (DPFO), níže uvedu příklady, kde poplatníci často chybují. Celková koncepce růžového formuláře DPFO je založena na paragrafech zákona o daních z příjmu a je koncipovaná od § 6 až § 10.

K § 6 - příjmy ze závislé činnosti zálohovou nebo srážkovou daní.

Nepodceňujte tento paragraf. Zde vám díky zaměstnavateli mohou v celkové výši platby daně velmi pomoci zálohy či srážky daně, které za vás učinil zaměstnavatel, a to jak v rámci pracovně právního vztahu s účastí na sociálním a zdravotním pojištění, tak i na případné DOPP, kde lze z objemu hrubé mzdy aplikovat zálohovou či srážkovou daň. K přiznání DPFO však potřebujete od zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech. Těchto potvrzení můžete mít třeba i od 30 zaměstnavatelů; vydávají se na základě žádosti a je povinností zaměstnavatele vám ho vystavit. Tato potvrzení pak v tabulce opíšete a následně součtem vložíte právě do paragrafu 6.

K § 7 - příjmy z podnikání na základě osvědčení dle zvláštních předpisů, živnosti volné nebo vázané.

Jedná se o příjmy a výdaje pouze z ekonomické činnosti. Zde máte možnost v případě fyzické osoby zvolit skutečně vynaložené náklady a základem daně je rozdíl. Druhou možností je využití paušální daně, která má tyto podmínky:

80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč; uplatnit lze též u ostatních příjmů ze zemědělské výroby podle § 10.

60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč

40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč (veterinární lékaři OSVČ, příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem)

30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů - dle § 9; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč

Dále budeme v § 7 řešit nejčastější položky. V praxi spíše než "položky snižující základ daně" slýcháme pojem "odečitatelné položky". Jak je i z názvu patrno, jedná se o položky, které se odečítají od základu daně a mají významný vliv na daňovou povinnost fyzické osoby. Je však nezbytně nutné rozlišovat, zda jde o:

• výdaj snižující příjmy,

• nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP),

• odčitatelné položky (např. daňová ztráta, výdaje na výzkum a vývoj; § 34 ZDP) nebo

• slevy na dani (§ 35 ZDP a další).

Nejčastější chyby z praxe

Pozor u paušální daně. Ustanovení § 35ca ZDP, které za daných podmínek zakazovalo poplatníkům aplikujícím paušální výdaje uplatnit slevu na dani na manželku či daňové zvýhodnění na děti, bylo novelou ZDP č. 170/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018 zrušeno.

U příjmů z pronájmu je třeba dát velký pozor na to, že pokud je majetek zahrnutý v podnikání, nikdy nesmíte uplatnit § 10. Vždy musíte zdanit ve své ekonomické činnosti v rámci § 7.

Jsme-li plátci DPH, můžeme uplatnit výdaje procentem, ale musíme zároveň vést evidenci pro účely DPH a archivovat daňové doklady. Pro výpočet výdajů procentem z příjmů bereme příjmy v částce bez DPH.

Archivace dokladů u plátců DPH je 10 let.

Členství vyplývající ze zákona: Pokud je členství povinné na základě ustanovení nějakého platného právního předpisu, jako je například členský příspěvek Komoře, je toto daňově účinný náklad.

Pozor rovněž na dary. Při uplatnění bezúplatného plnění jako odčitatelné položky vychází fyzická osoba ze základu daně, kterým se rozumí součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů podle § 6 až § 10 ZDP. Položkou odčitatelnou od základu daně je hodnota bezúplatného plnění poskytnutého na vymezené obecně prospěšné účely, pokud jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky. Těmito podmínkami jsou:

Příjemce a účel daru: Obdarovaným musí být obec, kraj, organizační složka státu nebo právnická osoba se sídlem na území ČR, jakož i právnická osoba, která je pořadatelem veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách.

Dar musí být určen pro vědu a vzdělání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, policii (Policii ČR nebo obecní policii), požární ochranu, pro podporu a ochranu mládeže, ochranu zvířat, sociální účely, zdravotnictví, ekologické, humanitární, charitativní účely, náboženské účely (jen pro registrované církve a náboženské společnosti), tělovýchovu a sport nebo pro politické strany a politická hnutí na jejich činnost.

O fyzickou osobu s bydlištěm na území ČR může jít pouze tehdy, jde-li o osobu provozující školské nebo zdravotnické zařízení či zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, a to výhradně na provozování takového zařízení.

Dále může jít o dary fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou péči, a to na zdravotnické prostředky (dle zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

Výše daru: Bezúplatné plnění (dar) může mít charakter finanční částky, nemovité věci, ale i poskytnuté služby. Věcný dar nebo službu je nutné ocenit. Pokud hodnota daru není známa, určí se cenou zjištěnou v souladu se zákonem o oceňování majetku. U darů fyzických osob uplatněných jako nezdanitelná část základu daně musí jejich úhrnná hodnota činit alespoň 1000 korun nebo přesáhnout 2 % ze základu daně. Postačí splnit jednu ze dvou uvedených podmínek. Může se jednat kupříkladu o deset darů v hodnotě 100 korun (podmínka minimální částky 1000 korun) nebo dar, jehož hodnota činí alespoň 2 % základu daně. Zákon však kromě minimální výše darů stanovuje i maximální hranici, a to 15 % základu daně (pro roky 2020 a 2021 maximálně 30 % základu daně - zvýšeno dočasně novelou zákona o daních z příjmů č. 39/2021 Sb.)., poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou část.

Dary do zahraničí: Obdobně se posuzují podmínky pro odpočet položky snižující základ daně z titulu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí. Rozhodujícím kritériem pro aplikaci tohoto odpočtu v případě zahraničního příjemce daru je to, zda je subjekt, který tento dar přijímá, a účel, pro který je dar poskytnut, srovnatelný s darem, který lze daňově uplatnit, pokud příjemce daru má bydliště nebo sídlo v ČR. Podle ZDP je pro naplnění podmínky srovnatelnosti rozhodující naplnění materiálních podmínek českého zákona, tj. zákona státu, který daňovou úlevu poskytuje, nikoliv to, zda stát, kde má příjemce daru své sídlo nebo bydliště.

Daňová ztráta: Mezi odčitatelné položky patří daňová ztráta minulých let, která je vzhledem ke svému specifickému způsobu uplatnění v daňovém přiznání začleněna mezi "položky upravující základ daně". Daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období, lze odečíst nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se ztráta vyměřuje. Pro mnohé poplatníky je daňová ztráta vyměřená v některém z předcházejících zdaňovacích období nejvýznamnější odčitatelnou položkou. Daňová ztráta je vlastně jakýmsi "záporným základem daně" a základní pravidla pro její uplatnění jsou poměrně jednoduchá. Daňovou ztrátu lze uplatnit celou nebo její část.

Poplatník, v jehož zájmu je, aby lhůta pro doměření daně uplynula co nejdříve, se proto v některých případech při vyplňování přiznání alternativně rozhodne raději pro nějaký nízký kladný, resp. nulový základ daně (například přerušením odpisování apod.), než pro vyměření daňové ztráty a prodloužení lhůty, po kterou může být finančním úřadem kontrolován.

Daňový balíček novela zpětné uplatnění ztráty. První novinkou je možnost zpětného uplatnění ztráty až za dvě předcházející zdaňovací období, ale za tato předchozí období lze uplatit maximálně v úhrnné výši 30 000 000 Kč.

Vysvětlení: pokud u poplatníka vznikla v roce 2020 ztráta, je možné nově o tuto ztrátu snížit svůj vyměřovací základ daně za období 2018 a 2019. Toto lze učinit pouze dodatečným přiznáním za období 2018 a 2019. V případě, že by vznikl díky těmto podáním přeplatek na dani vyšší než 30 mil. Kč, dostane vyplaceno pouze 30 mil. Kč, a to v součtu za obě zdaňovací období tedy roku 2018 a 2019.

Podmínky pro uplatnění daňového bonusu: Podmínkou, pro uplatnění daňového bonusu je dosažení minimálního příjmu. Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle §§ 6 a 7 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Maximální daňový bonus pro zdaňovací období roku 2020 je 60 300 Kč. Daňový bonus na vyživované děti dostanete jen v případě, že máte reálné příjmy ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti. Nově se již do příjmů nezapočítávají příjmy z pronájmu a kapitálového majetku. Legální cestou jsou příjmy OSVČ, která nemůže obdržet daňový bonus, rozdělit na tzv. spolupracující osobu (tj. manžela, manželku), která jej naopak získat může. Bonus můžete využít jen v případě, pokud jste měli v kalendářním roce příjem minimálně ve výši šestinásobku minimální mzdy. Pro zdaňovací období roku 2019 to byl příjem min. 80 100 Kč, pro zdaňovací období roku 2020 je to min. 87 600 Kč.

Velmi často využívají fyzické osoby příjmu z pronájmu (§ 9 ZDP). Málokdy ale vědí, že tento příjem podléhá zdanění a to právě dle § 9 ZDP. Jedná se o níže uvedené body, jako například příjmy z nájmu či pronájmu nemovitých věcí a bytů.

Ostatní příjmy (§10 ZDP)

Tento paragraf velmi často hraje významnou roli ve zdanění příjmu. Důležité je hlavně jeho správné začlenění. Nejčastějšími případy jsou příjmy nahodilé. Nikdy zde nemohou být zahrnuty příjmy, na které máte živnostenské či jiné oprávnění. Příklad: Mám chovatelskou stanici se psy. Jednou za rok mám štěňata a příjem z těchto štěňat patří právě do § 10. Ale v případě, že si zřídím chovatelskou stanici a založím živnost na chov domácích a zoologických zvířat, podléhá zdanění § 7 - tedy příjmy z podnikání. Toto je třeba opravdu pečlivě rozlišit. V tomto paragrafu by se některým z vás měl objevit příjem v případě, že vám Komora v souladu s finančním řádem vyplatila pohřebné nebo odchodné. Nejvíce se však v tomto paragrafu objevuje rozdíl mezi nákupem a prodejem nemovitostí. Ožehavým tématem je i zrušené penzijní a životní pojištění, protože mnoho poplatníků vůbec netuší, že v případě, že si uplatňovali slevu v rámci životního a penzijního pojištění, dochází při zrušení k dodanění.

Závěr

V tomto článku jsem vám zrekapitulovala podstatné body z časté praxe i s paragrafy, které, pokud budete sami vyplňovat DPFO, by vám mohly být vodítkem i v příkladech, které uvádím. Zdroje i další podrobné informace, z nichž jsem čerpala, najdete na stránkách Ministerstva financí. Bohužel zákonodárce nám nedaruje nic a jakýkoliv příjem podléhá zdanění se správným zařazením do daných paragrafů 6, 7, 8, 9 a 10. Jediné příjmy, které se nedaní, jsou:

• Přivýdělek u zaměstnance do 6000 Kč za rok.

• Dědictví.

• Stipendia ze státních rozpočtů anebo příspěvky ze spolků či odborových organizací.

• Náhrada majetkové či nemajetkové újmy, odškodnění a pojistná plnění kromě náhrady za ztrátu příjmu nebo za poškození věci, která spadá do obchodního majetku.

• Příležitostné příjmy do 30 000 Kč.

• Vaše roční příjmy nepřesáhly 15 000 Kč. Pokud ale máte příjmy od daně osvobozené nebo jde o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo o určité příjmy plynoucí ze zahraničí, které jsou také zdaňovány zvláštní sazbou, přiznání podáváte (i když nebudete platit daň). Pokud vykážete daňovou ztrátu (jen teoreticky u příjmů z pronájmů), opět daňové přiznání podat musíte.

• Za určitých podmínek příjem z prodeje nemovitosti.

• Za určitých podmínek příjem z prodeje movité věci.

• Příjmy z prodeje cenných papírů, jestliže jste je vlastnili minimálně 3 roky.

• Výhry z hazardu a ocenění z veřejných, kulturních či reklamních soutěží včetně účtenkové loterie a Sazky do 1 000 000 Kč ročně.

• Odměny za dárcovství krve a krevních derivátů.

• Výsluhové nároky a příspěvek na bydlení u vojáků z povolání, členů ozbrojených sil apod.

• Plnění z vyživovací povinnosti.

• Příležitostným příjmem je označeno dosažení příležitostného výdělku. Musí se jednat o nepravidelnou a neopakující se činnost, ideálně nárazovou, jinak by mohla spadat do podnikání.