Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

Drůbež a antibiotika

Zvěrokruh 9/2021 11.09.2021
  Časopis Zvěrokruh 9/2021
     Pro praxi
 

17_Stolar

Text: Petr Stolář

Foto: Freepik.com


 

Spíše než než s tímto slovním spojením se setkávám se spojením „hormony a drůbež“. Celá řada lidí, je totiž přesvědčena, že podmínkou růstu brojlerů jsou právě hormony. Ani jedno, ani druhé ale neplatí. To druhé vůbec ne, to první je diskutabilní. Existují totiž skupiny drůbeže, které během celého svého života do styku s antibiotiky opravdu nemusely přijít a ani nepřišly. A proč tedy brojler tak rychle roste? Odpověď je celkem jednoduchá – genetika, výživa a zoohygiena. Ale podívejme se na problematiku podrobněji.

Co je brojler?

Nebo snad „bojler“? Pod tímto označením nám vyskočí na mysli především to, co můžeme mít, nebo skutečně máme, téměř dennodenně na talíři ve formě nějak zpracovaného „masa“, tudíž bílkoviny. A tady musím poznamenat, že nejen bílkoviny, ale také vody. Kromě slepičích brojlerů existují i brojleři krůtí, husí, nebo kachní, či holubí. Jejich společným znakem je rychlý růst a ten s sebou nese i určitou kulinářskou nevyzrálost masa. Projevuje se tím, že maso obsahuje příliš mnoho vody a téměř žádný tuk, a tak je bez chuti a při tepelné úpravě se smrskne až i na polovinu. Rozhodně se jeho kulinářská kvalita nedá srovnávat s jeho soukmenovci, kteří žijí třeba několik měsíců někde na venkovském dvorku či zahradě. Osobně si myslím, že pojmenování brojlera jako „nejrychleji rostoucího nádoru na světě“ je zcela opodstatněné. Je to pojmenování, které se mezi drůbežáři docela vžilo. Velmi často jej používal profesor Kříž, ale ani on jej prý nevymyslel.

 

18_Broiler

 

Je také dnes už téměř nepředstavitelné, ale není to zase tak dávno, kdy brojleři během výkrmu procházeli antibiotickou léčbou 2x – ať již z důvodu opravdové nutnosti léčby, nebo preventivně. Pokud byla nutnost léčby, tak vždy souvisela s nedostatečnou zoohygienou a porušováním principů all in – all out. A u takto chovaných kuřat už nález reziduí nemusel být nic neobvyklého. Každopádně si dovoluji v současné době tvrdit jednu podstatnou věc: drůbeží maso je potravina, která je zdravotně nezávadná. S hormony zvířata nepřijdou do styku vůbec a u podávaných antibiotik jsou dodržovány striktně ochranné lhůty.

 

Výjimka potvrzující pravidlo: ANTIKOKCIDIKA.

Hlavně ta ionoforová. Látky, které svou podstatou můžeme, a také bychom měli, zařazovat do skupiny antibiotik. U nás, v důsledku klasifikace v celé EU, se však jedná o krmné doplňky. Proto je na ně i veterinární služba krátká, a tak se z důvodu stále se změkčujících norem stává, že jsou brojlerům, hlavně těm kuřecím, podávány až do samého konce jejich života. Přitom za ně už několik let, možná i desetiletí, máme účinnou náhradu. A v poslední době se nejen díky různým fytoaditivům, tato náhrada stále rozšiřuje. „Ale kšeft je kšeft…

Jak to tedy vlastně je

Teď jsem však trochu odbočil, ale i to je podle mého názoru důležité. Co se týká antibiotik ve výkrmu brojlerů, mohu odpovědně říct, že je téměř každý výkrm v počátečním období po naskladnění používá. Je to taková berlička pro chovatele, ke které se už dávno veterinární služba propůjčila, a teď je obtížné se jí zbavit. Ne že by to nebylo možné. Jsou chovy, hlavně ty menší a ekologické, kde se nepoužívají. A dokonce mně jedna bývalá zootechnička onehdy tak trochu nachytala, když jsem si jí stěžoval. Úplně jsem totiž zapomněl, že jsme „dělali kuřata“ bez antibiotik a bez antikokcidik už asi před dvaceti lety v jednom na tehdejší dobu velkém výkrmu. A šlo to. Ale farma se přebudovala z výkrmu brojlerů na chov nosnic. U velkých chovů má každý výkrmce obavy, že se mu zhorší výsledky a tím i celá ekonomika výkrmu. S touto berličku – podávání antibiotik po naskladnění – v prvé řadě počítají dodavatelé brojlerů. Líhně a producenti násadových vajec. Mohou tak líhnout brojlery i z nestandardních vajec. Pro příslušný rozmnožovací chov je totiž jednodušší a ekonomičtější prodat vejce ve formě kuřete za cenu cca 8–9 Kč, než jej dát do konzumu za cenu 3–4x nižší. Kromě toho vytřídění nestandardních vajec znamená práci navíc…

V čem je tedy problém

Zcela objektivně a zodpovědně mohu říct, že většina výkrmů je v současné době, co se zoohygieny týká, na vysoké úrovni. Taktéž výživa kuřat je kvalitní a zdravotní stav rodičů v rozmnožovacích chovech je konsolidován. V čem je tedy hlavní problém? Jsou vlastně dva: nesourodé dodávky brojlerů (co se týká jejich hmotnosti) a líhnutí kuřat z vajec snesených na zemi.

Když při přejímkách vážíme dodávaná kuřata, tak zjišťujeme rozdíly i více než 20 g v rámci jedné haly. Přičemž ne málo kuřat má hmotnost pod 35 g. A obecně je známo, že právě tato zvířata s nízkou hmotností jsou nejproblematičtější skupinou, kterou se chovatel snaží nějak podržet při životě. Podle mého názoru si tím však příliš nepomůže. Podaří se mu sice snížit úhyn po naskladnění, ale z takových kuřat už pořádný brojler málokdy vyroste. Buď uhyne, nebo je vybrakován během výkrmu, nebo k vybrakování dochází až na porážce. Ale dojde. Nemluvě už o vyrovnané kalibrační hmotnosti. Ekonomika takového počínání je tedy ve finále velmi pochybná. Měl bych být však objektivní. Jedna líheň v ČR již toto pochopila a vejce před inkubací procházejí hmotnostním tříděním. Ve výkrmu jsme to hned poznali.

 
„Většina výkrmů je na vysoké úrovni, kvalitní je i výživa kuřat a konsolidován je též zdravotní stav rodičů v chovech“
 

Druhým problémem jsou kuřata líhnutá z vajec snesených mimo hnízda – na zem.

 

Taková vejce se vlastně od samotného snesení nacházejí přímo v epicentru patogenních nebo podmíněně patogenních mikroorganismů a setrvávají v něm vlastně po celou dobu chladnutí. Při tomto procesu se obsah vejce poněkud smršťuje a mikropóry ve skořápce je nasáván vzduch a s ním samozřejmě i výše zmíněné mikroorganismy. U takových vajec není již také účinná ani následná dezinfekce, kterou všechna vejce po snesení procházejí. Během inkubace pak dochází k pomnožování mikroorganismů v kontaminovaném vejci. Navíc tato vejce často pukají, čímž se prostředí vlastní líhně zamořuje a stává se zdrojem infekce pro ostatní vejce. A na potíže je zaděláno... To vše je možné dokázat pravidelným a cíleným mikrobiologickým vyšetřováním jednodenních brojlerů.

 

19_husy

 

Jak z toho ven

Myslím si, že to bylo řečeno nebo naznačeno v předchozích odstavcích. Dělat vše tak, jak se dělat má – dodávat maximálně homogenní jednodenní kuřata a vyloučit z líhnutí vejce snesená do podestýlky, nebo vůbec nějak znečistěná. Další podstatný prvek, který může napomáhat minimalizaci, případně úplnému vynechání antibiotik u brojlerů, je stále komplexnější vakcinace rodičů brojlerů, aby bylo vejcem předáváno maximální množství protilátek, které jsou schopny brojlery při jejich krátkém životě co nejvíce ochránit. Mělo by být samozřejmostí, že správně navržený vakcinační program u rodičů a jeho poctivé provedení chrání rodiče, ale je také bezesporu podstatným přínosem pro výkrm. Nedá mi, abych se nezmínil ještě o jedné zkušenosti. Když jsem byl ještě mladý elév po škole, tak mi jeden na můj tehdejší vkus už starý kolega před důchodem řekl: „Pamatuj si, že na bordel žádná vakcína neexistuje“. Věřil jsem mu, nicméně jsem časem také zapochyboval. To když se začaly používat autogenní vakcíny, např. proti coli infekcím, a kupodivu fungovaly. Ale teď, když už vlastně věkem stojím ještě dál než byl tehdy on, tak mu musím přece jen dát za pravdu.

A vejce, která jíme

Při odchovu kuřic k výše popsaným problémům jako u brojlerů, podle mých zkušeností, nedochází, nebo alespoň v minimální míře. Dodávané jednodenní kuřičky jsou v mnohem vyšší kvalitě a homogennosti. Proto se v odchovu kuřic antibiotika, téměř nepoužívají. A pokud se nevyskytne zdravotní problém během odchovu, tak se tato drůbež do styku s antibiotiky už nedostane. V období snášky není používání těchto látek v souladu s podmínkami registrace některých veterinárních léčivých přípravků vhodné. Pro některá antibiotika totiž nejsou definovány MRL. Tato léčiva by sice šlo použít, ale ochranná lhůta na vejce, která by po tuto dobu nemohla přijít do lidského konzumu, by byla natolik dlouhá, že by se to nevyplatilo. A to je také dodržováno, protože nikdo neriskuje nález zbytku antibiotik ve vejcích. A tak se nakonec zjistilo, že to funguje i bez antibiotik.

Ostatní drůbež

U brojlerů ostatních druhů drůbeže je situace obdobná. Snad jen s tím rozdílem, že u krůt jsme zcela odkázáni na dovoz jednodenních krůťat. V současné době již o tomto problému nemám přehled, ale v minulosti byla dovážená krůťata velmi kvalitní. Po všech stránkách. Pokud vznikaly zdravotní problémy, tak opět byly z důvodů špatné zoohygieny u našich chovatelů. A jelikož krůty se vykrmovaly a vykrmují podstatně déle, tak tomu odpovídala i spotřeba antibiotik.

Husy jsou u nás v současné době asi již jen otázkou malochovů, případně chovatelů provádějících jejich výkrm v režimu bio. A je o ně velký zájem. Ale i zde je co zlepšovat. O kachnách pak přehled nemám vůbec.

Zákonitě se vnucuje otázka: proč nám ta antibiotika vadí, když nikde nejsou rezidua.

Rezidua se hlídají, bezpečnost pro konzumenta a zdravotní nezávadnost je tedy zajištěna. Tak proč tolik povyku. Problém spočívá v tom, že jakékoliv bakterie, některé více, jiné méně, si mohou vytvořit rezistenci k antibiotikům. A co víc, geny rezistence mohou být přenášeny i třeba z důvodu hygienické chyby při zpracování, do bakterií v lidské populaci. Ale o tom by mělo více přinést některé z dalších pokračování tohoto cyklu.

Nedá mi to, abych se ale nezmínil závěrem o jedné věci, kterou bych však velmi obtížně dokazoval. V některých chovech veškerou „lékovou politiku“ u drůbeže neřídí veterinární lékař, ale někdo jiný – buď zootechnik, nebo sám majitel. A veterinární lékař je tu jen kvůli tomu, aby příslušná léčiva předepsal a zaštítil jejich podání. Asi to nebude problém jenom u drůbeže, takže bych si dovolil jej zobecnit: „Zootechnik je nejšťastnější, když dostane do ruk k volnému použití léky a injekční stříkačku“. Quo vadis medicina veterinaria!

Zpět na výpis
Inzerce

Inzerce

Seznam veterinárních lékařů

Seznam veterinárních lékařů

Registr zvířat

Registr petpasů

Časté dotazy

Časté dotazy

Úřední deska

Falešné razítko – MVDr. Kristýna Koryntová

Zveřejněno: 18.04.2023
Datum stažení: 18.11.2023

Falešné razítko – MVDr. Emma Levá

Zveřejněno: 13.04.2023
Datum stažení: 13.11.2023

Falešné razítko – MVDr. Pavel Galko

Zveřejněno: 11.04.2023
Datum stažení: 11.11.2023

Falešné razítko – MVDr. Jan Král

Zveřejněno: 20.02.2023
Datum stažení: 20.09.2023
Úřední deska

Kalendář akcí

Právě chroustám data, abych mohl zobrazit kalendář. Chvilku prosím počkejte...