Shůry bylo dáno i nám, kroužku drobnosavčích veterinářů, abychom se mohli osobně sejít na tradičním Vetmeetingu v Seči v dobře známých prostorách příjemného kongresového centra Jezerka uprostřed klidné přírody.
Dopravit se na místo bylo možná pro mnohé z nás o něco více osvěžující než jen cesta k domácímu počítači za online přenosem. Pro mne tedy rozhodně. Poprvé po delší době a asi naposledy na další neznámou dobu... Po příjemném setkání s tvářemi známých i neznámých kolegů jsme se brzy usadili v útulném salónku nažhavení k poslechu přednášek. I tentokrát s námi své vědomosti byli připraveni sdílet přední vážení odborníci na problematiku drobných savců doc. MVDr. Vladimír Jekl, Ph.D., DipECZM a MVDr. Karel Hauptman, Ph.D. Zabývat jsme se měli možnostmi zobrazovací diagnostiky na poli medicíny drobných savců. Na počátku jsme si zopakovali, co je dobré neopomenout při pořizování kvalitních RTG snímků, třeba nevynechat ze snímku celou kaudální část zvířete, kde nám často v praxi unikají důležité patologie. Systematicky jsme prošli jednotlivými částmi těla a orgánovými trakty zvlášť u herbivorních drobných savců a zvlášť u fretek a osvěžili své znalosti v základních i méně častých patologiích, u nichž zobrazovací metody používáme. Uvědomili jsme si, že v mnoha situacích je spolupráce lékař-ultrazvuk-rentgen zcela zásadní k tomu, abychom stanovili diagnózu správně. Ani jsme se nenadáli a po posilňující přestávce na kávu už jsme měli šanci své nabyté znalosti procvičit na pestrých kazuistikách. Tyto nemohly nudit ani již ostřílené drobnosavčí kolegy, neboť se skládaly ze zcela aktuálních, snad jen pár dnů až týdnů starých skutečných případů našich lektorů. Mnozí již v naší praxi odebíráme a vyšetřujeme krev a kanylujeme drobné savce, i tak jsme si pro jistotu pustili videa těchto dovedností, abychom viděli, jak se to správně dělá. Probrali jsme se diagnózami běžnými i vzácnými, a protože všechno souvisí se vším, dostali jsme šanci se zapotit i na poli interním.
Někteří drobnosavčí nováčci či hosté možná nevěřícně sledovali fotodokumentaci případu operace jater křečka a těm ostatním zkušeným se laťka schopností posunula zase o něco výše. Ti z nás, jimž nejsou cizí fretčí pacienti, nesmí nikdy zapomenout na to, že fretka (téměř) nikdy netrpí jen na jedno onemocnění. RTG snímek hrudníku nebo sonografi cké vyšetření ledvin a ureterů není nikdy špatný nápad. Na závěr jsme diskutovali i problematiku užití antiprolaktinů u potkanů a také se chvíli zastavili u věčného protivníka – metabolické acidózy herbivorů. Se zákeřností tohoto metabolického zvratu se těžce smiřují i kolegové ze Starého Plzence Jan Pokorný a Alexandra Filipová, kteří nám představili svůj osobitý přístup k těmto pacientům, jenž mnohé z nás určitě inspiroval.
Řekla bych, že tento seminář nemohl nikoho zklamat, a drobný detail, že bylo potřeba nosit roušky, nás, myslím, už ani příliš nerozrušil... Lucie Špačková |