Elektronické žádanky k metodice kontroly zdraví

Radka Vaňousová

Dopis MVDr. Zbyňku Semerádovi, ústřednímu řediteli SVS ČR

Vážený pane ústřední řediteli,

Od 1. ledna 2020 byl spuštěn pilotní projekt elektronického zadávání žádanek k úkonům Metodiky kontroly zdraví a podle dostupných informací se předpokládá, že tento systém by se od 1. ledna 2021 stal plošně používaným a pro schválené soukromé veterinární lékaře povinným.

Systém je prezentován jako usnadnění práce terénních veterinárních lékařů. Nicméně, jak se dá zjednodušit a usnadnit dosavadní forma zápisu na papír? To téměř nelze.

Praxe hospodářských zvířat není nyní příliš vyhledávaným oborem ve světě veterinární medicíny a věkový průměr těchto kolegů je podstatně vyšší, než je to v jiných odvětvích veterinární péče. Nezřídka se jedná o pracující důchodce, či osoby, které starobního důchodu zanedlouho dosáhnou. Jejich technická vybavenost je nejčastěji na nízké úrovni, obecně jsou preferovány tlačítkové telefony a počítače se staršími operačními systémy. Zadávání elektronických žádanek je takto pro schválené veterináře nejen špatně proveditelné, ale bezesporu spojeno také s nemalými investicemi na pořízení potřebné techniky. Prosím, mějme na paměti, že provádění těchto zakázek není „povinností“ veterinárních lékařů a je velmi pravděpodobné, že je velké množství z nich díky tomuto „usnadnění“ přestane zcela provádět.

Z průzkumu mezi terénními kolegy vyplývají mnohé připomínky. Z nich si dovolím určité pasáže citovat.

„Aplikace je velice těžkopádná a náročná na ovládání. V roce 2020 je ostudou, že k jednoduché aplikaci je vydán 43stránkový manuál, který i tak obsahuje mylné informace.“

Za pomoci administrátora našich webových stránek jsme v terénních podmínkách, kdy jsme mimo jiné zlobil signál mobilního operátora jsme přibližně dvě hodiny strávili nad jedinou žádankou.

„My jako SVL nejsme schopni jakkoliv garantovat zabezpečení naší soukromé výpočetní techniky. V novém systému nemohu zajistit to, že se data v online prostoru nepoškodí, případně je napadne hacker a data zneužije.“

V dnešní době, kdy používáme citlivá data našich klientů, je otázkou, kdo a jak by tato data zneužil. Jak bude ošetřena zodpovědnost za zneužití těchto údajů a kdo by nahradil veterináři a chovateli náklady s provedením úkonů, v případě selhání aplikace či ztráty nebo poškození žádanky?

„Mám nachystané krve a nemohu je poslat. Na žádance se nezobrazují čísla krav.“

Velmi častým problémem je počet zvířat v IZR. Chovatel má na změny v tomto registru určenou lhůtu. Fyzicky je často přítomno větší množství zvířat, což žádanka nezohledňuje.

„Kupříkladu berete 200–300 krví, všude lítá dobytek a jeho exkrementy, ruce máme od téhož a v tuto chvíli vytáhnu svůj mobil řádově za 6–10 tisíc (i více) a v tomto prostředí a těmito rukama budu k číslům, které jsem si do telefonu stáhl (já ne, protože se mě to dodnes nepodařilo), přiřazovat pořadová čísla. To mám v lepším případě 1 mobil na 1 stáj. Nepočítám ten ztracený čas. Dříve čísla krav psal třeba zootechnik, ale dnes případnou manipulaci s mým telefonem odmítá.“

Kdo bude zodpovídat, za poškození techniky a kdo zaplatí čas strávený nad vypisováním žádanek na stolním počítači. V kravíně je vlhko, rozrušená zvířata a na pastvinách bývá mráz, déšť. Tyto podmínky jsou pro naprostou většinu elektronických zařízení nevhodné a poškození těmito vlivy nelze reklamovat. Asistent nechce přebrat zodpovědnost za hodnotné zařízení a odběr a zároveň evidence jsou nemožné.

„Jestliže máte majitele nějakého zvířete a toto zvíře je na farmě jiného člověka, tak musíte uvést číslo hospodářství pronajímatele. Majitel zvířete se prakticky nemá šanci dozvědět výsledky vyšetření bez kontaktu na veterináře a samozřejmě platba za vyšetření nejde na majitele zvířete, ale na majitele stáje. Někdy se stává, že tyto dvě osoby nebo fi rmy mají naprosto jiné místo bydliště, nebo působení a oba koukají jako blázni, co se vlastně děje.“

Tato situace je naprosto běžná v chovech koní a systém ji vůbec nezohledňuje.

„ První žádanky jsem dělala asi tak půl hodiny, pak jednu na 350 ks asi tak 8 hod – mezitím mi to spadlo a nebylo to tím hlavním uložit uloženo.“

Systém obecně absolutně není intuitivní a jednotlivé kroky na sebe nenavazují. Propojení s aplikací v mobilním zařízení není téměř vůbec popsáno v návodu. Celkový chaos s nemožností průběžného zálohování dat práci s větším množstvím vzorků téměř znemožňuje. Nelogicky umístěná selekce zvířat podle parametrů z IZR a zobrazování jednotlivých zvířat na několika stranách také znesnadňuje práci. Velmi nešikovné je zadávaní tuberkulinace, kdy je stejně nutné dodat tuberkulinační mřížku. V mobilní aplikaci nefunguje ani jediné usnadnění jako načítání kódů zvířat a hlasové zadávaní.

Při současném stavu systému nelze vyžadovat po terénních veterinárních lékařích povinné vystavování elektronických žádanek.

Tyto všeobecné poznatky z praxe doplňujeme v příloze o detailní rozbor od jednotlivých technických připomínek, s jejichž identifikacínám pomohl náš vlastní IT pracovník. Ty mohou být podkladem k dalšímu jednání. S cílem dále přizpůsobit systém podmínkám práce terénních schválených veterinárních lékařů.

MVDr. Radka Vaňousová,
prezidentka KVL ČR