Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

Elektronické žádanky k metodice kontroly zdraví

Zvěrokruh 9/2020 23.09.2020

Radka Vaňousová

Dopis MVDr. Zbyňku Semerádovi, ústřednímu řediteli SVS ČR

Vážený pane ústřední řediteli,

Od 1. ledna 2020 byl spuštěn pilotní projekt elektronického zadávání žádanek k úkonům Metodiky kontroly zdraví a podle dostupných informací se předpokládá, že tento systém by se od 1. ledna 2021 stal plošně používaným a pro schválené soukromé veterinární lékaře povinným.

Systém je prezentován jako usnadnění práce terénních veterinárních lékařů. Nicméně, jak se dá zjednodušit a usnadnit dosavadní forma zápisu na papír? To téměř nelze.

Praxe hospodářských zvířat není nyní příliš vyhledávaným oborem ve světě veterinární medicíny a věkový průměr těchto kolegů je podstatně vyšší, než je to v jiných odvětvích veterinární péče. Nezřídka se jedná o pracující důchodce, či osoby, které starobního důchodu zanedlouho dosáhnou. Jejich technická vybavenost je nejčastěji na nízké úrovni, obecně jsou preferovány tlačítkové telefony a počítače se staršími operačními systémy. Zadávání elektronických žádanek je takto pro schválené veterináře nejen špatně proveditelné, ale bezesporu spojeno také s nemalými investicemi na pořízení potřebné techniky. Prosím, mějme na paměti, že provádění těchto zakázek není „povinností“ veterinárních lékařů a je velmi pravděpodobné, že je velké množství z nich díky tomuto „usnadnění“ přestane zcela provádět.

Z průzkumu mezi terénními kolegy vyplývají mnohé připomínky. Z nich si dovolím určité pasáže citovat.

„Aplikace je velice těžkopádná a náročná na ovládání. V roce 2020 je ostudou, že k jednoduché aplikaci je vydán 43stránkový manuál, který i tak obsahuje mylné informace.“

Za pomoci administrátora našich webových stránek jsme v terénních podmínkách, kdy jsme mimo jiné zlobil signál mobilního operátora jsme přibližně dvě hodiny strávili nad jedinou žádankou.

„My jako SVL nejsme schopni jakkoliv garantovat zabezpečení naší soukromé výpočetní techniky. V novém systému nemohu zajistit to, že se data v online prostoru nepoškodí, případně je napadne hacker a data zneužije.“

V dnešní době, kdy používáme citlivá data našich klientů, je otázkou, kdo a jak by tato data zneužil. Jak bude ošetřena zodpovědnost za zneužití těchto údajů a kdo by nahradil veterináři a chovateli náklady s provedením úkonů, v případě selhání aplikace či ztráty nebo poškození žádanky?

„Mám nachystané krve a nemohu je poslat. Na žádance se nezobrazují čísla krav.“

Velmi častým problémem je počet zvířat v IZR. Chovatel má na změny v tomto registru určenou lhůtu. Fyzicky je často přítomno větší množství zvířat, což žádanka nezohledňuje.

„Kupříkladu berete 200–300 krví, všude lítá dobytek a jeho exkrementy, ruce máme od téhož a v tuto chvíli vytáhnu svůj mobil řádově za 6–10 tisíc (i více) a v tomto prostředí a těmito rukama budu k číslům, které jsem si do telefonu stáhl (já ne, protože se mě to dodnes nepodařilo), přiřazovat pořadová čísla. To mám v lepším případě 1 mobil na 1 stáj. Nepočítám ten ztracený čas. Dříve čísla krav psal třeba zootechnik, ale dnes případnou manipulaci s mým telefonem odmítá.“

Kdo bude zodpovídat, za poškození techniky a kdo zaplatí čas strávený nad vypisováním žádanek na stolním počítači. V kravíně je vlhko, rozrušená zvířata a na pastvinách bývá mráz, déšť. Tyto podmínky jsou pro naprostou většinu elektronických zařízení nevhodné a poškození těmito vlivy nelze reklamovat. Asistent nechce přebrat zodpovědnost za hodnotné zařízení a odběr a zároveň evidence jsou nemožné.

„Jestliže máte majitele nějakého zvířete a toto zvíře je na farmě jiného člověka, tak musíte uvést číslo hospodářství pronajímatele. Majitel zvířete se prakticky nemá šanci dozvědět výsledky vyšetření bez kontaktu na veterináře a samozřejmě platba za vyšetření nejde na majitele zvířete, ale na majitele stáje. Někdy se stává, že tyto dvě osoby nebo fi rmy mají naprosto jiné místo bydliště, nebo působení a oba koukají jako blázni, co se vlastně děje.“

Tato situace je naprosto běžná v chovech koní a systém ji vůbec nezohledňuje.

„ První žádanky jsem dělala asi tak půl hodiny, pak jednu na 350 ks asi tak 8 hod – mezitím mi to spadlo a nebylo to tím hlavním uložit uloženo.“

Systém obecně absolutně není intuitivní a jednotlivé kroky na sebe nenavazují. Propojení s aplikací v mobilním zařízení není téměř vůbec popsáno v návodu. Celkový chaos s nemožností průběžného zálohování dat práci s větším množstvím vzorků téměř znemožňuje. Nelogicky umístěná selekce zvířat podle parametrů z IZR a zobrazování jednotlivých zvířat na několika stranách také znesnadňuje práci. Velmi nešikovné je zadávaní tuberkulinace, kdy je stejně nutné dodat tuberkulinační mřížku. V mobilní aplikaci nefunguje ani jediné usnadnění jako načítání kódů zvířat a hlasové zadávaní.

Při současném stavu systému nelze vyžadovat po terénních veterinárních lékařích povinné vystavování elektronických žádanek.

Tyto všeobecné poznatky z praxe doplňujeme v příloze o detailní rozbor od jednotlivých technických připomínek, s jejichž identifikacínám pomohl náš vlastní IT pracovník. Ty mohou být podkladem k dalšímu jednání. S cílem dále přizpůsobit systém podmínkám práce terénních schválených veterinárních lékařů.

MVDr. Radka Vaňousová,
prezidentka KVL ČR

Zpět na výpis
Inzerce

Inzerce

Seznam veterinárních lékařů

Seznam veterinárních lékařů

Registr zvířat

Registr petpasů

Časté dotazy

Časté dotazy

Úřední deska

Falešné razítko – MVDr. Vladimír Hodač

Zveřejněno: 13.02.2024
Datum stažení: 13.08.2024
Úřední deska

Kalendář akcí

Právě chroustám data, abych mohl zobrazit kalendář. Chvilku prosím počkejte...
Nejbližší akce
24.02. - 24.03.
Kurz Oftalmologie v praxi malých zvířat Brno 24.02. 9:00 - 24.03.2024 17:00
02.03. - 03.03.
Kurz Měkkotkáňová chirurgie - Modul 4 02.03. 9:00 - 03.03.2024 17:00
Všechny akce