Epileptický seminář
Leoš Grejcar
Příval informací o epilepsiích psů a koček
Ve svém edukačním postgraduálním kalendáři jsem měl velkými písmeny zaznamenán podzimní termín semináře pořádaného pod organizačními křídly pilných pracovnic Samohýl Group a. s. a Nestlé Purina na téma epilepsie malých zvířat. Tento seminář navazuje na tradici odborných přednášek, kde se o své letité zkušenosti podělili Zuzana Malimánková a Hanuš Velebný, pracovníci referenčního pracoviště AA– Vet Praha. Místem konání byl zvolen jeden z manažersky oblíbených pražských hotelů Marriott Courtyard. Vhodně zvolený úterní odpolední termín umožnil těžce pracujícím kolegyním a kolegům opustit svá pracoviště a kontinuálně si doplnit mezery ve vzdělání a současně posílit své kreditové ohodnocení v rámci kontinuálního vzdělávání pod záštitou naší stavovské organizace KVL ČR.
Úderem 16. hodiny nás přivítala sličná kolegyně MVDr. Norika Dostálová – manažerka fi rmy Nestlé Purina. Blok přednášek zahájil Hanuš Velebný první přednáškou o základech epileptologie v naší zeměpisné šířce. Hanušův zvučný hlas přehlušil lehké brumlání klimatizace a zavalil nás přívalem informací o epilepsiích psů a koček. Jeho přednáška byla festivalem kazuistik tuzemské i zahraniční provenience. Dostatek nápojů a lahodná káva z přilehlých kafomatů mě udržovaly ve střehu, neboť s ohledem na mé datum v rodném listu a opotřebování těla a duchu můj mozek pravidelně při delších přednáškách podléhá kataleptickým epizodám, které měly tentokrát krátkou časovou prodlevu.
|
Příčiny epilepsie nám ve své přednášce odhalila Zuzana Malimánková. Její tichý a melodický hlas způsobil, že má ostražitost byla oslabena a moje mysl se dostala pod neodolatelný vliv boha Hypnose, naštěstí mě tentokrát neobdařil sny a zvuky hibernujícího medvěda.
Stejně jako loni Zuzka Malimánková opět svůj hlas směrovala pod úhlem 45 stupňů do auditoria, což ozvučilo první řady účastníků. Proto jsme byli my v zadních řadách ochuzeni o některé informace. Ale tato informační ztráta nám bylo kompenzována zasláním přednášky e-mailem, a tím obohatila sbírku mých virtuálních sborníků. Po zážitko-chlorofylovém občerstvení jsme pokračovali blokem o terapii epilepsie, následovaným blokem o komplikovaných stavech, kterými jsou clustery a status epilepticus. Po každém bloku přednášející ochotně odpovídali na fundované otázky z auditoria. Jejich odpovědi byly opřené o několikaleté zkušenosti a hodiny strávené při specializovaném studiu neurologie malých zvířat. Po téměř čtyřhodinovém přednáškovém maratonu byli přednášející a organizátoři ohodnoceni hlučným potleskem na otevřené scéně. O své zkušenosti a problémy jsme měli možnost se podělit v prostorách přilehlé restaurace, kde pro nás byla připravena chutná večeře. V pozdních hodinách jsme s Láďou a jeho sličnou manželkou opouštěli dešťovými kapkami zahalenou Prahu a po cestě na D5 jsme rozráželi sněhové vločky vstříc domovu v plzeňské kotlině. Z každé přednášky, kterou jsem absolvoval ve svém životě, si vždy odnáším heslo či hlášku přednášejícího. Z této přednášky si odnáším Hanušovo velké moudro: „Nehrajte si na chytrého“. Naprosto s Hanušem souhlasím, neboť majitelé našich pacientů se díky současným informačním technologiím stávají specialisty veterinárního oboru, jejichž mazlíčci strádají a trpí.
Mé poděkování patří všem členům organizačního týmu, který se o nás pečlivě staral a přichystal nám tak vynikající podmínky k báječnému pozdnímu vzdělávacímu odpoledni.
Leoš Grejcar – veterinární
Václav Matěj Kramerius