Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

Herriot po česku

Zvěrokruh 9/2020 23.09.2020

Lucie Nejedlíková

Malý exkurz do nedaleké veterinářské historie

Při mých oblíbených toulkách opuštěnými zákoutími světa se dají potkat ledajaká překvapení, leč narazit na starodávnou knihu zvěrolékařskou, zapomenutou mezi vyhozeným haraburdím, se řadí k těm mému srdci nejcennějším. Po ofouknutí letitých pavučin a vyvětrání plísní hlodajících zažloutlé stránky, nešlo déle odolat prolistování této více nežli 1100 stránkové bible veškerého zvěrolékařského vědění, sesbíraného kapacitami Vysoké školy zvěrolékařské pro dobro chovatelů a vydaného v poválečném roce 1946 pod názvem Zvěrolékařský rádce. Prof. Dr. František Král v předmluvě této, už jen při zběžném prolistování místy překvapivě nadčasové, publikace představuje čtenářské veřejnosti „srozumitelnou knihu o chorobách domácích a užitkových zvířat, jejich ošetřování a vzniku nemocí – výživě – léčení a ochraně před nimi.“ Tehdy ještě netuše, že svobodnému podnikání již tiše zvoní hrana, pokračuje předmluva slovy: „Vhodná odborná kniha je pro každé zemědělské podnikání činitel velmi důležitý. Přáli bychom si proto, aby i tato kniha byla našemu chovateli dobrou pomůckou, aby z ní mohl čerpati odbornou radu, která ho chrání před mnohou škodou a ztrátou a zvýší též radost z jeho podnikání.“

 

Kniha se nevěnuje podrobně jen zvířatům hospodářským, ale i chorobám domácích mazlíčků. Potutelný úsměv na tváři vyloudí v dnešní době úzkostně bezlepkové a BARFovací pasáž věnovaná krmení psů. „Základem je ječný nebo ovesný šrot, rýže, bramborová kaše, všechny druhy zeleniny a občas maso. Jednou denně dostává pes mléko odstředěné nebo plnotučné s černým chlebem. Suchary a tvrdý chléb se dávají nemáčené a rozdrobené na větší kousky, kosti se dávají odděleně od ostatního krmiva. Nechybí leč ani varování. „Tvrdé a ostré kosti drůbeže a starých zvířat se pro psy nehodí, neboť mohou snadno zraniti jejich zažívací ústrojí“.

Bez zajímavosti není ani precizní kapitola věnována zoohygieně. „Čím větší je počet zvířat ve stáji, tím horší jsou zdravotní podmínky. Shledali jsme např., že ve stáji s třemi koni vířilo v každém cbm vzduchu 83.000 bakterií, avšak v jiné stáji se šesti koni za stejných podmínek obsahoval 1 cbm vzduchu již 325.000 bakterií a plísní:“

Nekompromisní je rádce chovatele i po stránce epizootologické. Nabádá hospodáře k obezřetnosti při výběru ošetřujícího stájového personálu, neboť „ nově nastoupený personál bývá někdy nositelem nakažliviny, o níž nikdo – snad ani on sám – nemá potuchy. Staly se případy, že ve statku zcela bez nákazy vypukla za několik dní po nastoupení nového čeledína slintavka a kulhavka. Teprve později se zjistilo, že čeledín přišel ze zamořeného hospodářství a nečistým oděvem, kterého užíval dříve u nemocného dobytka, přenesl nakažlivinu na zdravá zvířata u nového hospodáře.

 

11_herriot

 

Hospodář nevpouští do stáje ani cizích lidí, ani cizích zvířat, ježto takové návštěvy mohou míti neblahé následky. Zvláště v době, kdy v okolí řádí nákazy, především slintavka a kulhavka, mor vepřů apod., nevpustí ani do stáje, ani do statku obchodníky s dobytkem, řezníky, kleštiče a podobné návštěvníky.“

Významně zvedá ukazováček i stať věnována zoonózám. „Kdysi dovedli lidé sdíleti s dobytkem společné místnosti obytné a v krajích nekulturních je tomu tak podnes. Odvykli si tomu však, jakmile poznali mnohonásobné škody, které z toho plynou. Kulturní člověk uplatňuje pro zvířata mnohé poznatky a vymoženosti hygieny bytové a hledí předejíti všechny škodliviny a úhony. U čeledínů, hospodářů i zvěrolékařů, kteří ošetřovali nemocná a nakažená zvířata, došlo již nejednou k přenesení nákazy na ně a k těžkému, někdy i smrtelnému, onemocnění. Nejvíce ohrožuje vozhřivka a sněť slezinná. Vozhřivkou, nebezpečnou nákazou jednokopytníků, bývají ohroženi zvláště čeledínové nebo majitelé, kteří tuto nemoc léčí v domnění, že jde o hříběcí. Snětí slezinnou od býložravců se nakazí buď pokoutní ošetřující fušeři nebo řezníci, jestliže náhodou zpracují nutně pražené zvíře, aniž je předem vyšetřeno zvěrolékařem. Vozhřivka, sněť slezinná a vzteklina vedou u lidí, nejsou-li zavčas ošetřeni odborně, zhusta k smrti. Zvláště při kousnutí podezřelým psem nutno myslet na možnost vztekliny, neboť, jak známo, zdravá zvířata nepokousají známého člověka a zpravidla se tak nechovají ani vůči cizím…“ Jak vidno, éra hysterických čivav byla tehdy ještě chimérou budoucnosti…

12_herriot

Toxikologie a farmakologie není opomenuta a doprovází ji krásně ilustrovaná příloha. „Čemeřice – tuto rostlinu uvádíme jen proto, abychom před ní varovali. V některých krajích na Moravě užívá totiž lid při nejrůznějších chorobách zvířat – hlavně nakažlivých – tenkého kořínku čemeřice černé nebo zelené a dává mu různé názvy, např. černý kořen. Kořínek se provleče otvorem probodnutým v uchu nebo v kožní řase. Místo se silně zanítí a části tkáně odumřou a odpadnou. Kořen obsahuje prudké jedy. Je nutno varovati před tímto zákrokem. Kdyby byl účinný, resp. kdyby účinek převážil škodu, kterou může tento postup způsobiti, užívala by ho zvěrolékařská věda dodnes. Neodborník ani neví, kolik práce se vynakládá na zlepšení léčby a na hledání nových léků a způsobů, jak horlivě se studuje každý léčebný prostředek, který by mohl míti lepší výsledky než způsoby dosud užívané.“ Vida, už tehdy, a to ještě nebyl k mání Dr. Google…

I po více než 70 letech je poměrně aktuálně zpracována kapitola věnující se demodikóze psů, pod názvem „Prašivka červená neboli akarová (akarus)“. Nelze odolat neocitovat i z této odborné stati. „Prašivka akarová se vyskytuje nejvíce u psů plemen ušlechtilých a krátkosrstých, např. u jezevčíků, dobrmanů, boxerů, krátkosrstých ohařů a hladkostých foxteriérů. V podstatě je to vyrážka kožní, kterou vyvolává zákažka akarová neboli trudník na oslabeném organismu. Zdravý a konstitučně silný pes se akarovou prašivkou nanakazí. Trudník vniká do kůže otvorem vlasového míšku podél vlasu do hloubky a proniká až do míšku mazového. Po celou dobu choroby bývá při akarové prašivce svrbění kůže zcela nepatrné nebo vůbec chybí. Tím se liší akarová prašivka od prašiviny skutečné, která je vyvolána zákožkou svrabovou. Léčba prašivky akarové je velmi obtížný a nevděčný úkol. Velmi často se vůbec psa vyléčiti nepodaří anebo, vyléčí-li se, propuká choroba po nějaké době znovu. Akarovou prašivku léčíme nejen zevně, nýbrž i vnitřně prostředky posilujícími organickou odolnost. Při vnější léčbě je nutno, aby léčivo bylo silně a dosti dlouho vtíránio do kůže, proniklo tak do hloubky a mohlo přímo působiti na zákožky akarové sídlící v mazových žlázách kůže. Proto povrchní natírání i sebelepších mastí nepomáhá. Volba vhodných léčiv se řídí stupněm a charakterem kožních změn a vyžaduje odborné porady“.

Nechybí ani právní poradna. Kupříkladu kapitola „O t. zv. Koupi na zkoušku“. „Podle zákonného ustanovení má každý kupující právo, aby si zvíře koupil na zkoušku, tj. může prodávajícímu před koupí oznámiti, že si ono zvíře koupí pouze v tom případě, že mu je prodávající „dá na zkoušku“. Když prodávající svolí ke prodeji na zkoušku, je nutno ustanoviti „čas na zkoušku“, tj. dobu, po kterou má kupující právo kupované zvíře si vyzkoušeti. U koně nebo krávy pokládám čas jednoho týdne (sedmi dní) za úplně dostačující, aby si kupující mohl zvíře dostatečně prohlédnouti a přesvědčiti se o tom, zda kupované zvíře má vlastnosti zvláště vymíněné nebo vlastnosti zpravidla předpokládané. Nepočítá se den, kdy bylo zvíře převzato na vyzkoušení, zkušební lhůta počíná teprve dnem následujícím. Tedy např. převezmu-li koně „na zkoušku“ ve středu na pět dní, mám právo jej zkoušeti ve čtvrtek, v pátek, v sobotu, v neděli a v pondělí. Když si však někdo koupi rozmyslí a nemíní si dobytče ponechati, musí zvíře nejpozději v pondělí večer do půlnoci vrátiti buď prodávajícímu do stáje nebo na místo, které bylo při koupi určeno.“

Nad knihou se dají strávit dlouhé hodiny, které soudobého čtenáře zavedou k nevyhnutelné lítosti, že takovéto vymazlené kompletní manuály už odvál čas, stejně tak jako k přemítání, jak je ten náš dnešní moderní svět o tolik snažší a (proto ?) o tolik složitější….

Zpět na výpis
Inzerce

Inzerce

Seznam veterinárních lékařů

Seznam veterinárních lékařů

Registr zvířat

Registr petpasů

Časté dotazy

Časté dotazy

Úřední deska

Harmonogram voleb do orgánů KVL ČR

Zveřejněno: 23.09.2024
Datum stažení: 08.06.2025

Pozvánka na konání okresního shromáždění OS KVL ČR Vyškov, 19.12.2024

Zveřejněno: 15.11.2024
Datum stažení: 20.12.2024

Pozvánka na konání okresního shromáždění OS KVL ČR Třebíč, 11.12.2024

Zveřejněno: 06.11.2024
Datum stažení: 12.12.2024

Omluva Představenstva KVL ČR jednatelům společnosti Veterinární ples, s.r.o.

Zveřejněno: 10.09.2024
Datum stažení: 10.03.2025

Falešné razítko – MVDr. Markéta Krejčí

Zveřejněno: 10.09.2024
Datum stažení: 10.03.2025
Úřední deska

Kalendář akcí

Právě chroustám data, abych mohl zobrazit kalendář. Chvilku prosím počkejte...
Nejbližší akce
06.12. - 07.12.
Úvod do techniky TPLO (SK/CZ) 06.12. - 07.12.2024
06.12. - 08.12.
Veterinárne sestry 06.12. - 08.12.2024
Všechny akce