Jak budou posuzovány příjmy z prodeje štěňat?

Edita Jelínková Hrdličková

Prodej štěňat z pohledu zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů

V souladu s řády ČMKU subjekt reprodukující štěňata s průkazem původu si musí uvědomit, že registrace chovatelské stanice nezakládá důvod na podnikatelskou činnost. Ale na činnost, která při splnění podmínek musí být zdaněna. V případě chovu více jedinců či více plemen za účelem dosažení zisku již nemůžeme hovořit o nahodilé činnosti, ale činnosti soustavné a subjekt se musí řádně registrovat na živnostenském úřadě k dané činnosti.

Kam se zařadit?

Kam zařadit chov štěňat a jak správně určit paragraf, zda půjde o příjmy dle § 7 (příjmy ze samostatné činnosti) nebo § 10 (ostatní příjmy) ZDP? Je to zemědělská činnost nebo jde o živnost?

Je třeba zdůraznit, že chovatelé a držitelé psů jsou povinni dodržovat zákony České republiky, kromě jiného např. zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Dále pak zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).

Je chovatelská činnost samostatnou činností, tj. příjmem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [§ 7 odst. 1 písm. a) ZDP] nebo příjmem ze živnostenského podnikání [§ 7 odst. 1 písm. b) ZDP]? Platí, že za příjmy podle ustanovení § 7 ZDP se považují příjmy ze samostatné činnosti vykonávané na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného orgánu.

Splňuje-li vaše činnost obecné znaky podnikání (soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku), získáváte postavení osoby vykonávající samostatnou činnost, v případě zemědělské výroby zápisem do evidence zemědělských podnikatelů, v případě živnosti vydáním živnostenského listu. Postavení zemědělského podnikatele je upraveno zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (ZoZ). Jak vyplývá z § ZoZ, zemědělským podnikatelem podle tohoto zákona je fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku, za podmínek stanovených ZoZ. Chov zvířat je zahrnován do pojmu zemědělská výroba a provozování zemědělské výroby není živností podle § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen živnostenský zákon).

Obsahem činnosti není obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy, drezúru zvířat, veterinární činnost a provozování zoologických zahrad.

Pokud vaše činnost nesplňuje výše uvedené znaky podnikání, tak se bude jednat o příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP. Podle § 2e odst. 2 ZoZ totiž platí, že fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle ZoZ.

Není nutno podnikat

Chov psů, koček a jiných drobných zvířat či živočichů v zájmových chovech, který nevykazuje výše uvedené splnění obecných znaků živnosti, nebude živností. Nelze kvalifikovat a určit subjekt, který odchovává štěňata, že musí být považován za podnikatele, a to za zemědělského podnikatele či podnikatele podnikajícího na základě živnostenského listu.

Většina chovatelů nenaplňuje požadavek na soustavnou činnost a otázkou je i to, zda každý chovatel odchovává štěňata za účelem dosažení zisku. Podmínkou zařazení těchto příjmů mezi příjmy podle § 10 ZDP je skutečnost, že se nejedná o činnosti provozované zemědělským podnikatelem nebo živnostníkem. Příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč, jsou osvobozené.

Příklad první

Chovatel měl v roce 2020 jedenkrát štěňátka. Základ daně (příjmy – výdaje) činil 45 000 Kč. Chovatel nemá zvířata evidována v podnikání, ani nedisponuje živnostenským oprávněním, je pouze vlastníkem v souladu s řády ČMKU a FCI majitele registrované chovatelské stanice.

Tento chovatel se klasifikuje v rámci podání daňového přiznání dle § 10 ZDP. Překročil částku 30 000 Kč v příjmech. V případě, že splňuje zákon a je v evidenci zemědělského podnikatele, může aplikovat 80 % nákladů bez prokázání příjmu. Zde nepracuje se základem daně (příjmy – výdaje), ale pouze s příjmy.

Příklad druhý

Závěrem případ chovatele, na kterého byl osobou předzvědnou upozorněn nejmenovaný finanční úřad s tím, že nedaní příjmy z prodeje štěňat, a to za tři roky zpětně. Chovatel na základě výzvy přistoupil k finančnímu úřadu se smlouvami o prodeji štěňat. Dále pak s náklady, které aplikoval jako náklady oproti příjmu. Tento subjekt neměl chov jako podnikání, ani zemědělskou činnost, ale činnost nahodilou dle § 10 ZDP. Vrh měl maximálně jedenkrát ročně na všech zvířatech, co údajně vlastnil. Finanční úřad přistoupil k revizi smluv a náhodně vytipoval kupující, které požádal o součinnost. Zde bylo zjištěno, že kupní smlouva koliduje se skutečně zaplacenou cenou, která byla samozřejmě v hotovosti a byla výrazně vyšší, než ta, co byla uvedená ve smlouvě. Toto ale nebyl důkazní materiál, ale tvrzení proti tvrzení. Nový majitel argumentoval tím, že smlouvu nezkoumal a chovatelce věřil.

Kupující i celá rodina se soustředila na nové štěňátko, i když nevycházelo zrovna z dobrých podmínek. Ale soucit a rychlost předání i s možností dovozu byla zřejmě cílem chovatele. Vzhledem k tomu, že se jednalo o zvířata s průkazem původu v souladu s řády, finanční úřad přistoupil oficiální cestou k poskytnutí součinnosti, kolik průkazů původu bylo vydáno za dané tříleté období na dané jméno a chovatelskou stanici. Poskytnutím součinnosti bylo zjištěno, že průkazy původu byly vydány na mnohem více štěňat, než chovatel doložil kupními smlouvami. A začal tzv. kolotoč: prověřování ceny obvyklé za daný druh či plemeno a doměřování ze strany FU. Dále bylo se součinností státní správy zjištěno, že ačkoli chovatel sice vlastní chovatelskou stanici, ve svém objektu má nespočet dalších plemen bez PP, které reprodukoval a prodával. Kupujícím nabízel, že předání může být kdekoliv, aby zbytečně neupozorňoval kupující, jak jeho chov vypadá a co vlastně má. Dokonce byl tak originální, že si vytvořil své průkazy původu a využíval neznalosti kupujícího, že se jedná o jedince s PP dle řádů ČMKU a FCI, i když opak byl pravdou. Z chovatele se následně vyklubala docela velká množírna, která těžila z prodeje zvířat a samozřejmě značné částky z prodeje nebyly zdaněny.

Poučení na závěr

Věřte, opravdu to nestojí za to - ať jde o prodej štěňat, nebo pronájem garáže, nebo prodej majetku - pokud překročíte limit, raději podejte daňové přiznání sami a vše raději prokažte. U fyzických osob je to 15 % (§ 10). V § 7 jsou tam bohužel už součástí sociální a zdravotní odvody. Samotná daň není tak katastrofální, ale mnohem větší následky a vyšší náklady jsou třeba za tři roky zpět. Úroky z prodlení vás tak přijdou dráž, než daň samotná.

Krásné léto Vám všem

Edita Jelínková Hrdličková
EHV Enterprise, a. s.