Letem veterinárním světem

Hirudoterapie (léčba pijavicemi) pro léčbu obstrukce horních cest dýchacích u psa

Hirudoterapie je používána při léčbě venózní kongesce nebo pro léčbu tkání, které trpí sníženou perfuzí a následně špatným hojením. Jejich využití pro léčbu syndromu akutní dechové tísně z důvodu makroglosie v důsledku sublinguálního hematomu je popisovanou metodou v humánní medicíně. Krvácení v oblasti krku může vést ke vzniku sublinguálního hematomu a následné obstrukci dýchacích cest.

Syndrom akutní dechové tísně u psů může vyžadovat okamžitou diagnostiku i terapii spojenou s endotracheální intubací. U lidí bývají příčinou krvácení koagulopatie, neoplazie, infestace parazity, střelné rány nebo jiná závažná traumata. U psů bylo popsáno pouze pár studií, kdy příčinou hemoragií byla intoxikace rodenticidy s následnou koagulopatií a trombocytopenie.

Případ popisuje léčbu akutní dechové tísně u desetiměsíční kastrované feny mastiffa. Klinickým vyšetřením byl zjištěn deseticentimetrový otok měkkých tkání na pravé ventrální straně krku a pohmožděniny v okolí rostrální části mandibuly. Vzhledem k výrazné dušnosti pacienta bylo přistoupeno k endotracheální intubaci. Otok měkkých tkání krku spojený s přítomností sublinguálního hematomu byl příčinou dyspnoe. Kompletní vyšetření krve odhalilo zánětlivý leukogram s eosinofilií bez nálezu koagulopatie. Kontrastní CT vyšetření hlavy, krku a hrudníku ukázalo výrazný otok jazyka a měkkých tkání v proximální třetině krku obturující pharynx. Příčinou této obstrukce byly hemoragie. Následné vyšetření plic spolu s bronchoalveolární laváží současně poukázalo na přítomnost eosinofilní bronchopneumopatie. Pacientovi byla podána antibiotika spolu s kortikoidy a byl udržován zaintubovaný pomocí propofolu a fentanylu po dobu prvních osmnácti hodin. Tato terapie nevedla bohužel k žádnému efektu. Vzhledem k masivnímu otoku krku a riziku reobstrukce nebyla provedena tracheostomie a bylo přistoupeno k hirudoterapii.

Medicinální pijavice byly použity na otok měkkých tkání v oblasti krku a sublinguální hematom. Pro použití v oblasti otoku krku bylo nutné provést drobné kožní incize, které nebyly nutné v oblasti sublinguálního hematomu. Jakmile se pijavice nalily krví (po 15–20 minutách), byly odstraněny z těla pacienta. Krvácení z míst, kde byly přisáty, pokračovalo ještě po dobu několika hodin. Sublinguální otok ustoupil za 6–8 hodin po ukončení hirudoterapie. Vzhledem ke zlepšení stavu mohl být pes po 44 hodinách extubován a následně propuštěn do domácí péče. Přesnou příčinu vzniku obtíží se nepodařilo objasnit. Hirudoterapie byla ovšem úspěšně využita jako komplementární léčba při léčbě syndromu akutní respirační tísně a vedla k rychlému ústupu otoku a obstrukce dýchacích cest.

Journal of Veterinary Emergency and Critical Care, Volume 31, Issue 5, September/October 2021

Bezpečnost časné hydroterapie u psů po thorakolumbální hemilaminektomii

Retrospektivní studie, která sesbírala údaje z referenčního pracoviště ve Švédsku z let 2014–2020, poukázala na to, že časná hydroterapie může vést ke vzniku pooperačních komplikací u psů po hemilaminektomii. Ve studii bylo zahrnuto 83 psů s akutním nebo chronickým výhřezem thorakolumbální meziobratlové ploténky. U všech těchto pacientů bylo provedeno neurologické a CT nebo MRI vyšetření pro lokalizaci problému s následnou hemilaminektomií a laterální fenestrací postiženého meziobratlového disku. Pooperační péče zahrnovala multimodální analgezii (NSAIDs, opioidy, příp. gabapentin) spolu s managementem močového měchýře.

Hydroterapie byla u většiny pacientů zahájena druhý den po operaci. U pacientů s těžkou paraparézou/paraplegií byla prováděna pouze hydroterapie (plavání s plovací vestou), zatímco u pacientů, kteří již byli schopni (sami nebo s podporou) stát, byla prováděna hydroterapie v kombinaci s běžicím pásem. Doba trvání hydroterapie byla závislá na tom, jak dobře pes vodu toleroval, ale běžně se pohybovala mezi 3–5 minutami a byla prováděna 2x denně. Pacienti byli propuštěni do domácího ošetřování, pokud byli schopni spontánně močit a mohla jim být poskytnuta dostatečná analgezie v perorální formě.

U 26 pacientů se objevily pooperační komplikace. Minoritní komplikace zahrnovaly infekci operační rány (n = 5), infekci močového traktu (n = 1) a průjem (n = 4). Majoritními komplikacemi v této studii byly eutanazie (n = 13), akutní dermatitida (n = 1), absces míchy (n = 1) a extruze disku (n = 1). Příčinou eutanazie byla močová inkontinence, přetrvávající neurologické postižení, progresivní myelomalacie, perzistentní bolestivost, agresivita a objevení celulitidy a tvorba abscesu na pravém koleni z neznámé etiologie.

Většina těchto komplikací nebyla pravděpodobně způsobena časnou hydroterapií, ačkoliv se to nedá vyloučit. Časná hydroterapie mohla být ovšem příčinou závažné infekce operační rány u jednoho pacienta a mohla vést také k další extruzi původně operovaného disku u jiného psa.

Journal of Small Animal Practice (2021), Volume 62, Issue 12, December 2021