Letem veterinárním světem

Stateční polští veterináři riskují své životy při záchraně zraněných a opuštěných psů na Ukrajině

Veterináři Konrad Kuzminski a Radoslaw Fedaczynski jsou jedněmi z mnoha hrdinů, kteří se snaží pomoci Ukrajině. Jejich snahou je zachránit zatoulaná a zraněná zvířata, která jejich majitelé nechali při útěku před ruským ostřelováním na Ukrajině. Aby zachránili zvířata, cestují pravidelně na Ukrajinu a vyhledávají zraněné a zatoulané jedince. Díky jejich odvaze se již podařilo zachránit tucty psů, koček, křečků a dokonce i chameleona.

„Mnohé z těchto zvířat jsou opravdu ve špatném stavu. Mají zlomené končetiny, žebra, mnohočetné rány, jsou podvyživené. Snažíme se odchytit každé takové zvíře a převézt ho k nám do útulku, kde mu následně poskytneme náležitou péči,“ říká veterinář Konrad Kuzminski.

Od konce února, kdy začala invaze ruských vojsk, zachránil více než stovku zraněných jedinců ve velmi zuboženém stavu. „Bolí mě na duši vidět takto trpící zvířata, která majitelé museli nechat napospas osudu při útěku před válkou. Chování jejich majitelů považuji ale za přirozené vzhledem k situaci, ve které se tak náhle octli, a beru to jako přirozený důsledek války. Bohužel jsem byl také svědkem toho, kdy docházelo k zabití opuštěných zvířat,“ seznamuje nás se svou každodenní realitou Konrad Kuzminski.

Jeho organizace je v tuto dobu rovněž zahlcena hovory úpěnlivě prosících ukrajinských obyvatel, kteří volají kvůli záchraně svého zraněného zvířecího miláčka, jenž je také ohrožen ruským bombardováním. „Minulý víkend mi volal jeden pán, který potřeboval psa pohlídat, aby mohl sám narukovat do armády. Domluvili jsme si tedy setkání na hranicích, kde mi psa se slzami v očích předal. Pevně doufám, že mu psa předám, jakmile bude po válce.“

Tým jeho dobrovolníků překračuje polsko-ukrajinské hranice každý den, aby se pokusil pomoci a převézt postižená zvířata do jejich centra na předměstí polského Przemyslu. Jejich práce je na ukrajinském území komplikována a zpomalována zákazem vycházení a to i přes pracovní povolení, které mají. Současně už se jim také stalo, že zůstali po dobu dvou dní uvězněni v zástavbě, na kterou dopadaly rakety a všude se ozývaly sirény varující před dalším ostřelováním.

Charita doktora Kuzminského pracuje v úzké spolupráci s ADA Foundation doktora Radoslawa Fedaczynského, který se také významné podílí na záchraně ukrajinských zvířat. Některá zvířata jsou bohužel ale natolik zraněná a podvyživená, že už je polští veterináři nejsou schopni zachránit. Je nutné si také uvědomit, že i přes úspěšnou záchranu mnohých z nich si všichni odnesou své jizvy na duši.

Volně přeloženo z Mirror 8. 3. 2022, Nia Dalton.

Nigerijský včelí med a jeho využití v léčbě ran na distálních částech končetin

Léčba ran na distálních částech končetin je komplikovná v důsledku malého množství volné kůže. Primární uzávěra rány často není možná a hojení sekundární nebo formou „natahování“ kůže je možné pouze v případech, kdy rána nedosahuje 30 % obvodu končetiny. Je-li rána ponechána sekundárnímu hojení, vede zpomalená kožní kontrakce ke tvorbě rozsáhlé jizvy a někdy může vést i k funkčním deformitám končetiny. Z tohoto důvodu je preferováno použití kožních štěpů pro uzávěru takovýchto velkých ran v distálních oblastech končetin.

Volné kožní štěpy můžeme rozdělit do dvou kategorií – full- -thickness obsahující kompletní vrstvu epidermis a dermis a split-thickness obsahující pouze epidermis a část dermis. Full-thickness štěpy poskytují lepší kosmetický efekt, jsou odolnější proti traumatům a jsou rovněž častěji využívány ve veterinární medicíně.

Největším úskalím full-thickness graftů bývá jejich tloušťka, která komplikuje revaskularizaci použitého graftu. Produkty jako vasoendoteliální růstový faktor, fibrinové lepidlo, platelet- -rich plasma (PRP), keratin, gelatin, byly zkoumány pro zlepšení adherence a neovaskularizace štěpu. Med byl rovněž studován pro svůj antiinflamatorní, angiogenní, a epitelizační efekt. U medu nigerijských včel byly prokázany stejné antibiotické a angiogenní vlastnosti jako u medu medicinálního. V různých studiích prokázal tento med zvyšující se adhezivitu tkáně a její neovaskularizaci.

Pro účely této studie bylo využito šest psů. U všech těchto psů byly chirurgicky vytvořeny tři rány o velikosti 3 x 1,5 cm – po jedné na levém a pravém antebrachiu a jedna v oblasti metatarsu. Po vytvoření granulační tkáně a odebrání kožního štěpu (full- -thickness graft) z laterálního thoraxu byly rány náhodně rozděleny do tří skupin – 1. skupinu tvořily rány ošetřené medem nigerijských včel, 2. skupinu tvořily rány ošetřené fyziologickým roztokem a 3. skupinu tvořily rány ošetřené PRP. Kožní štěpy byly posuzovány makroskopicky i histologicky ve dnech 0, 4, 7, 14 a 21. U všech případů byla posuzována adherence a barva kožního štěpu, přítomnost seromu a pochopitelně i závěrečný výsledek.

Nejlepších výsledků bylo dosaženo při použití medu nigerijských včel. Zajišťoval nejlepší adherenci graftu k ráně, podporoval proliferaci fibroblastů, tvorbu kolagenu a urychloval neovaskularizaci použitého graftu. Nigerijský med poskytuje tedy snadnou a levnou variantu při léčbě ran v distálních částech končetin u psů.

Volně přeloženo z BMC Veterinary Research 18, 94 (2022) Kodie, D.O., Oyetayo, N.S., Aina, O.O. et al. Nigeria bee honey-enhanced adherence, neovascularisation and epithelisation of full-thickness skin autografts on distal extremities of dogs.