Letem veterinárním světem

Rusko registruje Carnivak-Cov, první covid-19 vakcínu pro zvířata

Rusko v březnu oznámilo světu, že zaregistrovalo první vakcínu proti covid-19 pro zvířata na světě, přičemž tento krok označilo za důležitý pro eliminaci virových mutací. Bylo uvedeno, že masová výroba vakcíny by mohla začít v dubnu.

Ruská agentura pro dohled nad zemědělstvím Rosselkhoznadzor ve svém prohlášení uvedla, že vakcína s názvem Carnivak-Cov byla již od října testována na psech, kočkách, norcích, liškách a jiných zvířatech a prokázala se jako účinná. Použití vakcíny může zabránit rozvoji virových mutací. „U všech testovaných zvířat, která byla očkována, se ve sto procentech vytvořily protilátky proti koronaviru,“ uvedl Konstantin Savenkov, zástupce vedoucího Rosselkhoznadzor. „Je to první a jediný produkt na světě pro prevenci covid-19 u zvířat.“ Rosselkhoznadzor uvedl, že vývoj vakcíny pomůže zabránit vzniku mutací u zvířat, a jako varování uvedl loňské rozhodnutí Dánska utratit 15 milionů norků poté, co bylo u některých zjištěno, že jsou nositeli zmutované varianty viru. „Použití vakcíny podle ruských vědců může zabránit rozvoji virových mutací,“ uvádí se v prohlášení.

Agentura dodala, že o Carnivak-Cov již projevila zájem chovatelská zařízení a soukromé společnosti z několika zemí včetně Řecka, Polska, Rakouska, Spojených států, Kanady a Singapuru. Vojenští činitelé v ruském druhém největším městě Petrohradu tento týden oznámili, že armádní psi podstoupí povinné očkování, než budou rozmístěni na letištích a zúčastní se v květnu celostátních vzpomínkových akcí spojených s 2. světovou válkou.

Veterináři a chovatelé kožešinových zvířat nicméně uvedli, že nevidí okamžitou potřebu očkování zvířat. Veterinární klinika v Moskvě uvedla, že tyto informace zkoumá, ale v současné době nevidí žádný důvod k očkování koček a psů. „Nebylo prokázáno, že se jedná o nosiče covid-19“, uvedla klinika ve svém prohlášení pro AFP. Ruští chovatelé kožešin se dosud u zvířat nesetkali s žádnými případy covid-19 a neplánují je očkovat, uvedla šéfka Národní asociace chovatelů kožešin Nadežda Zubková. Některá zvířata však byla během pokusů očkována a „cítí se dobře“, řekla Zubková agentuře AFP. „Je to šetrná vakcína“, uvedla Zubková, jejíž sdružení tvoří farmy přibližně se dvěma miliony zvířat včetně norků a lišek.

Rusko už dříve silně propagovalo svou státem sponzorovanou vakcínu proti lidskému koronaviru v zahraničí, ale na Západě a dokonce i v Rusku se setkala se skeptiky. Úředníci zaregistrovali vakcínu Sputnik V loni v srpnu, před rozsáhlými klinickými zkouškami, což vyvolalo u mnoha odborníků obavy ohledně zrychleného procesu. Od té doby Rusko zaregistrovalo další dvě vakcíny. Přední lékařský časopis The Lancet v únoru potvrdil, že Sputnik V je bezpečný a přes 90 % účinný. Moskva požádala Evropský regulační úřad o léky, aby získala souhlas s používáním přípravku Sputnik V v bloku 27 zemí, ale stále čeká na odpověď.

Zdroj: Russia registers Carnivak-Cov — first COVID-19 vaccine for animals to stop virus mutations. Firstpost.com. Publikováno 1. 4. 2021.

Veterináři trpící syndromem vyhoření nutí kliniky a nemocnice v Calgary, aby zkrátily pracovní dobu

S pokračující pandemií koronaviru vzniká u řady veterinářů vyčerpání. Covid-19 a zavedená ochranná omezení ovlivňují všechny, ale veterináři navíc řeší navýšení počtu pacientů, stupně stresu a nedostatek personálu.

„Je to efekt sněhové koule, cítíme se dlouhodobě přetížení a nabalování únavy vede k vyhoření personálu,“ řekla Dr. Lorenza Malaguti, ředitelka veterinární nemocnice v Calgary McKnight.

Nedávný průzkum společnosti ROYALE zjistil, že každý šestý Kanaďan si během pandemie adoptoval kočku nebo psa. Někteří z těchto domácích mazlíčků se časem stali pacienty, přičemž za posledních 13 měsíců došlo k navýšení návštěvnosti klinik a nemocnic pro zvířata.

Navíc veterináři říkají, že se již dříve potýkali s nedostatkem lidských zdrojů. „V mnoha oblastech země máme nedostatek veterinářů, veterinárních techniků a pak tu máte pandemii, která zasahuje do výcviku, vzdělávání a vydávání licencí,“ uvedla Dr. Maggie Brown- -Bury, veterinářka z Newfoundlandu a členka Kanadské veterinární asociace.

Už před pandemií byli lidé ve veterinární oblasti vystaveni většímu riziku problémů s duševním zdravím než široká veřejnost.

Zpráva University of Guelph zveřejněná v únoru 2020 ukázala, že asi 17 procent kanadských veterinářů uvažovalo o sebevraždě nebo zažilo sebevražedné myšlenky. Jiný průzkum Kanadské aso- -ciace duševního zdraví zjistil, že asi šest procent běžných Kanaďanů někdy zažilo sebevražedné myšlenky.

Vyhoření zaměstnanců, čerpání dovolené kvůli stresu a další nedostatek zaměstnanců kvůli tomu, že někteří veterináři museli během pandemie do karantény, to vše způsobilo, že některé kliniky omezily ordinační hodiny. „Některé z dalších nemocnic ve městě musely v noci zavřít, protože nemají pohotovostního lékaře. Vlastně jsme to museli udělat také,“ řekl doktor Malaguti. „Dostáváme se do ještě většího stresu, protože tu chceme být pro lidi.“

Více pacientů s domácími mazlíčky znamená delší čekací doby. Veterináři také říkají, že ztráta pracovních míst způsobená pandemií způsobila, že někteří klienti mají problém s placením za péči.

„Je morální stres, když se musíte rozhodovat mezi ochranou vlastního zdraví a zdraví personálu, a poskytováním péče o zvířata, kvůli čemu jste šli dělat veterinu,“ řekl Dr. Brown-Bury.

Zdroj: CTV News Calgary Video Journalist.
Jordan Kanygin.
Publikováno 27. 4. 2021.