Letem veterinárním světem

Britské veterinární praxe čelí trojnásobné vlně – brexitu, covidu a boomu zvířat

Členové BVA (Britská veterinární asociace) hlásí, že jsou přetíženi kombinací nedostatku zaměstnanců a nárůstem nově registrovaných zvířat. Britská veterinární asociace (BVA) žádá lidi, aby se pečlivě zamysleli dříve, než si pořídí nového zvířecího mazlíčka, protože veterinární praxe v celé zemi bojují s nedostatkem zaměstnanců a vysokou poptávkou po veterinárních službách. Mnoho veterinárních praxí hlásí zahlcení nově registrovanými klienty, a aby bylo možno se postarat o stávající pacienty, nové klienty již nepřijímají.

BVA varovala před potenciální nedostupností veterinárních služeb spojenou s ukončením „volného pohybu“, poté, co Spojené království opustilo EU. Informace od Royal College of Veterinary Surgeons (RCVS) – veterinárního regulátora – potvrzují, že počty veterinářů přicházejících ze zahraničí dramaticky poklesly. V období od ledna do května 2021 přivítalo Spojené království pouze 155 veterinářů z EU. Ve stejném období roku 2019 se jich v UK přitom zaregistrovalo 533.

Stejně jako ostatní sektory i veterinární týmy řeší výpadek způsobený covidem u veterinářů, veterinárních sester a dalšího personálu, kteří odcházejí do karantény. To vše se děje ve stejnou dobu, kdy ve Velké Británii dochází k nárůstu vlastnictví nových zvířat. Podle PFMA si v době pandemie 3,2 milionu britských domácností pořídilo nového domácího mazlíčka.

Minulý měsíc společnost BVA hlásila nárůst veterinárních týmů, které během pandemie zažily zastrašování od klientů, protože frustrace se rozlévají i do veterinárních čekáren. Více než šest z deseti veterinářů v praxi malých zvířat uvedlo, že za poslední rok zažilo zastrašování, ať už verbálně nebo chováním klientů. Prezident BVA James Russell hovořil na BBC 5 Live, aby zvýšil povědomí o situaci. Řekl: „Stejně jako mnoho jiných odvětví v době pandemie je veterinární profese již vyčerpaná. Čelíme trojnásobné vlně – brexitu, covidu a rozmachu chovu domácích zvířat, který vyvíjí nebývalý tlak na veterinární služby v celé zemi. Některé veterinární ordinace bohužel musí odmítat nové klienty, protože jednoduše nemají personál ani prostor poskytovat péči o více zvířat. Nikdo nechce odmítat nové klienty, ale veterináři musí upřednostňovat ta zvířata, o která se již starají. To znamená, že přístup k neakutní a preventivní zdravotní péči může být hůře dostupný a majitelé mohou zjistit, že musí za veterinářem cestovat dál než obvykle. Veterináři však budou vždy k dispozici v případě nouze, aby poskytli úlevu od bolesti a první pomoc. Víme, jak je to nepříjemné, když se váš mazlíček necítí dobře, ale apelujeme na majitele, aby respektovali úsudek veterináře o tom, co představuje stav nouze. Neexistuje rychlé řešení, jak najít další kapacitu, a proto žádáme lidi, aby dlouze popřemýšleli, než si pořídí nového mazlíčka, aby si byli jisti, že dokážou splnit všechny jeho potřeby, včetně přístupu k veterinární péči.“

(Zdroj: https://www.bva.co.uk/news-and-blog/news-article/vet-practices-managing-triple-whammy-of-brexit-covid-and-pet-boom/)

70 % nočních volání veterinářům je zbytečných

Průzkum provedený společnostmi VetSurgeon.org a VetNurse. co.uk zjistil, že více než 70 % volání majitelů domácích zvířat veterinářům po pracovní době je zbytečných. V rámci průzkumu byli veterinární lékaři a sestry dotázáni: „Když se zamyslíte nad tím, kdy vám naposledy zavolal majitel domácího mazlíčka mimo vaši pracovní dobu během posledních čtrnácti dnů, šlo o: a) Něco, co zjevně NENÍ akutní (např. očkování, krácení drápků, vystavení petpasu atd.) b) Stav, který stačí pořešit v běžné pracovní době (buď proto, že jde o chronického pacienta, nebo proto, že – podle vašeho názoru – to mohlo počkat do rána). c) Skutečná nouzová situace, která vyžadovala okamžitou intervenci, aby se zabránilo utrpení zvířete.

Průzkumu se zúčastnilo 475 respondentů, z nichž 69 % tvořili veterináři a zbytek veterinární sestry. Z průzkumu vyplynulo, že z hovorů mimo pracovní dobu, které absolvovali: 28,2 % bylo skutečně akutních případů, které vyžadovaly okamžitou pomoc, aby se zabránilo utrpení zvířat. V 64,8 % šlo o stavy, které by měly být řešeny v normální pracovní době (buď proto, že stav již nějakou dobu existuje, aniž by došlo k akutnímu zhoršení, nebo proto, že to mohlo počkat až do rána). 6,9 % případů se týkalo něčeho, co zjevně NENÍ akutní (např. očkování). Celkově je tedy 71,7 % volání veterinárním lékařům mimo pracovní dobu zbytečných.

To vyvolává řadu důležitých otázek, zejména, zda profese bojující s personální krizí může zvládnout zajistit dostupnost veterinářů na telefonu mimo pracovní dobu, zvláště nyní, když společnost klade na profesi mnohem větší nároky, než v dobách, kdy byla pravidla vymýšlená. Společnost, která požaduje tabletu na odčervení uprostřed noci a poté očerňuje jméno veterináře na sociálních médiích, pokud odmítne. Stalo se to. Je načase jít stejnou cestou jako některé jiné země a nechat trh uspokojit poptávku? Nebo lze udělat něco jiného pro zmírnění tlaku, který je na profesi vyvíjen? Mezi nápady, které se nabízejí, patří zpoplatnění všech veterinárních telefonních linek mimo pracovní dobu alespoň do té výše, aby se pozornost volajícího soustředila na to, zda je skutečně nutné žádat vystavení petpasu ve 3:00. Nebo možná snaha o edukaci. Neměli byste volat, pokud to opravdu nepotřebujete. Ale ani toto nemusí mít velkou váhu, když nakonec vše proplatí pojišťovna. Snížení počtu falešných hovorů samozřejmě personální krizi nepomůže. Je však jistě na místě položit si otázku, zda povinnost ve 100 % zajistit obsluhu něčeho, co je ze 70 % zbytečné, je nejefektivnějším způsobem fungování. Možná nadešel čas, aby veterinární profese začala brát telefonáty mimo pracovní dobu a svou běžnou veterinární praxi jako dvě velmi odlišné věci. Diskutujte. RCVS to nechtěla komentovat.

zdroj: https://www.vetsurgeon.org/news/b/veterinary-news/posts/70-of-pet-owners-calls-to-vets-at-night-are-unnecessary