… letem veterinárním světem
| Prudké šíření nemoci doprovázené zvracením u psů v UK Náhlé zvýšení počtu onemocnění psů, které je ve Spojeném království doprovázeno zvracením, už vědci z univerzity v Liverpoolu označují za epizoocii. Počet případů se za krátké časové období zdvojnásobil. V oficiálním prohlášení Univerzity se uvádí: "Pracujeme na vyšetřování příčin tohoto onemocnění s veterinární lékařkou Danielle Greenbergovou, u které se v ordinaci objevilo více podezřelých případů. Statistická data zpracovaná Univerzitou v Lancasteru ukazují, že počty případů gastrointestinálního onemocnění u psů jsou již tak vysoké, že situaci lze označit za epizoocii. Předběžné výsledky z diagnostických laboratoří ukazují, že za nemocí nestojí parvovirus ani salmonela." V současné době probíhá intenzivní sbírání vzorků, s cílem určit kauzální agens. V prohlášení se říká: "Pokud se ve své praxi setkáte s pacientem, jehož klinický obraz odpovídá zkoumané nemoci, nebo dokonce máte těchto případů více, laskavě nás kontaktujte a my provedeme odběr vzorků. Bez tohoto materiálu nebude možné odhalit příčinu onemocnění. Souhlas chovatele s odběry vzorků je nutný." (David Woodmansey. UK dog vomiting officially outbreak. Vettimes. Publikováno 28. února 2020) Testování náhrad kyčelních kloubů "v průběhu tří let"
Vývoj těchto speciálně vytvarovaných materiálů je založen na analýze a podrobném biometrickém měření i na CT skenech femuru různých plemen psů. Tým, který tyto materiály vyvíjí, je přesvědčen, že nový design implantátů minimalizuje krátkodobé komplikace a maximalizuje dlouhodobou kvalitu života psích pacientů. (David Woodmansey. Dog hip replacement trials coul be "within three years". Vettimes. Publikováno 5. března 2020) První srdeční klinika v UK Ve Spojeném království zahájila provoz první veterinární klinika na odhalování kongenitálních srdečních vad u štěňat a koťat. Willows Veterinary Centre a Refferal Service v Solihullu přišly s pionýrským projektem, jehož cílem je kardiologicky vyšetřovat všechna štěňata a koťata mladší šesti měsíců, u kterých byl auskultačně zjištěn srdeční šelest. Willows je již v současné době nejvytíženější kardiocentrum pro malá zvířata v Británii. Po diagnostice, kterou na tomto pracovišti provádějí kardiologičtí specialisté, se přistoupí k chirurgické intervenci. Chris Linney, šéf kardiocentra Willows, k tomu říká: "Jde o první specializovanou kliniku na vyšetřování kongenitálních srdečních vad u štěňat a koťat v Británii, a naše vybavení je to nejmodernější, co je v současném veterinárním světě na trhu k dispozici. Kromě nejvýkonnějších ultrasonografů máme i moderní CT, aby bylo možné případy posuzovat komplexně. Dr. Linney dodává: "Z vyšetření na naší klinice mohou profitovat všechna štěňata a koťata, nicméně vyšetření doporučujeme především v případech, kdy byl identifikován srdeční šelest III. stupně (III/VI) nebo vyšší. Věříme, že časným odhalením nemoci se nám podaří zvířata léčbou kompenzovat, a to i dlouhodobě. Nabízíme nejen přesnou diagnózu, ale i jasnou prognózu a dlouhodobou dispenzární péči o tyto pacienty, včetně minimálně invazivních chirurgických zákroků v těch případech, kdy je to indikované. Vždy přitom platí, že čím dříve se zákrok provede, tím lepší je výhled pro pacienta." (Zdroj: New heart clinic is UK first. Vettimes. Publikováno 3. března 2020) Je v pořádku být na sebe trošku tvrdý Dr. Hubert Hiemstra, vedoucí lékař a majitel veterinární praxe v Perthu v Austrálii, pozoroval mladou doktorku a její narůstající frustraci při zápasu s vaječníkem při kastraci feny, který se jí nedařilo vybavit z břišní dutiny dostatečně na to, aby pod něj mohla umístit svorku. Všichni se v tropickém počasí potili, ale ona se potila dvojnásob. Byla to její první kastrace a nešlo to moc hladce. Nakonec operaci za kontroly okolostojících dokončila téměř bez cizí pomoci, ale spokojená se sebou nebyla. Vzala si lahev vody a odešla do parku, aby mohla být chvilku sama. V závěru dne byla sice ještě trošku naštvaná, ale již ochotná o tom mluvit. Všichni jsme jí říkali: "Napoprvé Ti to šlo dobře. Nebuď na sebe tak tvrdá." Mírně se uklidnila a udělalo jí to zjevně radost, nicméně spokojená stále nebyla. Vysvětloval jsem jí, že očekávat od sebe perfektní výkon hned na začátku, není sebevědomí, nýbrž arogance. Vše chce čas a ono se to poddá. Radím mladým doktorům, aby si před nějakým obtížným úkolem nastavili svá očekávání na správnou úroveň. Místo přesvědčování sám sebe "Já to dám!" či "Umím to!" je někdy lepší přiznat, že ještě nejsem na ideální úrovni, že to bude možná obtížné a možná budu potřebovat pomoc. Pak si lze říci: "No, nešlo to moc hladce, ale to jsem předpokládal", místo panických reakcí "Ze mě nikdy chirurg nebude", "Jsem zoufalec" nebo "Chudák každé zvíře, které mě potká." Ptejte se sami sebe: Co mně přesně nejde? V čem bych se měl zlepšit? Co bych měl trénovat, aby to bylo příště lepší? Buďte pozitivní! Nefňukejte a buďte k sobě féroví: "Kastroval jsem fenu! Chtělo to odvahu, znalosti a dovednosti. Našel jsem linea alba, přestože mně to trvalo čtvrt hodiny. Šil jsem a docela mně to šlo. Příště budu lepší." V dlouhodobé perspektivě na sebe buďte klidně přísní. Ale krátkodobě se radujte z každého malého úspěchu, z každé zašité rány či pevné ligatury! Uvidíte, že se s každým dalším pacientem budete zlepšovat. (Zdroj: Hubert Hiemstra. It´s okay to be a bit hard on yourself. Vettimes. Publikováno: 19. února 2020) Přeložil a zkrátil: Martin Grym |
