Nejnižší úrovně zaručené mzdy
| Edita Jelínková Hrdličková Ohlédnutí se za minimální mzdou platnou pro rok 2020 Tentokrát si zrekapitulujeme minimální mzdu za rok 2020 a na vaše časté dotazy ze stran zaměstnavatelů probereme nejnižší úrovně zaručené mzdy. Výši minimální a zaručené mzdy chce stát pravidelně valorizovat. Nařízením vlády č. 347/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, došlo od 1. 1. 2020 oproti roku 2019 ke zvýšení základní sazby minimální mzdy roku 2019, která byla ve výši 13 350 Kč hrubého. V roce 2020 došlo ke zvýšení sazby na částku ve výši 14 600 Kč. A co rok 2021? Opět se připravuje valorizace. Minimální mzda by mohla být dle návrhů v roce 2021 ve výši 17 100 Kč a v roce 2022 ve výši 17 600 Kč. Bohužel kvůli dané situaci a již druhému nouzovému stavu padáme do ekonomické krize, a polehoučku a rychle se zdražují naše základní potřeby. Nejnižší oficiální mzda proto pravděpodobně poroste, přestože mnoha zaměstnavatelům beztak hrozí bankrot. Premiér Andrej Babiš dokonce souhlasí a kvituje odboráře s tím, že minimální mzda 2021 může stoupnout "významně", nicméně má podmínku. Stejně jako někteří soukromí zaměstnavatelé chce změnit nebo zrušit současnou platovou tabulku, která obsahuje několik "zaručených" sazeb. Dohady nad dohady, necháme se překvapit pro rok 2021. Verdikt a vyhlášení musí vyhlásit Ministerstvo práce pro rok 2021 do konce října 2020 ve sbírce zákonů. Návrhy prozatím opět v jiném poměru, než je uvedeno výše, zřejmě strašák v návaznosti na dopad zaručené mzdy rozdělené do 8 skupin a současné krizi. Premiér má představu 15 200 Kč a odbory navrhují 16 000 Kč. Necháme se překvapit ovšem vzhledem k stoupající nezaměstnanosti a razantnímu propouštění bude mnoho zaměstnavatelů zatíženo vyššími odvody a s tím bude spojená další vlna propuštění. Mnoho z vás se s tímto asi nesetkalo, ale tak jak u státních zaměstnanců a za dřívějších dob existovaly tabulky a třídy, tak existuje zaručená mzda (Zdroj MF ČR). Nejnižší úrovně zaručené mzdy Minimální mzda je nejnižší úrovní zaručené mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do osmi skupin. Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytována mzda, jsou obecné charakteristiky skupin prací a příklady prací v těchto skupinách uvedeny v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
A nyní vám níže pro orientaci uvádím obory v rámci tříd 1-8 a pracovní zařazení. 1. skupina zaměstnání Jaké profese a práce sem patří? • pomocné práce při výrobě jídel (sběr, mytí nádobí) • ruční manipulace s předměty do 15 kg hmotnosti • jednoduché strojní šití, drobné šicí práce • přípravné a dílčí práce v obchodním provozu, výkup lahví
2. skupina zaměstnání Jaké profese a práce sem patří? • ruční manipulace s předměty o hmotnosti nad 15 kg • kopáčské práce • přidavačské práce - příprava maltovin, obsluha jednoduchých stavebních mechanismů, dopravních pásů, míchaček • opravy dlažeb chodníků a vozovek litým asfaltem • montáž lešení do výšky 10 metrů • sanitář • popelář • domovník • školník • průvodce zájezdových skupin s výkladem • nabídka a prodej omezeného sortimentu nebo sortimentu s nižší náročností na jeho znalost, například tisku, cenin, tabákových výrobků, nápojů a suvenýrů ve stáncích i pochůzkovým prodejem • ochrana objektů, sbírek a podobně • řízení a běžná údržba akumulátorových vozíků s provozem mimo veřejné komunikace • řízení silničních motorových vozidel s celkovou hmotností do 3,5 tuny • výroba jednoduchých jídel z polotovarů, výroba polévek a příloh k hlavním jídlům • prodej u čerpacích stanic • třídění a jakostní kontrola zboží v balírnách, obsluha balicích automatů nebo linek
3. skupina zaměstnání Jaké profese a práce sem patří? • pokladní • opravář elektrických a tepelných spotřebičů • fakturant • laborant • holič, kadeřnice • kominík • opravář hodinek • fotograf • brašnář • prodavačka • kuchař • barman, číšník • složitější klempířské práce • jednodušší instalační a topenářské práce • pokladní manipulace s peněžní hotovostí • samostatné práce na počítačích v prostředí databázových systémů, tabulkových procesorů, textových editorů apod. • jednoduché práce s fakturami a účetními písemnostmi • střední a generální opravy automobilů • ošetřovatel, zubní instrumentář • strojvedoucí metra • porážení skotu a jateční zpracování masa 4. skupina zaměstnání Jaké profese a práce sem patří? • všeobecná sestra, porodní asistentka, zdravotnický záchranář, pokud jsou tyto práce vykonávány pod odborným dohledem • složitější instalační a topenářské práce • organizační doprovod zájezdových skupin v tuzemsku i v zahraničí spojený s tlumočením • letecký technik • kormidelník • kuchař specialista • švec • odborný krejčí v modelové a zakázkové výrobě • rytec • zedník • instalatér • strojvedoucí na vedlejších železničních tratích • lámání včetně korektur časopisů 5. skupina zaměstnání Jaké profese a práce sem patří? • řidiči autobusů • všeobecná sestra, porodní asistentka, zdravotnický záchranář, pokud nejsou tyto práce vykonávány pod odborným dohledem • zajišťování personální a mzdové agendy • řízení odborných prací na vymezeném výrobním nebo provozním úseku (mistr, dispečer) • zajišťování jednotlivých úseků obchodní činnosti, například průzkumu trhu, zásobování a odbytu, kalkulace • zajišťování správy rozsáhlého majetku • běžný správce IT ve firmě, podpora pro zaměstnance • vzdělávání dětí předškolního věku • instruktor praktického výcviku v autoškole • samostatný daňový specialista • řidič s přepravou více než 16 osob • sociálněprávní poradce • mzdová účetní • kameraman • samostatné zpracovávání nebo posuzování projektů staveb • organizační doprovod zájezdových skupin v zahraničí při trasách několika státy 6. skupina zaměstnání Jaké profese a práce sem patří? • režisér • dirigent • speciální pedagog • psycholog ve zdravotnictví • správce systému výpočetní techniky • biomedicínský inženýr • zajišťování obchodní činnosti včetně zpracovávání programů a realizace mezinárodních obchodních vztahů, organizace prodeje, tvorba návrhů cen • koordinace vývoje aplikačního programového vybavení, návrh jeho systémových komponent • tvorba koncepce informačních a komunikačních systémů • samostatné vypracovávání a projednávání přípravných dokumentací a projektů rozsáhlých, významných a technicky náročných staveb 7. skupina zaměstnání Jaké profese a práce sem patří? • lékař, zubař, farmaceut • finanční analytik • tvorba celkových marketingových strategií a prognóz • vzdělávací a tvůrčí činnost při vyučování studentů nebo absolventů vysokých škol • koncepce informačních a komunikačních systémů s rozsáhlou hierarchickou strukturou a vazbami na jiné informační systémy či s rozsáhlými databázemi • vývoj nového aplikačního programového vybavení a systémů výpočetní techniky • architekt • režisér náročných uměleckých děl • samostatný výzkumný pracovník 8. skupina zaměstnání Jaké profese a práce sem patří? • stanovování podnikatelské, obchodní a finanční strategie organizace, koordinace finančních a jiných aktivit a zajišťování rovnováhy ve zdrojích a potřebách organizace • makléř - finanční operace na finančním a kapitálovém trhu • vědecký výzkumný a vývojový pracovník • výzkumná a vývojová činnost ve vzdělávání studentů a v přípravě vědeckých nebo uměleckých pracovníků. • tvůrčí systémové práce, kdy předmětem je odvětví jako soubor vzájemně provázaných oborů nebo nejnáročnější obory zásadního významu (činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsobem řešení i výstupy s možnými vazbami na celé spektrum dalších činností, kde jsou předmětem jednotlivé vědní obory a disciplíny a jiné nejširší a nejnáročnější systémy) Na co si dát pozor v případě minimální mzdy a doplatek do minimální mzdy Podle ustanovení § 111 ZP se do minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy nezahrnuje mzda za práci přesčas, včetně příplatku za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci v sobotu a neděli a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a odměna za pracovní pohotovost. V podnikatelské sféře se jedná o prémie, cílové odměny, mimořádné odměny, fakultativní příplatkové mzdy a další mzdové formy podle rozhodnutí zaměstnavatele. V rozpočtové sféře se jedná o osobní příplatek, příplatek za vedení, za zastupování, příplatek za rozdělenou směnu, zvláštní příplatek, mimořádné odměny a jubilejní odměny. Pokud mzda/plat včetně dalších mzdových/platových náležitostí nedosahuje minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek do minimální mzdy. Stejný postup pro započtení/nezapočtení jednotlivých složek mzdy platí i pro nejnižší úrovně zaručené mzdy. Odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a minimální mzda Podle ustanovení § 111 odst. 3 písm. c) ZP nesmí být odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nižší než minimální mzda. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a minimální mzda Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění. Podle ustanovení § 7 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. činí příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí za každý ztěžující vliv nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy. S ohledem na zvýšení minimální mzdy na 87,30 Kč při 40 hodinách týdně se zvyšuje i příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí minimálně na 8,73 Kč/h. za každý ztěžující vliv, jedná-li se o 40hodinovou týdenní pracovní dobu. Při jiné stanovené týdenní pracovní době je nutné výši příplatku zvýšit. Minimální mzda a daňový bonus Podle ustanovení § 35c odst. 4 ZDP může poplatník uplatnit roční daňový bonus (minimálně 100 Kč, maximálně 60 300 Kč), pokud ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 ZDP a § 7 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy. V souladu s ustanovením § 35d odst. 4 ZDP lze vyplatit měsíční daňový bonus, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5025 Kč měsíčně a zdanitelný příjem dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy. Zvýšení minimální mzdy na 14 600 Kč od roku 2020 ovlivní výši měsíčního zdanitelného příjmu pro uplatnění daňového bonusu. Nově bude nutné dosáhnout zdanitelného měsíčního příjmu alespoň ve výši 7300 Kč a pro uplatnění ročního daňového bonusu alespoň 87 600 Kč. V rámci ročního zúčtování musí roční daňový bonus činit alespoň 100 Kč, nevýše však 60 300 Kč. Závěr Institut tzv. zaručené mzdy nabyl účinnosti dle zákoníku práce od 1. 1. 2007. Podle zákona č. 112 ZP § 1 je zaručenou mzdou, mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle ZP, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru. Pokud není nejnižší úroveň zaručené mzdy sjednána v kolektivní smlouvě, musí být dodržena zaručená mzda vyhlášena vládou ČR č. 567/2006 Sb. Vláda dne 9. prosince 2019 rozhodla, že se od 1. ledna 2020 zvýší minimální mzda. Základní sazba této mzdy je 14 600 Kč (dříve 13 350 Kč) za měsíc nebo 87, 30 Kč (dříve 79, 80 Kč) za hodinu. Tím se zaručuje ochrana zaměstnanců před poskytováním nepřiměřeně nízkých mezd a vymezuje se nárok na mzdu ve stanovené nejnižší úrovni. V případě, že nastane navýšení i v roce 2021, opět zaručená mzda vzroste. Minimální mzda je stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Při jiné délce se výše mzdy upraví. Stejnou mzdovou úroveň má minimální mzda zaměstnanců, kteří jsou zdravotně postižení (např. poživatelé invalidních důchodů). Pro tyto osoby platí rovněž měsíční i hodinová minimální mzda. Toto opatření má za cíl stabilizovat postavení této specifické skupiny zaměstnanců na trhu práce a odstranit možné příčiny nerovnosti v odměňování v závislosti na zdravotním stavu zaměstnance. Možnost volby doplatku do hodinové nebo měsíční minimální mzdy podmiňuje zák. práce sjednáním, stanovením nebo určením formou doplatku před započetím práce. V opačném případě je zaměstnavatel povinen použít doplatku do minimální hodinové mzdy. Zdá se vám to jako zaměstnavateli nespravedlivé? Z mého pohledu ano, protože argument ochrany zaměstnanců a případného poskytování nepřiměřeně nízkých mezd si přece musí vyhodnotit každý podnikatel sám, jinak by ani nemohl podnikat a raději se nechat zaměstnat. Ale kde? Jeho ekonomika a cenová politika firmy může být závislá na mnoha vlivech. Zaměstnanci zase naopak kroutí hlavou nad svými výplatními páskami, co vše je jim ze mzdy strženo a co za ně musí zaplatit zaměstnavatel. Trošku mi tento institut připomíná zavedení EET za účelem narovnání podnikatelského prostředí a nyní se i stát poučil v rámci pandemie COVID, co to stojí, když zastaví ekonomiku a spoustu podnikatelů, kteří si dříve od státu nic nevzali, řádně platili sociální i zdravotní pojištění, raději ukončí podnikání a jdou se hlásit na pracovní úřad a pobírat sociální dávky. COVID i politická situace s volbami již potřetí odložily start 2. - 3. vlny na 1. 1. 2023. Věřím, jak jsem uváděla výše, že nebude zrušena superhrubá mzda, která je kapičkou v moři a pomohla by zanedbatelně zaměstnancům. Ale v celkovém číslu by ve státním rozpočtu vznikla další obrovská díra, kterou budou splácet ještě děti našich dětí. A co bude dál? Státní pokladna se musí dostat do normálu. Již mnoho let je deficit, ale letošní rok překonal historii. A zase to bude muset zaplatit daňový poplatník, ať podnikatel či zaměstnanec. První již léta plánovaný přínos by asi byl přechod na měnu euro, čímž by se vše zdražilo a národ by prošel zchudnutím, jak tomu bylo u Slovenské republiky, i když jejich média informovala, jak to prospěje ekonomice. Zvýšení důchodového věku: Nejdříve se zvyšoval důchodový věk u mužů z 65 let na 67 let a u žen z 60 let na 64 let. Muži tedy odcházejí do důchodu již v 67 letech a ženy od roku 2017 v 64 letech. To však není konečná hranice a důchodový věk se bude postupně zvyšovat až na 70 let pro muže i ženy. Ale ještě v rámci krize a fantastické marketingové propagace na COVID, bych se ani nedivila, kdyby nastala, jak tomu bylo v roce 1953, měnová reforma. Vtip na závěr:
|
