Novelizace zákona o veterinární péči
Radka Vaňousová Co nám v dobré víře nadělili poslanci pod stromeček aneb buďme ve střehu až to s námi zase bude někdo myslet dobře Od léta jsme měli možnost aktivně se účastnit a z těsné blízkosti pozorovat legislativní proces v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Jak již jsme veterinární lékaře informovali, týkalo se to novely z. o veterinární péči, zejména pozměňovacího návrhu, který se týká vzdělávání veterinárních lékařů a to ve dvou stupních, kdy v prvním stupni obdrží veterinární lékař označení praktický veterinární lékař a ve druhém stupni se stane veterinárním specialistou. Podělím se s vámi o perličky. Nejčastější označení pro tento pozměňovací návrh (PN) bylo paskvil. Sám předkladatel po našem jednání na půdě zemědělského výboru řekl, že kdyby tušil souvislosti, nikdy by nic podobného nenačetl. Ale když už jsme tak na půdě poslanecké sněmovny, nezáleží už na věcných argumentech, ale na politice - takže kdo s kým mluví a kdo koho podporuje a když už se někde něco načte, tak se to v žádném případě nestahuje zpět a je nutné to podpořit (za každou cenu). Na dotaz k legistativcům na jednání zemědělského výboru, zda je možné vůbec něco takového schválit, zaznělo, že parlament je suverén, není to protiprávní a v zákonech už je tolik blbostí, že jedna navíc… Nejzásadnější nesmysly tohoto návrhu jsou:
Je nutné upozornit, že stávající označení praktický veterinární lékař je běžně používaný termín k označení veterináře provozující praxi, tedy člena KVL ČR. Toto vzdělání je ovšem pro všechny veterináře, vzhledem k tom, že nakonec byl PN přijat, bude možné ze zákona takto označovat i veterináře, kteří nesmí vykonávat praxi. Nově navržené označení veterinární lékař specialista může být snadno zaměněno s veterinárním specialistou evropského boardu. Na tomto místě je nutné upozornit, že jsme jednali se zástupci EBVS (European Board of Veterinary Specialisation), kteří se k PN také vyjadřovali a tady si dovolím citovat z jejich vyjádření: "Návrh udělení atestačního titulu "veterinární lékař specialista" je v přímém rozporu s mezinárodně uznávaným systémem evropského vzdělávání a s ochranou známkou evropský veterinární specialistaTM. Ve státech EU je nepřípustné nebo nežádoucí, aby byl titul veterinární specialista užíván jiným než evropským veterinárním specialistouTM. Závěrem k argumentům se vrátím k dění na půdě Komory veterinárních lékařů v oblasti vzdělávání v posledních letech, především ke schválení novely vzdělávacího řádu. Nově navrhované zaměření postgraduálního a specializačního vzdělávání veterinárních lékařů (PN) výlučně podle druhů zvířat (či skupin druhů zvířat), je zastaralý a nevyhovující koncept, který v současné době neplní požadavky praxe a opomíjí oborové kontinuální a specializační vzdělávání, a který Komora, na rozdíl od Poslanecké sněmovny a Ministerstva zemědělství, již opustila.
Zkusili jsme tedy použít logické argumenty v Senátu. Ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a poté i na plénum Senátu návrh na vypuštění nově schválených odstavců hladce prošel a novela se vrátila zpět do Poslanecké sněmovny jako senátní návrh novely. Poslanci argumentovali tím, jak to vlastně s námi myslí dobře - s veterináři, kteří se budou vzdělávat a dojde k narovnání vzdělávacího systému s úředními veterinárními lékaři ( vzdělávání hradí stát), s veřejností, která se ve veterinářích konečně vyzná, s univerzitou, které to pomůže a v neposlední řadě také se státem, který to nebude nic stát. Na závěr tohoto absurdního dramatu, který nám všem má vlastně pomoci, mi dovolte poděkovat všem členům Komory veterinárních lékařů, kteří se do celého legislativního procesu zapojili. Dále pak všem senátorům a poslancům, kteří chápou základní právní princip a to, že do zákona se dávají pouze věci povinné, vymahatelné a věci nepovinné v zákonech nemají co dělat, a už vůbec se na tyto nepovinnosti nepíší vyhlášky.
Radka Vaňousová |