Obraz na titulce – Franc Marc; Bílý býk
Franc Marc:
Den před svým odjezdem domů, 4. března 1916 jde na obhlídku terénu nedaleko Verdunu a při výbuchu granátu je smrtelně zasažen dvěma střepinami. Zranění podlehl a druhý den byl pohřben v zahradě zámku Gussainville. Jeho ostatky jsou o rok později převezeny do jeho bydliště Kochel am See a tam také pohřbeny. Ve věku třiceti šesti let tak umírá významný umělec nastupující moderny, člen skupiny Modrý jezdec, kterou s Vasilem Kandinským, ruským emigrantem a neodmyslitelnou postavou moderního umění, společně zakládali. Franz Marc pocházel z akademické rodiny, jeho otec přednášel na mnichovské akademii výtvarných umění. Sám se malířem ani stát nechtěl, koketoval spíše se studiem teologie a později se studiem fi lologie. Ale jelikož geny někdy popřít nelze, a tak se jako dvacetiletý rozhodne jít ve šlépějích otce a zapisuje se na akademi výtvarných umění v Mnichově. Tu ale po třech letech opouští a ocitá se, jak my dnes říkáme, na volné noze. Účastní se různých soutěží, ilustruje knihy. Následující desetiletí jeho tvorby je plné experimentů a hledání vlastního výrazu, souboje s barevnými teoriemi, se světlem na plátně. Jako pro řadu dalších umělců té doby má pro něj seznámení se s Vasilem Kandinským zásadní význam. Jsou si oba, ve vnímání a interpretaci viděného světa, velmi blízcí, což záhy vede k založení umělecké skupiny, která měla poznamenat celou generaci a stát se jedním ze základních kamenů moderního umění. Skupiny, kterou známe pod názvem Modrý jezdec. Světoznámé obrazy Modrý kůň I a Modrý kůň II pocházejí z roku 1911 a jsou mezníkem v jeho tvorbě. Od té doby se věnuje převážně malbě zvířecích motivů, které jsou nositelem jeho fi lozofi ckých a náboženských myšlenek. A pokud jste měli za velkou louží bohatou tetičku a dědili po ní, nebo jste vyhráli v loterii, mohli byste si nějakého Franz Marca pro potěšení i koupit. Občas je nějaký i na prodej a u Southeby`s v Londýně byl jeho obraz naposledy vydražen za 14,5 milionu eur. Třeba by vám ještě zbylo na skromný domek na předměstí s jedním pokojem pro nádherného Franz Marca, který i po stu letech vyzařuje nejen krásu života, ale i respekt a obdiv k němu. |