Obraz na titulce – Józef Marian Chełmoński; Koroptve ve sněhu

Józef Marian Chełmoński:

Koroptve ve sněhu

Na počátku 19. století před napoleonskými válkami si v polském umění konkurovaly dva styly. Klasicismus a romantismus. Ten druhý se nakonec okolo 1830 prosadil a samozřejmě i romantismus čekal v budoucnu podobný osud. Přichází nový styl pozitivismus a historismus a i tyto dva styly jsou na konci 19. století nahrazeny novým, který známe pod názvem Jugendstyl.

Romantismus v malířství se objevoval po celé Evropě, ale v Polsku se rozvíjí v době po rozdělení Polska a témata, která přináší na plátno, jsou převážně politická nebo mýtická. Zalistujeme-li v historii polského umění, objeví se před námi jména širokému publiku většinou neznámá. Ale protože je Polsko velká země, generuje také značné množství umělců, kteří často vyrážejí do světa. Zaujmout ale nějaké přední místo v žebříčku mezinárodně významných umělců se podařilo málokterému z nich.

Józef Marian Chełmoński, autor obrazu, který je na titulní stránce únorového časopisu Zvěrokruh, se narodil 7. listopadu 1849 na usedlosti Boczki. V letech 1867–1872 studoval veVaršavě v ateliéru Wojciecha Gersona. Po pěti letech studia kresby odchází do Mnichova, kde se zapisuje na Akademii krásných umění. Svým zevnějškem vzbudil značnou pozornost. Oblečen do tmavě modrého kabátce a rudých, přiléhavých kalhot ruské kavalerie, s dirigentskou čepicí na hlavě byl nepřehlédnutelnou postavou. V Mnichově studuje tři roky a v roce 1875 odchází do Paříže a začíná zde spolupracovat jako ilustrátor s pařížským „Le Monde Illustré“. Podnikl studijní cestu do Itálie a na Ukrajinu.

V roce 1878 navštěvuje Polsko a během pobytu ve Varšavě při přípravách na Pařížský salon poznává svou vzdálenou příbuznou Mariu Szymanovskou, zamiluje se, okamžitě se s ní zasnoubí a v roce 1878 ožení. Po svatbě novomanželé odjíždějí do Vídně, Mnichova, Benátek, aby se pak usadili v Paříži. Zde Józef Chełmoński pracuje až do roku 1887, kdy se s celou rodinou stěhuje zpátky do Polska a usazuje se ve Varšavě.

Rodinné problémy, častá nedorozumění se ženou a také smrt nejmladšího dítěte vyústily roku 1889 v odstěhování se do Kuklovky, kde žil a maloval až do konce svého života.

Józef Chełmoński maloval žánrové scény a na svých plátnech zachycoval život na polském a ukrajinském venkově. Byl vynikajícím malířem loveckých scén a koní. Jeho troj- nebo čtyřspřeží jsou nabitá pohybem, silou, drsnou elegancí a atmosférou okamžiku plného napětí. Jednou je to koňské spřežení se saněmi, jindy kočár nebo vůz a divoce pádící koně jako v americkém fi lmovém westernu. A to se píše rok 1881.

Obraz koroptví na titulce tohoto čísla okouzluje citlivou barevností přírody, hlubokým tichem, jaké může být jen v krajině pokryté vrstvou sněhu, magickou silou okamžiku, kdy sám malíř se stává lovcem, pokoušejícím se vyrvat přírodě část tohoto kouzla, které je v přírodě stejně pomíjivé jako v životě, a zachytit ho na plátně. Obraz se nachází v Národní galerii ve Varšavě.