Porodní sezóna je v plném proudu

Na přelomu zimy a jara je období porodů u malých přežvýkavců a spousta chovatelů očekává příchod mláďat s velkým nadšením. S tím ale přichází spousta starostí. Chovatelé tráví bezesné noci u matek rodiček, aby vše proběhlo v pořádku a na svět vykoukla zdravá mláďata. V dnešní době technologií už bývá standardem i kamera s nočním viděním zabudovaná ve stáji.

Porod u ovcí a koz očekáváme standardně po 150 +/– 5 dnech. Pokud se narodí po 140. dnu březosti, označujeme to jako předčasný porod. Většina předčasně narozených mláďat vše zvládá bez větších komplikací, musíme jen kontrolovat, zda se chodí napít a nejde do hypotermie. V případě porodu před 140. dnem březosti je šance na přežití velmi malá. Z mé zkušenosti i přes intenzivní 24hodinovou terapii jsem zachránila minimum. Bohužel ve většině případů nevíme přesné datum porodu, proto musíme rozeznat vyvinuté a nevyvinuté mládě klinickým vyšetřením, a tím se řídit zda dále zachraňovat nebo ne. Vyvinuté mládě má prořezané zoubky na spodní čelisti a paznehty jsou plně vyvinuté bez rosolovitého pouzdra. Naopak neživotaschopné mládě nemá prořezané zoubky, je vidět celistvá dáseň (foto 1) a na paznehtech je gelovitá rosolovitá hmota měkké konzistence (foto 2).

Prvním velkým problémem, který může nastat, je odmítnutí mláděte či mláďat. Většinou se týká prvorodiček, nezkušených matek, matek s těžkým porodem nebo příčinu ani nedohledáme, prostě mládě nechce bez důvodu. Prvotně bychom měli zkoušet matce a mláďatům dopřát klid, a pokud jsou na volno, přemístit je do choulu. V malém prostoru se snadněji naváže vztah matka mládě. Obecně mohu říci, že s přijetím mláďat i cizích nemívá problém koza, ale u ovcí to je skoro nemožné. Jedna z možností je potřít všechna mláďata plodovou vodou nebo obaly od matky, ke které je chcete dát. Pokud se i nadále nedaří a matka mládě nechce, na řadu přichází tvrdší metoda, a to matku násilím přidržet a mláďata nechat alespoň napít mleziva. Buď se po několika pokusech matka umoudří a mláďata přijme, nebo se musí odchovat uměle na láhvi.

Po porodu je nutné provést několik důležitých úkonů, jako je ošetření pahýlu pupku, napojení kolostrem, zajistit označení mláďat ušními známky, aby byl jasný původ mláděte (především u POP zvířat, kdy je nutné znát matku a otce). Ošetření pupku spočívá v ošetření pahýlu v dezinfekci. Ideálně se používá jodová dezinfekce na bázi alkoholu, který se po nanesení odpaří a v místě zůstane jen účinná látka (Betadine, jodová tinktura, jodisol a další). Nemělo by být standardem používání antibiotických sprejů, pouze v případech, kdy je k tomu indikace (vykousnutý pahýl matkou, problémy s infekcemi pupků v předešlých letech). Zkracování pahýlu nebývá nutné, ale pokud se k tomu rozhodneme, zkracujeme tupě za použití peanu, emaskulátoru nebo rozdrcením mezi prsty. Pahýl nepodvazujeme. Dalším důležitým krokem je prvotní příjem kolostra ideálně do dvou hodin po porodu. Problém nastává, když matka nemá žádné kolostrum nebo při porodu uhyne. Měli bychom mít zásoby kvalitního mleziva v mrazáku nebo je možné oddojit jiné zvíře, pokud jich rodí více ve stejný čas. Často se ale stane, že se dostanete k majiteli, který takové možnosti nemá, v tom případě je důležité mít k dispozici několik sáčků sušeného komerčně vyráběného mleziva. Jako první pomoc je to k nezaplacení. Obecná dávka mleziva je 50 ml/1kg mláděte. Napojit kolostrum můžeme přes láhev nebo, pokud mládě nesaje, za pomoci sondy. Tak či tak mlezivo do mláděte dostat musíme, protože je to pro něj životně důležité. Podávání mleziva nebo později mléka sondou je docela snadné a po několika zavedeních to pro vás bude automatické. Důležité je sondu nalubrikovat, aby snadno klouzala do jícnu, a pevně fixovat mládě. Hlavičku jemně držíme zvednutou nahoru a sondu lehce zavedeme do tlamičky na kořen jazyka. Jak ucítíme polknutí zasuneme proti odporu a jsme v jícnu. Pro kontrolu, zda jste správně, nejen že sondu na krku uvidíte, ale i ucítíte pod prsty. Když si přeci jen nebudete jisti, že jste v jícnu, můžete prve aplikovat několik milimetrů fyziologického roztoku. Pokud se dostanete do trachey mládě začne kašlat. Až mládě napojíme sondu zalomíme a až poté vytahujeme, aby nedošlo k vdechnutí zbytku mleziva v sondě a následnému vzniku aspirační pneumonie.

Jako prevenci proti svalové dystrofii u mláďat provádím aplikaci selenu ihned po porodu. Samozřejmě nejideálnější variantou je aplikace selenu a dalších vitamínů a minerálů za dobu březosti. Ale i přesto po narození chovatelům doporučuji mít k dispozici selen, který mohou aplikovat sami (např. Patoral nebo další přípravky obsahující selen, které lze podat perorálně). Nebo je dobré mít to v chovu nastavené tak, že přijedete a selen aplikujete injekčně. Injekční aplikací máte zaručeno, že mládě dávku dostalo v dostatečném množství a bude v organismu využita.

Čím dál častěji se v terénu setkávám s dáváním oblečků narozeným mláďatům. Můj osobní názor je použít pouze v indikovaném případě, jako je hypotermie mláďat, onemocnění nebo je předčasně narozeno a má nedostatečně vyvinutou termoregulaci. Zdravé mládě si přirozeně po narození termoregulaci udrží samo po napití mleziva a osušením od matky.