Prasata a antibiotika

Asi většina z nás zachytila zprávu Státní veterinární správy ze 7. 10. 2021 o stahování mletého vepřového masa (prodejce Lidl, výrobce MASO POLIČKA a. s.). Inspektoři SVS odebrali vzorky ze zásilky vepřového ořezu dovezeného z Polska a následné vyšetření prokázalo nadlimitní obsah amoxicilinu, zjištěná hodnota byla 60krát vyšší než limit. SVS doporučila, aby spotřebitelé maso uvedených šarží rozhodně nekonzumovali a mohou je vrátit v prodejně, kde jej koupili. Tato důležitá zpráva bohužel zapadla v přívalu předvolebních a dalších informací. Obecně platí, že informací máme nadbytek a většina našich spoluobčanů se v nich nedokáže zorientovat. Tato zpráva mohla (a snad ještě může) být využita k lepší propagaci českého vepřového masa. V České republice je příznivá situace, spotřeba antimikrobních látek v posledních letech výrazně poklesla, jsme v celkové spotřebě značně pod průměrem EU a v zemích, odkud vepřové maso nejvíce dovážíme (Španělsko, Německo, Polsko), je používání antimikrobik výrazně vyšší. Vyšší zájem o české vepřové maso by mohl nastartovat zvýšenou tuzemskou produkci, nakonec není tomu tak dávno, kdy se mluvilo o zvýšení soběstačnosti v produkci potravin, tato otázka se však ukázala jako velice komplikovaná, a dnes o tomto tématu už není téměř slyšet. Snížená spotřeba antimikrobik (v mg/PCU, přepočet na 1 kg hmotnosti zvířat) u nás v posledních zhruba deseti letech je nejen díky tomu, že většina velkých chovů prošla depopulací a repopulací a tyto chovy jsou zdravější a začínaly jako SPF (Specific Patogen Free), ale také díky zodpovědnějšímu přístupu všech zainteresovaných složek v tomto oboru, a to včetně dobré práci státních orgánů (ÚSKVBL, SVÚ, Akční plán Národního antibiotického programu České republiky na období 2019–2022, ten je určený pro humánní i veterinární oblast). Ale stálé zůstávají velké rezervy a možnosti zlepšení.

Poměrně málo je znám One Health concept (koncept jednoho zdraví). V roce 2010 představily tři světové organizace, a to FAO (Food and Agriculture Organisation of the United Nations), OIE (Organisation for Animal Health) a WHO (World Health Organisation) tripartitní projekt s cílem snížení spotřeby antibiotik v humánní i veterinární sféře jako jediné možnosti, jak zachovat jejich účinnost. V přehledu se zde uvádí, že existuje 1415 infekčních organismů patogenních pro lidi (217 virů a prionů, 538 bakterií a rickettsií, 307 hub, 66 protozoí a 287 helmintů). Z celkového počtu patogenů je 868 (61 % přenosných) mezi lidmi a zvířaty a 175 je označeno jako „emerging“ (nově vznikající). I díky antibiotikům došlo ke značným pokrokům v kontrole infekčních onemocnění, mnohdy neuvážené předepisování v humánní i veterinární medicíně však přispělo k antimikrobiální rezistenci (AMR) bakterií a AMR je považována za jeden z největších problémů veřejného zdraví a je tedy nutné harmonizované úsilí všech profesionálů v příslušných oborech. Existuje odhad, že v roce 2050 úmrtnost lidí kvůli bakteriálním onemocněním z důvodu nižší účinnosti antibiotik převýší úmrtnost z nádorových onemocnění.

Připomínám, že od 1. ledna 2006 platí ve všech zemích EU zákaz používání ATB jako stimulátorů růstu, zákaz platí i pro prevenci. Povolená je metafylaxe, definice: Zjevně zdravá zvířata jsou léčena současně s klinicky nemocnými, se kterými mají kontakt v rámci stejné skupiny, je vhodná pro okolnosti, kdy je potenciální riziko vysoké morbidity (a někdy mortality) kvůli rychle se šířící nakažlivé nemoci. Indikaci pro metafylaxi zahrnuje enterální a respirační onemocnění prasat, výklad definice je v praxi ale dost široký.

Státy v EU sice vychází ze stejné legislativy, úroveň chovu prasat v různých zemích je odlišná a tomu odpovídají i rozdíly v přístupu. Velké snížení proběhlo v Nizozemsku a v Dánsku. Zpráva EMA (European Medicines Agency, Evropská léková agentura) z října 2019 udává pokles antibiotik pro použití u zvířat v letech 2011 až 2017 o více než 32 %. V Dánsku již delší dobu funguje propracovaný systém (žluté karty a následná omezení), široce je zde a také u nás v chovech s dánskou genetikou tolerovaná raná injekční aplikace antibiotik selatům. V některých státech je zakázáno použití chinolonů a cefalosporinů 3. a 4. generace, u nás jsou tyto látky s indikačním omezením. V České republice stále převládá tlak větší části managementu na aplikaci antibiotik, na mnoha farmách se například zbytečně používá tzv. naskladňovací medikace do výkrmu, mnohdy chybí odůvodnění a přesné vyhodnocení včetně návratnosti této investice. Při volbě musíme vycházet z kategorizace antibiotik podle EMA, přesné diagnózy a laboratorního vyšetření včetně aktuálního antibiogramu. Pro všechny kategorie prasat platí vyhnout se dlouhodobému používání a poddávkování, dávat přednost individuální injekční léčbě před skupinovou terapií, perorální skupinová léčba ve vodě, mléčné náhražce či krmivu (mokré krmení, použití premixu v míchárnách) musí být zdůvodněná.

Antibiotika byla dlouho (a stále jsou) používána k zakrytí chyb v organizaci a řízení (management), prostředí, výživě, biosekuritě a welfare, tato praxe však nemůže pokračovat. Jedním z prostředků snižování aplikací antibiotik je zvyšování úrovně stádové imunity. Stádová imunita znamená vytvoření odolnosti k infekcím a snížení šíření patogenů na farmě zvýšením imunity většinové části populace prasat. Imunitu prasat podporujeme mnoha způsoby. Patří sem uzavřený obrat stáda, kontrolované začlenění nových chovných zvířat (karanténa, adaptace), optimální výživa jednotlivých kategorií, komfortní přístup ke kvalitní vodě, hygiena prostředí, v neposlední řadě je to pak lidský faktor – organizace a ošetřovatelská péče. V lidských zdrojích se situace nadále zhoršuje, na všech pozicích chybí schopní a zapálení pracovníci. Naprosto základním předpokladem je zajištění biologické bezpečnosti chovů (biosekurita), všichni dobře víme o aktuální hrozbě afrického moru prasat. Vakcinace přinesly a přinášejí obrovský přínos, uvedu například vynikající účinnost při kontrole cirkovirových onemocnění (PCV2). Vakcinační programy u prasat by měly být podporovány státem, viz strategický plán podpory Společné zemědělské politiky na období 2021–2027 pro Českou republiku, kapitola 5.3.38 Snižování používání antimikrobik – Zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat pomocí vakcinace. Stále častěji se hovoří a píše o „zdravém střevě“ (optimální složení mikrobiomu zažívacího aparátu) jako předpokladu celkového zdraví a vysoké užitkovosti. Na trhu je celá řada alternativních látek k antibiotikům, zejména to jsou organické kyseliny a jejich směsi, prebiotika, probiotika a fytogenní látky, jejich účinnost však není jednoznačná. Za naprosto zásadní považuji dobrou spolupráci všech složek: státní orgány, majitelé, všechny složky managementu a ošetřovatelé, zástupci služeb: veterináři, výživáři, zástupci genetických firem, dodavatelé technologií, poradci. Stále platí citát Benjamina Franklina z dob amerického boje za nezávislost: „Musíme teď táhnout všichni za jeden provaz, nebo na něm budeme do jednoho viset“.

RWA je zkratka pro Raising Animals Without Antibiotics, v překladu chov zvířat bez antibiotik. Můžeme se setkat i s dalšími termíny, např. ATB-free pigs (prasata bez antibiotik). Tyto koncepce nejsou jednotné a v různých zemích se různě prosazují. Společná myšlenka většiny postupů je minimální použití antibiotik při zachování možnosti individuální injekční aplikace za účelem zabránění utrpení zvířat. Je zde obava producentů ze zvýšení výrobních nákladů, tedy lepší welfare zvířat, výživa a další faktory, otázkou je větší uplatnění na trhu a kolik je spotřebitel ochoten připlatit. I u nás jsou již chovy, kde se používají jen injekční antibiotika a nedělají se medikace vody a krmiva včetně Zn. Je však velmi těžké produkty těchto farem lépe uplatnit na našem trhu.

Úloha veterinářky či veterináře v chovech prasat je nezastupitelná, musíme však nabídnout vysokou kvalifikaci a velmi dobrou komunikaci. Je naprosto nutná specializace v oboru, málokterá kolegyně či kolega může vyhovět vysokým nárokům zejména větších chovů, pokud se zabývá ostatními druhy zvířat. Čeká nás generační obměna, věřím, že mladé kolegyně a kolegové uspějí. Je však nutná kvalitní pregraduální (ta v současné době na naší alma mater chybí) i postgraduální příprava – zde musíme pomoci i my, starší kolegové. A mám opravdu radost, že v porcinní medicíně se v posledních pěti letech objevila celá řada nadějných tváří, zejména děvčat. Problémy v chovu prasat a produkci vepřového masa jsou opravdu mnohé: Dovoz státy dotovaného vepřového masa ze západních zemí kvůli nadprodukci (zejména Španělsko, Německo) a sníženého vývozu do Číny, hrozba afrického moru prasat, kdy ve všech okolních zemích kromě Rakouska jsou pozitivní nálezy, zvyšování nákladů (hlavně krmiva, energie) a dlouhodobě nízká cena selat a jatečných prasat. Dále je to v EU zákaz léčebných dávek Zn k 26. 6. 2022, omezování spotřeby antibiotik (povinná evidence od roku 2023), průběžné snižování dostupnosti některých léčiv z důvodu legislativy či výpadkům ve výrobě a dopravě, v minulých letech se přenášela produkce hlavně do Číny a Indie, je očekávatelný i nárůst cen. A také velké změny ve welfare, například Evropská komise se zavázala, že do roku 2027 připraví legislativu, která úplně zakáže klecové porodní kotce. Bude záležet i na nás, veterinářích, jak se s těmito výzvami vypořádáme. Podnikat a žít v Evropské unii bude stále složitější.