| Radka Vaňousová Dr. Jan Pokorný navrhoval udělit cenu KVL ČR Ing. Martinu Kolovratníkovi Milý Honzo,
jsem překvapena, že můj, na první pohled nekonfliktní úvodník vyvolal takové emoce, že reakce na něj mnohonásobně přesahuje jak velikostně, tak obsahově i myšlenkově můj původní text. Proto bude nutné některé myšlenky upřesnit a vrátit zpátky na zem.
Ačkoliv jsme jako veterinární stav vnímáni veřejností pozitivně, není tomu tak u některých institucí. I když jsme k tomu nezavdali nějakou závažnější příčinu, je to z jednoho zásadního důvodu. Jsme členy samosprávné stavovské organizace, finančně nezávislé instituce na státu, která řídí svou vlastní profesi pracující v ryze soukromém sektoru. Můžeme diskutovat nad tím, jestli dobře nebo špatně, ale pořád je v naší vlastní moci i silách s tím pracovat. Kterou instituci, pod jejíž kontrolu při výkonu svého povolání spadáme, milujeme? Netroufám si odhadnout, jak by dopadl tento žebříček popularity, ani jaké místo by z těch 20 institucí Komora obsadila. Osobně nemám zájem, aby mě registrovala SVS, na mou odbornou činnost dohlížela ČOI a stížnosti se řešily v rámci přestupkových řízení na městských úřadech nebo rovnou u soudu.
Komunikace dovnitř není žádný novým pojmem ani fenoménem, k tomuto přispívají cirkusy, časopis, webináře a nejzásadnější je komunikace v rámci okresních sdružení. Jsou informace, které se ani jinak předat nedají, a osobní kontakt považuji za nesmírně důležitý. Je to právě o tom vysvětlit, co Komora aktuálně řeší, aby se mohli členové ptát, a opět se vracíme na začátek – komunikovat. Pokud je toto vnímáno jako předvolební kampaň, tak se hrdě hlásím k tomu, že tuto kampaň vedu již osmým rokem. Můžeme jí říkat předvolební, mezivolební nebo povolební v závislosti na čase k volbám, kdy jsou okresní sdružení svolána. Tam, kam jsem pozvána, tam se snažím přijet, pokud mi to mé časové možnosti dovolí. Protože všichni jsme veterináři a jsme na jedné lodi, není žádné oni tam nahoře a my tady dole.
Z celkového počtu OS jich funguje přibližně polovina, v té druhé polovině jsou OS, která sice mají předsedu, ale neschází se, a pak máme i ta OS, která ani předsedu nemají. Plán, který jsem představila na schůzi představenstva, byl takový, že pokud se OS neschází, můžeme se pokusit zorganizovat schůzi i s programem ze sekretariátu. Častým argumentem je právě, že se toho nikdo nechce ujmou a je v našich silách s touto aktivitou pomoci. Je to způsob, jak zařídit setkání veterinářů, předat informace a třeba se nám podaří i najít člověka, který už to příště v daném místě zorganizuje sám. 
Tvůj návrh ohledně osobního vydávání osvědčení, kdy by se noví členové sjeli 3x ročně do Brna, abychom jim osobně předali osvědčení, potřásli rukou a vybavili radou starších do života, nebyl představenstvem podpořen.
Nezbývá mi než se citovat, protože Tvá vyjádření k dané problematice vypadají, že jsi na představenstvu nebyl nebo nevnímal. Takže znovu opakuji, že budeme hledat jiné cesty pro nastupující veterináře, jak je oslovit a nejen je. Každoročně připravujeme pro budoucí absolventy seminář „Vstup do profese“, na letošní jaro připravujeme semináře ke komunikační typologii a komunikaci v praxi. V rámci Vetmeetingu chystáme studentskou sekci. Já bych chtěla poděkovat všem členům představenstva za jejich práci. Ona totiž není vidět, ani nikde nekřičí, aby na sebe upozornila, nedá se na ni, kromě toho časopisu, sáhnout. Tuto práci dělají na úkor svých pacientů, na úkor svých rodin a svého volného času. Ale to někdo, kdo byl 4x na schůzi představenstva nemůže pochopit.
Nejsem naivní, naopak stojím nohama pevně na zemi. Destruktivní diskuze nás nikam neposunou, maximálně nás oberou o čas a energii. Demokracie nám dala svobodu slova. Ne každý s ní umí zacházet, někteří ji zneužívají, někteří používají místo terapie. Rozumím Tvé frustraci. Je skutečně velmi naivní, pokud sis myslel, že za rok v představenstvu porozumíš všemu a změníš svět. Pokračuj dál ve svém úsilí, ale je nutné, aby ses konečně odlepil od klávesnice.
Na závěr si dovolím citovat přímo Tebe z roku 2012: „Nepochopil jsem několik věcí a je možné, že příčina je na mé straně díky špatně vstřebaným souvislostem“. Radka Vaňousová |
