Časopis Zvěrokruh 11/2021 | Informace z komory |
| Text: Andrea Pryszczová, Anna Šimaliaková Foto: Leoš Grejcar |
První říjnový čtvrtek v ranních hodinách jsme se vypravily vlakem ze Slezska na cestu téměř přes celou republiku, až do západních Čech. Naším cílem bylo setkání okresních sdružení Karlovy Vary a Sokolov, které se konalo v příjemném prostředí pivovaru v městečku Kynšperk nad Ohří.
Po úvodním slovu předsedy OS Sokolov MVDr. Gargela se slova ujal MVDr. Jakub Vodnárek s praktickými přednáškami na téma „Akutní abdomen a kam s ním.“ Dozvěděli jsme se, jak se tyto stavy řeší na univerzitním pracovišti nejvyšší kategorie, kde se Dr. Vodnárek věnuje zejména chirurgii, a že kafilérní box není obvykle vhodnou volbou :-) Snad některé z cenných rad uplatníme i v našich menších praxích, je třeba se posouvat stále dál.
Poté následovala poutavá prezentace místního krematoria pro mazlíčky, o jehož služby je mezi majiteli stále větší zájem. Krátce pohovořila i paní doktorka z KVS o novinkách v této oblasti.
Kolegové měli mnoho dotazů na činnost KVL, například na průběh výběrového řízení na nového makléře, který bude spravovat naši komorovou pojistku. Probrali jsme, jak to vypadá se systémem CEP (centrální evidence psů), i když k tomuto tématu by se spíše mohla vyjádřit KVS, či některý z našich politiků. Z oblasti hospodářských zvířat jsme se dotkli evidence antibiotik (která se výhledově, v řádu let, bude týkat zvířat všech, ne jen těch „velkých“) a opět elektronických žádanek. Zjistili jsme, že i přes vzdálenost nás v příhraničních oblastech „pálí“ podobné problémy. | | Předseda OS Sokolov MVDr. Jan Gargel |
Zvláště diskuse na téma pohotovostí a personálního obsazení pracovišť se bouřlivě rozvíjela. Kupní síla obyvatel v našich „chudších“ oblastech nás také jako podnikatele zajímá. V cenové politice máme velké rezervy. Zvídavé dotazy jsme se snažily co nejúplněji zodpovědět a nikdo snad neodešel nespokojen. Plodná diskuse se protáhla až k půlnoci. Členové okresního sdružení se rozjeli do svých domovů a my jsme přespaly v penzionu sousedícím s pivovarem.
Brzy ráno jsme opět nasedly do vlaku a čekala nás desetihodinová cesta zpět. Moc děkujeme za milé pozvání.
Závěrem bych chtěla říci, že je dobře, že se okresní sdružení scházejí a doba to již umožňuje. Jen osobním kontaktem se nejlépe na věcech domluvíme i v rámci okresu, třeba na výše zmíněných pohotovostech. Většina členů vnímá Komoru jako od sebe odtrženou organizaci, se kterou je spojuje pouze časopis, který jednou za měsíc najdou ve schránce. To je omyl, Komora jsme my všichni, každý veterinář ve své malé ordinaci. Pakliže vás něco trápí, s čím myslíte, že by vám Komora mohla být nápomocna, nebojte se napsat někomu třeba z členů představenstva, či oslovit některou z komisí. Každý podnět probereme a určitě se dočkáte zpětné vazby. Naše „vedení“ nejsou profesionální manažeři, ale lidé, které jsme si my sami vybrali ze svého středu, tudíž se věnují své praxi, ale čas pro vás, tudíž Komoru, si najdou. Komunikace je základ a snad nám do budoucna půjde dobře a někam nás posune. | | Ing. Klouček | |