Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

Skot a antibiotika

Zvěrokruh 1/2022 09.01.2022
  Časopis Zvěrokruh 1/2022
     Pro praxi
 

21_tomas-haloun

Text: Tomáš Haloun


 

Antibiotika zásadně přispěla ke změně v humánní i veterinární medicíně a výrazně ovlivňují úspěšnost léčby infekčních chorob dlouhá desetiletí. Nadměrné užívání antibiotik však vede ke vzniku odolných bakterií, na které antibiotika již nezabírají. Alexander Fleming by se v roce 1928, kdy objevil penicilin, asi divil, že v současnosti je antibiotická rezistence dle Světové zdravotnické organizace (WHO) globální problém, kdy v Evropské unii ročně zemře 25 000 lidí a náklady na řešení tohoto problému šplhají k 1,5 mld. EUR/rok. Správná a efektivní volba antibiotik i problematika rezistence antibiotik je proto v současnosti nedílnou částí práce jak veterinárního, tak humánního lékaře.

Členství v Evropské unii poskytuje naší zemi možnost být pevnou součástí významné organizace. Nicméně, jak již to v životě bývá, vše má své pro i proti. Nedávno Evropským parlamentem projednávaný návrh, který by znemožnil využití fluorochinolonů, cefalosporinů 3. a 4. generace, polymyxinů a makrolidů, jistě vyvolal v řadě kolegů oprávněnou otázku „kam s ním“. Zde je třeba poznamenat, že konkrétně v České republice se daří dlouhodobě snižovat množství aplikovaných antibiotik hospodářským zvířatům, kdy dle MZe došlo od roku 2008 k redukci použitých antibiotik o 50 %. Nelze pravděpodobně podezírat europoslance z Výboru pro životního prostředí ze zlé vůle. Nicméně v kontrastu s tím, že v ČR může chovatel ve svém chovu aplikovat antibiotika po absolvování on-line kurzu (kdy si snad ani kontrolní orgán nemůže myslet, že jsou všechna zvířata vyšetřena před začátkem léčby veterinárním lékařem), lze smysl této aktivity označit za nejasný.

Nicméně nelze pouze tvrdit, že mráz přichází z Bruselu. Za potenciálně pozitivní lze označit úpravy legislativy, které vejdou v platnost v průběhu příštího roku. Tyto změny znemožňují mimo jiné preventivní aplikaci antibiotik a výrazně omezují možnosti metafylaktického podání. V oblasti vývoje nových antibiotik se předpokládá vyhrazení nových molekul pouze pro humánní medicínu. Po přechodném období bude tato legislativa platit i u nás a veterinární lékaři ji budou muset aktivně implementovat do praxe.

V oblasti snižování použití antibiotik v chovech skotu se v ČR udělal v posledních letech kus práce, kdy zejména faremní kultivace mastitid přispěla k používání cílené léčby a k redukci používání antibiotik. Implementace selektivního zaprahování dojnic bude v následujícím období významným úkolem každého veterinárního lékaře. Zaprahování pro praktické veterináře nebude jen otázka dovozu „krabičky“, ale bude nutné zaškolit personál v oblasti odběru vzorků mléka a následné kultivace. Nezbytná bude i spolupráce s managementem farmy na vyhodnocování vývoje počtu somatických buněk týkající se jednak individuálních dojnic, jednak celého stáda. Zde lze s překvapením konstatovat, že pro řadu chovatelů je práce s „Milk profit daty“, aplikací připravenou Českomoravskou společností chovatelů, zatím velkou neznámou. V oblasti mastitid můžeme do budoucna očekávat větší ochotu našich klientů pro aplikaci vakcín. Samozřejmě při dodržení specifických podmínek pro jejich použití. Zde je důležité mít na paměti a neustále vyzdvihovat polyfaktoriální a polyetiologický původ mastitid a důrazně dbát na dobré zootechnicko-zoohygienické podmínky a odpovídající technickou kondici dojírny. Je třeba poznamenat, že na řadě farem cílené zaprahování antibiotiky probíhá již dnes. Na druhou stranu je jisté, že v některých chovech jsou antibiotika při zaprahování používána pouze k vykrývání lidských chyb.

V návaznosti na legislativní změny se dá obecně předpokládat větší ochota chovatelů k zvýšení používání vakcín i v jiných oblastech. Kdy například u telat s respiračním syndromem řada kolegů naráží na to, že pytel tetracyklinu je levnější než sofistikovaný vakcinační program vytvořený dle požadavků a potřeb konkrétního chovu. Toto by mělo být v následujícím vývoji zlomeno. Samozřejmě, že diskuze s chovatelem vyžaduje určité a někdy značné komunikační dovednosti. Každý z nás se jistě pokoušel vysvětlit chovateli, proč je problém dát všem krávám v chovu postiženým endometritidou cefalosporin 3. generace a nikoliv obyčejný penicilin, když přeci u cefalosporinu je nulová ochranná lhůta na mléko. Problematika zvyšování spotřeby cefalosporinů 3. a 4. generace vyplývá z dat prezentovaných ÚSKVBL, nicméně lze předpokládat podobný důvod jako u nesnižující se spotřeby enrofloxacinu u brojlerových kuřat, tj. celková finanční výhodnost pro chovatele. Což samozřejmě se zásadami správného použití antibiotik nemá co dělat.

 
„V České republice může chovatel po absolvování on-line kurzu aplikovat antibiotika ve svém chovu“
 

Každá legislativní úprava s sebou přináší i legislativní problémy, kdy budeme stát před nutností zodpovědět sami sobě, potažmo kontrolnímu orgánu státní správy otázky jako: Je náš zásah profylaxe, metafylaxe, nebo léčba? Od jakého procenta krav ve stádu je aplikace antibiotik při zaprahnutí hodnocena jako plošná? Jak prokážu vysoké riziko infekce? Bude samozřejmě záležet na konkrétních prováděcích předpisech a dozajisté i na kvalitě dotyčných zákonů a vyhlášek. Ze strany Státní veterinární správy by bylo vhodné přesné vymezení jednotlivých pojmů a postupů. V opačném případě je možné po letech praxe zjistit, že neumíte stanovit správně ochrannou lhůtu konkrétního přípravku, protože i názor jednotlivých složek státní správy je na výpočet odlišný.

Práce s antibiotiky je důležitým a nesmírně složitým úkolem, vyžadujícím hluboké odborné znalosti. V případě nejasností lze kontaktovat pracovníky Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. Z vlastní zkušenosti potvrzuji, že mohou sice dorazit na nepříjemnou, leč korektní a profesionální kontrolu (což o jiných složkách státní správy rozhodně nelze tvrdit). Ale v případě potřeby konzultace jsou zde poskytnuty fundované odpovědi.

Oblast antibiotik vyžaduje obecně širokou meziresortní spolupráci, kdy lze vyzdvihnout například „Plán národního antibiotického programu ČR“, který postihuje řadu aspektů jak humánní, tak veterinární medicíny, ale i zemědělství. Z evropských aktivit jmenujme pak Evropský akční plán jednoho zdraví přijatý v roce 2017.

Na závěr je nutné konstatovat, že zachování účinnosti antibiotik je společnou zodpovědností nás všech. Pro tuto chvíli je nezbytné nezvyšovat odolnost klíčových mikroorganismů. Vždy je nutné mít na paměti, že správná volba antibiotik rozhodně nesouvisí s expirací námi skladovaných léků, potažmo s chovatelem vybaveným o 9 % levnějším léčivem dodaným přímo na farmu. Je ovšem zcela na nás a na našich odborných znalostech, abychom našim klientům svoji potřebnost na farmách dokázali a mohli i nadále fakticky o aplikovaných léčivech rozhodovat.

Zpět na výpis
Inzerce

Inzerce

Seznam veterinárních lékařů

Seznam veterinárních lékařů

Registr zvířat

Registr petpasů

Časté dotazy

Časté dotazy

Úřední deska

Falešné razítko – MVDr. Vladimír Hodač

Zveřejněno: 13.02.2024
Datum stažení: 13.08.2024
Úřední deska

Kalendář akcí

Právě chroustám data, abych mohl zobrazit kalendář. Chvilku prosím počkejte...
Nejbližší akce
23.04. - 27.04.
27.04. - 28.04.
Sonografický kurz 2024 27.04. - 28.04.2024
Všechny akce