Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

Sněmovní příloha č. 3

Zvěrokruh 3/2022 14.03.2022
  Časopis Zvěrokruh 3/2022
     Informace z komory
 

11_snem

 

Návrh novely Volebního řádu pro jednání XXX. sněmu v Brně

Navrhovatel: představenstvo

Platné znění:

Volební řád do orgánů Komory

§ 1

1. Právo volit a být volen mají všichni členové Komory.

2. Kandidátem pro volbu do orgánu Komory se stává:

a) člen Komory navržený a schválený okresním předvolebním shromážděním za podmínek stanovených tímto řádem. Předvolební okresní shromáždění má za povinnost svolat okresní výbor, nebo předseda okresního výboru nejpozději do 90 dnů od výzvy volební komise. Okresní výbor, nebo předseda okresního výboru stanoví způsob volby do orgánů okresního sdružení a způsob navržení kandidátů pro volbu do orgánů Komory,

b) člen Komory, který vysloví s kandidaturou prokazatelně souhlas a jehož kandidaturu podpisem stvrzuje nejméně 10 dalších členů Komory.

3. Kandidáty na prezidenta a viceprezidenta se stávají členové představenstva.

§ 2

Sněm volí na návrh představenstva z členů Komory volební komisi, která vykonává svou funkci, bezprostředně po ukončení zasedání sněmu, na kterém je zvolena. Volební komise má 5 členů a 3 náhradníky.

§ 3

Členy volební komise nemohou být kandidáti navrhovaní pro volbu do orgánu Komory. Stane-li se člen volební komise kandidátem pro volbu do některého orgánu Komory, je z toho důvodu z volební komise uvolněn a představenstvo na návrh volební komise kooptuje náhradníka.

§ 4

1. Členové volební komise zvolí na svém prvním zasedání ze svého středu předsedu, který svolává a řídí činnost volební komise (dále jen komise).

2. Komise je schopna jednat a rozhodovat za přítomnosti předsedy a nejméně dalších dvou členů komise. Rozhoduje prostou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. V případě nepřítomnosti předsedy zvolí členové komise ze svého středu zastupujícího předsedu, který přebírá plná práva a povinnosti řádného předsedy po dobu jeho nepřítomnosti.

§ 5

Pravomoci a povinnosti volební komise:

1. Vyhlašuje a ukončuje volby.

2. Stanoví závaznou lhůtu pro přijímání volebních návrhů.

3. Přijímá písemné návrhy na kandidáty pro volbu do orgánů Komory a zkoumá, zda splňují podmínky podle § 6 tohoto řádu.

4. Přijímá námitky a stížnosti týkající se voleb doručené písemně na sekretariát Komory, rozhoduje o nich a o svém rozhodnutí bezprostředně informuje podavatele námitky nebo stížnosti. V případě pochybností o regulérnosti voleb rozhodne o jejich zrušení. O svém rozhodnutí bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje představenstvo a revizní komisi Komory a všechny členy Komory.

5. Sestavuje pro volby kandidátní listiny a volební lístky, zajišťuje jejich vytištění a doručení členům Komory před stanoveným termínem zahájení voleb. Zveřejní nejméně 21 dní před termínem zahájení voleb v časopise Komory volební programy jednotlivých kandidátů do orgánů komory, pokud byly předloženy.

6. Zajistí oddělený prostor pro úpravu hlasovacích lístků v případě, že se konají tajné volby členů představenstva, členů revizní komise a členů Čestné rady přímo na sně mu.

7. Řídí a kontroluje činnost skrutátorů při volbách přímo na sněmu.

8. Vede dokumentaci o volbách a předává zprávu o průběhu voleb představenstvu Komory nejpozději do dvou dnů po jejich ukončení

9. Předkládá sněmu ústní zprávu o výsledcích voleb. V případě jiného způsobu volby, nebo není-li možno vyhodnotit výsledky voleb do skončení jednání sněmu, předkládá o výsledku voleb písemnou zprávu všem okresním sdružením prostřednictvím předsedů okresních výborů.

§ 6

1. Kandidát může být navržen i více návrhy, ale smí kandidovat jen pro jeden orgán.

2. Schválené návrhy kandidátů odešle pověřený zástupce v originále doporučeným dopisem, elektronickou poštou nebo faxem na adresu danou volení komisí, zpravidla na sekretariát Komory. Pro rozhodnutí o dodržení termínu k přijetí volebních návrhů je rozhodující datum poštovního razítka na obálce. Je-li schválený návrh kandidátů doručený faxem nebo elektronickou poštou, je třeba jej doplnit nejpozději do tří dnů předložením jeho originálu. Pro zachování lhůty je v tomto případě rozhodující datum odeslání faxu nebo elektronické pošty.

3. Volební návrhy musí obsahovat:

a) název orgánu Komory, do něhož jsou kandidáti navrhováni,

b) jména, tituly, data narození, profese, sídla nebo trvalá bydliště kandidátů

c) údaje o počtu členů Komory zúčastněných na předvolebním shromáždění, včetně prezenční listiny s jejich jmény a podpisy v případě, je-li kandidát navržen a schválen okresním shromážděním,

d) informaci o způsobu svolání předvolebního okresního shromáždění a způsobu navržení kandidátů pro volbu do orgánů Komory,

e) potvrzení platnosti návrhů nejméně třemi zástupci okresního výboru Komory nebo skupiny navrhovatelů dle § 1, čl. 2, písm. b. Platnost návrhu okresního shromáždění potvrzuje svým podpisem předseda okresního sdružení.

4. Pokud volební návrhy neobsahují požadované náležitosti, uvedené v předchozím odstavci, nebo trpí jinou formální vadou, vyzve volební komise bez zbytečného odkladu navrhovatele volebních návrhů, aby tyto své volební návrhy ve stanovené lhůtě v souladu s volebním řádem požadovaným způsobem doplnili a odstranili zjištěné a vytýkané nedostatky. Pokud tak navrhovatelé volebních návrhů ve lhůtě stanovené volební komisí písemně neučiní, jsou tyto předložené volební návrhy neplatné. Místem pro doručování pro tyto účely je sídlo Komory. Volební návrhy nesplňující podmínky stanovené tímto řádem jsou hodnoceny jako neplatné.

5. Člen Komory může být zvolen prezidentem nebo viceprezidentem Komory, předsedou nebo místopředsedou revizní komise Komory a předsedou nebo místopředsedou čestné rady Komory opakovaně, vždy však pouze na dvě po sobě jdoucí volební období.

§ 7

Kandidátní listiny

1. Každá kandidátní listina musí obsahovat jmenný seznam kandidátů s jejich profesní působností a příslušností k okresnímu sdružení.

2. Kandidátní listiny musí být zveřejněny nejméně 21 dní před termínem zahájení voleb. 3. Pro volbu prezidenta a viceprezidenta se kandidátní listiny nemusejí sestavovat.

4. Kandidátní listina může být současně volebním lístkem, musí to však být na ní vyznačeno.

5. Volební lístek musí být jednostranný, v záhlaví označen názvem orgánu Komory, pro jehož volbu platí, případně i barevně odlišen.

6. V záhlaví volebního lístku musí být označen počet členů, případně náhradníků, který má být v příslušném orgánu zvolen.

7. Všichni navržení kandidáti jsou na volebním lístku abecedně seřazeni a označeni pořadovým číslem.

8. Volební lístky budou předány oprávněným voličům v den volby nebo mohou být na jejich adresy zaslány poštou. O formě poštovní zásilky rozhodne představenstvo po dohodě s volební komisí.

9. V případě přímé volby v zastoupení oznámí pověřený člen Komory při prezenci počet zastupovaných členů, což doloží plnými mocemi zastupovaných. Jeden člen může zastupovat nejvíce další dva členy Komory.

§ 8

1. Volby do orgánů Komory se provádějí buď volbou přímou, korespondenčním způsobem, elektronicky, nebo kombinací těchto způsobů.

2. O způsobu volby rozhodne představenstvo Komory.

§ 9

Volby

1. Korespondenční volby:

a) Voličům budou vydány nebo zaslány obálky (označené razítkem Komory a podpisem předsedy komise a označením na zadní straně „OBÁLKU ZALEPIT!“), do nichž se vkládají upravené volební lístky před vhozením do volební urny nebo před vložením do poštovní obálky. Pro dodržení termínu při korespondenčním způsobu volby je rozhodující datum poštovního razítka uvedeného na obálce.

b) Volební lístek se upravuje zakroužkováním pořadového čísla před jménem kandidáta.

c) Při korespondenčním způsobu volby se upravený hlasovací lístek vloží do označené obálky, zalepí se a vloží do další poštovní obálky označené jménem, registračním číslem a adresou odesílatele (voliče), v levém dolním rohu textem „volby” a s předtištěnou adresou smluvní advokátní kanceláře, případně notáře, kam budou obálky adresovány a na místě shromažďovány a do hodnocení výsledků voleb bezpečně uchovány dle vnitřních pravidel advokátní kanceláře nebo notáře.

d) Neplatné jsou volební lístky (hlasy):

– doručené po stanoveném termínu určeném volební komisí,

– vložené do nezalepené, nebo jiné než pro volbu vydané obálky,

– na kterých bylo zakroužkováno více kandidátů, než je označeno v záhlaví,

– vložené do nezalepených nebo jiných než pro volbu vydaných obálek.

2. Elektronické volby:

O technických podmínkách provedení elektronických voleb rozhodne představenstvo a volební komise Komory tak, aby byla zajištěna jejich regulérnost. Volební komise je povinna informovat členy Komory o způsobu provedení elektronických voleb nejpozději ihned po sestavení kandidátních listin.

3. Výsledek korespondenčního i elektronického hlasování musí být předložen sněmu nebo příslušnému orgánu Komory, u něhož hlasování proběhlo. Sněm ani orgán o výsledku již nehlasuje.

§ 10

V případě přímé tajné volby na sněmu volební komise určí zapisovatele a jeho náhradníka pro vedení seznamu voličů a jejich registraci. Seznam musí obsahovat datum volby, jmenný seznam oprávněných členů Komory s vyznačením členů přítomných a zastupovaných.

§ 11

1. Hodnocení výsledků voleb provádí volební komise.

2. Smluvní advokátní kancelář nebo notář předá v den hodnocení výsledků voleb všechny došlé volební obálky do rukou předsedy volební komise. O předání se sepíše předávací protokol, který obsahuje zejména:

– údaje advokátní kanceláře nebo notáře, kam byly poštovní obálky s volebními obálky adresována,

– údaj o počtu předaných obálek,

– seznam členů volební komise,

– datum a podpisy zástupce advokátní kanceláře nebo notáře a všech přítomných členů volební komise stvrzující správnost předávacího protokolu, 3. Volební obálky se bez otevírání spočítají a vyřadí se obálky neplatné. Při korespondenčním způsobu volby se obálky doručené do advokátní kanceláře nebo notáři označené textem „volby” neotevírají a jsou otevřeny teprve komisionálně při hodnocení výsledků volby volební komisí.

4. Komise zjistí výsledek volby prostým sčítáním hlasů pro jednotlivé kandidáty, které pak seřadí podle počtu získaných hlasů.

5. Zvoleni jsou kandidáti, kteří obdrželi sestupně nejvíce hlasů do požadovaného počtu stanoveného pro příslušný orgán Komory. Ostatní kandidáti se stávají náhradníky pro příslušný orgán, do něhož kandidovali.

6. Sčítání hlasů probíhá výhradně následujícím způsobem:

– komise volební lístky rozdělí dle orgánů komory, do nichž se volilo,

– členové volební komise (kromě předsedy) vytvoří dvojice,

– jeden člen první dvojice čte z volebních lístků postupně jména zakroužkovaných kandidátů a druhý kontroluje pohledem správnost, v dohodnutých časových intervalech se pak ve čtení a kontrole střídají,

– členové druhé dvojice zaznamenávají každý samostatně výroky první dvojice, tedy hlasy k jednotlivým kandidátům, po přečtení všech hlasovacích lístků se musí oba zápisy druhé dvojice shodovat; v opačném případě je nutné postup opakovat,

– po dokončení sčítaní a shodě zápisů se dvojice vymění a celý postup se zopakuje,

– na správnost průběhu dohlíží po dobu sčítání předseda volební komise,

7. Při hodnocení výsledků elektronických voleb se postupuje obdobně přiměřeně v souladu s technickými podmínkami stanovenými při zahájení voleb.

§ 11a

1. Po zjištění výsledků voleb vydá volební komise zprávu o průběhu a výsledcích voleb, která musí být podepsána všemi přítomnými členy volební komise. Součástí této zprávy jsou volební obálky a lístky z korespondenčních voleb – platné i neplatné, které musí být komisionálně zapečetěny, předány představenstvu Komory a uchovány až do dalších voleb.

2. Podmínkou platnosti všech forem uskutečněných voleb členů představenstva, členů revizní komise a členů čestné rady je vydání rozhodnutí volební komise dle ust. § 4 odst. 2 tohoto volebního řádu o regulérnosti voleb, se kterým předseda volební komise seznámí nejbližší sněm po provedených volbách.

§ 12

Zprávu o průběhu a výsledcích hlasování zveřejní volební komise na internetových stránkách Komory nejpozději do 7 pracovních dnů od sečtení všech hlasů volební komisí. Nově zvolené představenstvo pak zabezpečí nejpozději do dvou měsíců zveřejnění rozhodnutí volební komise o regulérnosti voleb v časopise Komory.

§ 13

1. V případě neplatnosti volby do některého orgánu se volby opakují s novými volebními lístky nebo i elektronicky.

2. V případě nezvolení stanoveného počtu členů orgánů se na sněmu provádí doplňující volba do stanoveného počtu členů. Tato doplňující volba se provádí až do doby, kdy budou mít všechny orgány zvoleny stanovený počet členů. V tomto případě musí být kandidáti do doplňujících voleb navrženi z pléna na sněmu alespoň 10 členy Komory. Písemné návrhy kandidátů do doplňujících voleb přijímá volební komise.

§ 14

1. Nově zvoleným členům představenstva, revizní komise a čestné rady Komory vzniká funkce v orgánech Komory jejich zvolením již na sněmu. Je-li přítomna nadpoloviční většina zvolených členů, může být provedena pod dohledem volební komise volba prezidenta a viceprezidenta, rovněž tak volba předsedy a místopředsedy revizní komise a volba předsedy a místopředsedy čestné rady.

2. Pro předání agendy nově zvoleným členům orgánů je stanovena lhůta 10 dnů. Pokud to snese odkladu, může se člen orgánu, jemuž mandát zanikl, dohodnout s orgánem, jehož byl členem, na prodloužení této lhůty.

§ 15

1. Členové orgánů, kteří byli ze své funkce odvoláni, případně ze své funkce odstoupili, jsou povinni od tohoto okamžiku nečinit žádné právní úkony a ve lhůtě do 10 dnů od zániku jejich funkce poskytnout součinnost orgánu, jehož byli členy, za účelem předání písemností a věcí jím svěřených pro výkon funkce. O tomto předání se sepíše protokol, který je podepsán bývalým členem orgánu a předsedou orgánu. Pokud bývalý člen odmítne protokol podepsat, tato skutečnost se v protokolu vyznačí a proto kol je předložen k seznámení nejbližšímu zasedání dotčeného orgánu.

2. Osoba, která je členem orgánu Komory, může ze své funkce odstoupit. Je však povinna oznámit to orgánu, jehož je členem. Této osobě funkce zaniká dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení na nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dozvěděl. Jestliže osoba, která odstupuje z funkce, oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí jí funkce okamžikem tohoto projednání v příslušném orgánu. Podané odstoupení z funkce člena v orgánu Komory již nelze vzít zpět.

3. Za člena, kterému zanikla funkce v orgánu Komory odstoupením, případně odvoláním, nebo tento člen zemře, lze kooptovat náhradníka dle pořadí stanoveného zápisem volební komise za předpokladu, že tento náhradník vysloví s touto kooptací do orgánu, jehož má být členem, písemný souhlas ve lhůtě do 30 dnů od doby doručení písemné výzvy příslušného orgánu. Pokud takto oslovený náhradník neučiní, osloví příslušný orgán po marném uplynutí této lhůty dalšího náhradníka v pořadí stanoveném zápisem volební komise. Po obdržení písemného souhlasu vzniká funkce v orgánu Komory u kooptovaného člena okamžikem rozhodnutí dotčeného orgánu.

§ 16

Zrušovací ustanovení

Tento volební řád, předložený v úplném znění, ruší a současně v plném rozsahu nahrazuje dosavadní volební řád, účinný od 1. 1. 2004.


Navrhované znění (červeně):

VOLEBNÍ ŘÁD

Komory veterinárních lékařů České republiky

schválený sněmem Komory veterinárních lékařů České republiky dne … podle ust. § 12 odst. 4 písm. b) zákona č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Volené orgány

(1) Sněm Komory veterinárních lékařů České republiky (dále jen „Komora“) volí a odvolává přímou, rovnou a tajnou volbou členy a náhradníky představenstva, revizní komise a čestné rady (dále jen „volené orgány“).

(2) Předsedu a místopředsedu volených orgánů, vč. prezidenta a viceprezidenta Komory, volí a odvolávají ze svých řad přímou, rovnou a tajnou volbou členové příslušného voleného orgánu, a to na první schůzi daného orgánu po vzniku jejich funkce. Do těchto funkcí se nekandiduje, člen orgánu však musí s výkonem funkce předsedy či místopředsedy daného orgánu (vč. prezidenta a viceprezidenta Komory) souhlasit, a to výslovně, je-li při volbě osobně přítomen, jinak písemně předem.

(3) Člen Komory může být zvolen prezidentem nebo viceprezidentem Komory či předsedou nebo místopředsedou jiného voleného orgánu opakovaně.

Článek 2

Průběh voleb a zveřejňování

(1) Volby členů volených orgánů probíhají v těchto fázích:

a) registrace kandidátů;

b) korespondenční primární volby, rozhodne-li o tom představenstvo;

c) volby na sněmu; a

d) vyhodnocení voleb.

(2) Volby vyhlašuje představenstvo, a to zveřejněním oznámení o vyhlášení voleb nejpozději 6 měsíců před termínem volebního sněmu. V oznámení představenstvo uvede, zda se budou konat korespondenční primární volby, a stanoví lhůtu pro zahájení kandidatury dle čl. 6 odst. 3.

(3) Probíhají-li na sněmu volby [odst. 1 písm. c)], jedná se pro účely tohoto řádu o volební sněm. Volebním sněmem může být řádný nebo mimořádný sněm Komory, svolaný dle podmínek zákona a zvláštního řádu Komory.

(4) Stanoví-li tento řád povinnost zveřejnit určitou informaci, oznámení nebo listinu (dále jen „informace“), splní příslušný volební orgán tuto povinnost vyvěšením stanovené informace na webových stránkách Komory v sekci Úřední deska. Tyto informace příslušný volební orgán dále vždy rozešle e-mailovým oběžníkem adresovaným všem členům Komory, kteří se k odběru tohoto oběžníku přihlásili. V případě oznámení o vyhlášení voleb, volebních programů kandidátů zařazených na kandidátní listiny a rozhodnutí o regulérnosti voleb příslušný volební orgán také zajistí jejich otištění v nejbližším možném vydání časopisu Zvěrokruh dle termínu redakční uzávěrky. Za okamžik zveřejnění se však vždy považuje okamžik vyvěšení informace na webových stránkách Komory v sekci Úřední deska.

Článek 3

Volební právo

(1) Právo volit v korespondenčních primárních volbách náleží každému členu Komory, a to i v případě uložení osvědčení dle zvláštního řádu Komory.

(2) Právo volit na sněmu náleží každému členu Komory, který je na volebním sněmu přítomen, a to i v případě uložení osvědčení dle zvláštního řádu Komory.

(3) Právo být volen do volených orgánů náleží každému členu Komory, který je fyzickou osobou a jehož osvědčení nebylo uloženo dle zvláštního řádu Komory. Právo volit ani být volen do volených orgánů však nenáleží hostujícímu veterinárnímu lékaři (§ 5a zákona), a to i když je členem Komory.

(4) Do každého voleného orgánu se volí tolik členů, kolik bude určeno na sněmu, který bezprostředně předchází volebnímu sněmu. Sněm však nemůže určit, že se do kteréhokoli voleného orgánu volí méně členů, než kolik stanoví jako minimální počet členů tohoto orgánu zákon. Přesný počet členů volených orgánů může za těchto podmínek také určit organizační a jednací řád Komory; potom se postupuje dle organizačního a jednacího řádu, ledaže bude na sněmu, který předchází volebnímu sněmu, výslovně rozhodnuto pro nadcházející volební sněm jinak.

Článek 4

Volební orgány

(1) Volebními orgány jsou volební komise a představenstvo.

(2) Volební komise vykonává ty činnosti, které stanoví tento řád.

Článek 5

Volební komise

(1) Volební komise má 5 členů a 3 náhradníky. Funkční ob dobí volební komise je dvouleté.

(2) Členy volební komise nemohou být stávající členové volených orgánů ani kandidáti do volených orgánů. Stane-li se člen volební komise členem voleného orgánu či kandidátem, zaniká mu funkce člena volební komise a představenstvo na návrh volební komise kooptuje náhradníka.

(3) Členy a náhradníky volební komise volí představenstvo, a to losem z těch členů Komory, jimž náleží právo být volen a kteří představenstvu sdělí, že mají o členství ve volební komisi zájem.

(4) Představenstvem zvolené členy a náhradníky volební komise potvrzuje sněm, a to vždy na sněmu, který bezprostředně předchází volebnímu sněmu. Sněm při tom nehlasuje o jednotlivých členech či náhradnících volební komise, kteří byli představenstvem zvoleni, ale výhradně o obsazení volební komise jako celku.

(5) Pokud sněm členy volební komise nepotvrdí, zvolí přímo na sněmu představenstvo z kandidátů losem nové členy a náhradníky volební komise. Tímto způsobem se postupuje tak dlouho, než sněm volební komisi potvrdí. Na sněmu přitom mohou do volební komise na vlastní žádost kandidovat i ti členové Komory, kteří dosud nekandidovali, pokud jim náleží právo být volen.

(6) Funkce člena a náhradníka volební komise vzniká rozhodnutím sněmu o potvrzení členů volební komise.

(7) Členové volební komise zvolí na svém prvním zasedání ze svého středu předsedu, který svolává a řídí činnost volební komise.

(8) Volební komise je usnášeníschopná, je-li na jednání přítomna nadpoloviční většina jejích členů, a usnáší se pro stou většinou hlasů přítomných členů.

ČÁST DRUHÁ REGISTRACE KANDIDÁTŮ

Článek 6

Kandidatura

(1) Kandidovat do volených orgánů Komory mohou pouze osoby s právem být volen dle článku 3.

(2) Kandidovat lze:

a) na základě návrhu okresního předvolebního shromáždění, a to po schválení kandidáta tímto okresním shromážděním; nebo

b) na základě vlastního návrhu kandidujícího člena Komory podpořeného skupinou alespoň 10 členů Komory s právem volit.

(3) Lhůta pro zahájení kandidatury nesmí být kratší než 2 měsíce ode dne zveřejnění oznámení o vyhlášení voleb. Kandidatura se zahajuje doručením volebního návrhu Komoře. Návrh musí být doručen do sídla Komory v listinné podobě nebo prostřednictvím datové schránky, a to ve lhůtě pro oznámení kandidatury uvedené v oznámení o vyhlášení voleb. V případě pochybností u návrhu zaslaného v listinné podobě je pro posouzení, zda byla lhůta pro oznámení kandidatury zachována, rozhodující datum poštovního razítka uvedené na obálce.

(4) Současně lze kandidovat pouze do jednoho voleného orgánu. To platí i v případě, že se kandidáta týká větší počet volebních návrhů současně; v takovém případě má přednost vlastní návrh kandidujícího člena Komory, a jde-li o větší počet vlastních návrhů, pak má přednost poslední volební návrh, který byl Komoře ve lhůtě pro oznámení kandidatury (článek 2 odst. 2) doručen.

Článek 7

Kandidatura na návrh okresního shromáždění

1. Návrh dle článku 6 odst. 2 písm. a) doručuje Komoře příslušné okresní sdružení po schválení kandidujícího člena Komory okresním shromážděním. Návrh musí obsahovat:

a) jméno a příjmení kandidujícího člena Komory, jeho datum narození, sídlo nebo trvalé bydliště a registrační číslo, pod kterým je veden v seznamu veterinárních lékařů vedeném Komorou,

b) údaj o počtu členů Komory zúčastněných na předvolebním shromáždění, vč. prezenční listiny s jejich jmény a podpisy,

c) informaci o způsobu svolání předvolebního okresního shromáždění a způsobu navržení kandidátů pro volbu do orgánů Komory,

d) údaj, do kterého voleného orgánu je kandidující člen Komory navrhován,

e) podpis předsedy okresního výboru a alespoň dvou dalších členů příslušného okresního sdružení.

(2) K návrhu dle předchozího odstavce musí být přiloženo písemné prohlášení kandidujícího člena Komory, že byl s návrhem seznámen a že pro případ svého zvolení souhlasí s výkonem funkce v příslušném voleném orgánu. Pokud je návrh podáván datovou schránkou, postačí prostá elektronická kopie tohoto písemného prohlášení.

(3) Kandidát může představenstvu sám či prostřednictvím okresního shromáždění, které podalo volební návrh, zaslat svůj volební program. Volební program lze zaslat i prostřednictvím e-mailu na sekretariát Komory.

Článek 8

Kandidatura na vlastní návrh

(1) Návrh dle článku 6 odst. 2 písm. b) doručuje Komoře kandidující člen Komory. Návrh musí vždy obsahovat:

a) jméno a příjmení kandidujícího člena Komory, jeho datum narození, sídlo nebo trvalé bydliště a registrační číslo, pod kterým je veden v seznamu veterinárních lékařů vedeném Komorou,

b) údaj, do kterého voleného orgánu člen Komory kandiduje,

c) jména a příjmení, sídla a registrační čísla skupiny alespoň 10 členů Komory s právem volit, kteří kandidaturu kandidujícího člena Komory podporují, s připojením originálu nebo úředně ověřené kopie podpisového archu obsahujícího vlastnoruční podpisy této skupiny členů Komory,

d) prohlášení, že kandidující člen Komory pro případ svého zvolení souhlasí s výkonem funkce v příslušném voleném orgánu, a

e) vlastnoruční podpis kandidujícího člena Komory, ledaže je návrh podáván prostřednictvím jeho datové schránky.

(2) Návrh dle předchozího odstavce lze podat prostřednictvím vzorového formuláře, který vyhotoví a na webových stránkách Komory vyvěsí představenstvo.

(3) Kandidát může ke svému volebnímu návrhu přiložit svůj volební program. Volební program lze zaslat i prostřednictvím e-mailu na adresu sekretariátu Komory nebo i jinou formou, nejlépe však vždy v elektronické podobě.

Článek 9

Přezkum volebních návrhů

(1) Doručené volební návrhy přezkoumává volební komise tak, že:

a) ověří, zda byl volební návrh podán včas (článek 6 odst. 3) a zda je kandidátem osoba s právem být volena (článek 3), a dále

b) posoudí, zda návrh obsahuje stanovené náležitosti, zda jsou k němu připojeny stanovené přílohy, nebo zda netrpí jinou formální vadou, pro kterou by jej nešlo zařadit do příslušné kandidátní listiny.

(2) Volební návrhy, které se týkají osob bez práva být volen, a opožděné volební návrhy volební komise vyřadí.

(3) Pokud volební návrh neobsahuje stanovené náležitosti, nejsou k němu připojeny stanovené přílohy nebo trpí jinou formální vadou, pro kterou nelze doručený volební návrh zařadit na příslušnou kandidátní listinu, vyzve volební komise bez zbytečného odkladu navrhovatele, aby jej ve stanovené lhůtě doplnil a odstranil zjištěné vady a nedostatky. Pokud tak navrhovatel ve stanovené lhůtě neučiní, volební komise doručený volební návrh vyřadí.

(4) Volební komise vyrozumí navrhovatele o vyřazení jeho volebního návrhu. Jde-li o volební návrh okresního předvolebního shromáždění, vyrozumí volební komise o vyřazení volebního návrhu též příslušného kandidáta.

(5) Proti vyřazení volebního návrhu lze podat námitky, a to ve lhůtě 8 pracovních dnů od doručení vyrozumění o vyřazení volebního návrhu. Námitky může podat pouze:

a) okresní sdružení, které volební návrh podalo, a příslušný kandidát, jde-li o volební návrh okresního předvolebního shromáždění, nebo

b) příslušný kandidát, jde-li o jeho vlastní volební návrh.

Námitky musí být v poslední den stanovené lhůty doručeny do sídla Komory, jinak se k nim nepřihlíží.

(6) O podaných námitkách rozhoduje představenstvo, a to nejpozději do 10 dnů od doručení námitek. Představenstvo může rozhodnutí volební komise buď potvrdit, nebo změnit tak, že se volební návrh nevyřazuje; při tom může přihlížet pouze k tomu, zda volební návrh splňuje podmínky pro zařazení na příslušnou kandidátní listinu dle odst. 1.

Článek 10

Kandidátní listiny

(1) Kandidátní listiny sestavuje volební komise. Na kandidátní listiny se zařadí všichni kandidáti dle všech doručených volebních návrhů, které volební komise nevyřadila nebo u nichž představenstvo na základě podaných námi tek rozhodlo o tom, že se nevyřazují.

(2) Kandidátní listina se sestavuje pro každý volený orgán samostatně, a to vždy až po vypořádání všech podaných námitek podle článku 9.

(3) Kandidáti se na kandidátní listině uvedou v abecedním pořadí podle svého příjmení; v případě shody příjmení je rozhodující jméno kandidáta a v případě shody jmen i příjmení registrační číslo kandidáta v Komoře (dříve bude uveden kandidát s nižším registračním číslem). Na kandidátní listině se uvede pořadové číslo kandidáta, jeho příjmení a jméno, akademický titul, obec, ve které má své sídlo, a registrační číslo.

Článek 11

Zveřejnění kandidátních listin

(1) Kandidátní listiny volební komise zveřejní nejpozději při zahájení korespondenčních primárních voleb, jsou-li prováděny, jinak 30 dnů před termínem volebního sněmu. Spolu s kandidátními listinami volební komise zveřejní všechny volební programy jednotlivých kandidátů do volených orgánů, které byly Komoře doručeny.

ČÁST TŘETÍ

KORESPONDENČNÍ PRIMÁRNÍ VOLBY

Článek 12

Konání korespondenčních primárních voleb

(1) Korespondenční primární volby se konají, usnese-li se na tom představenstvo.

(2) Účelem korespondenčních primárních voleb je zvolit ze všech kandidátů zařazených do všech sestavených kandidátních listin pro všechny volené orgány ty kandidáty, kteří budou pro daný volený orgán voleni volebním sně mem.

(3) Rozhodne-li tak představenstvo, mohou se primární volby konat též elektronicky; tím nesmí být dotčena možnost oprávněných voličů provést volbu běžným korespondenčním způsobem, jestliže nechtějí nebo nemohou volit způsobem elektronickým, jako též ani rovnost, tajnost a přímost volby. Představenstvo v případě takového rozhodnutí určí konkrétní podmínky provedení volby elektronickým způsobem, včetně postupu pro provedení korespondenční volby. Přitom se pro elektronickou volbu přiměřeně použijí ustanovení tohoto řádu pro korespondenční primární volbu.

(4) Korespondenční primární volby nelze zahájit dříve, než dojde k sestavení kandidátních listin podle článku 10. Korespondenční primární volby se zahajují okamžikem rozeslání volebních lístků oprávněným voličům podle článku 13. Oznámení o zahájení korespondenčních primárních voleb volební komise zveřejní, a to nejpozději do konce následujícího pracovního dne po rozeslání volebních lístků.

(5) Volební komise v případě konání korespondenčních primárních voleb dále zajistí smluvní advokátní či notářskou kancelář, do níž budou volební obálky doručovány a kde budou uschovány ve smyslu článku 14 odst. 3. Smlouvu s advokátní či notářskou kanceláří, kterou zajistila volební komise, uzavírá představenstvo.

Článek 13

Volební lístky

(1) Každý oprávněný volič obdrží volební lístky pro volbu do všech volených orgánů, a to společně s volební obálkou označenou razítkem Komory, podpisem předsedy volební komise a nápisem „OBÁLKU ZALEPIT!“ na zadní straně. Spolu s tím obdrží každý oprávněný volič pokyny k vyplnění a odeslání volebních lístků.

(2) Volební lístky musí být jednostranné, v záhlaví musí být označeny názvem voleného orgánu, pro jehož volbu platí, a musí na nich být uveden počet členů volených do tohoto voleného orgánu. Volební lístky mohou být barevně odlišeny. Pro pořadí kandidátů na volebních lístcích platí článek 10 odst. 3 obdobně.

(3) V korespondenčních primárních volbách volební komise rozesílá všem oprávněným voličům volební lístky a obálky do všech volených orgánů na poslední Komoře sdělenou doručovací adresu, jinak na adresu posledního Komoře sděleného místa bydliště. Osobně v sídle Komory nelze volební lístky a obálky vyzvednout, ledaže jde o případy dle odst. 4.

(4) Při ztrátě, neobdržení nebo poškození volebních lístků anebo obálek vydá volební komise členu Komory nové volební lístky a obálky, a to buď na základě písemného čestného prohlášení člena Komory o ztrátě, neobdržení nebo poškození volebních lístků anebo obálek, nebo na základě předložení poškozených volebních lístků či obálek. Volební komise vede

Článek 14

Hlasování

(1) Každý oprávněný volič disponuje pro volbu do každého voleného orgánu tolika hlasy, kolik se volí členů voleného orgánu. Jednomu kandidátovi však může oprávněný volič dát vždy nanejvýš jeden hlas.

(2) Volič upraví obdržené volební lístky tak, že zakroužkuje pořadové číslo před jménem kandidáta, kterého volí.

(3) Volič nemusí využít všechny své hlasy pro volbu do určitého voleného orgánu, nemusí ani volit do všech volených orgánů. Pokud volič využije méně hlasů, než kolika disponuje, pak nevyužité hlasy propadají; na platnost volby jako takové to však nemá vliv. V případě překročení maximálního počtu hlasů však je hlasování jako celek pro daný orgán neplatné (článek 15 odst. 2).

(4) Upravené volební lístky volič vloží do volební obálky, tuto zalepí a vloží do další poštovní obálky označené jménem, registračním číslem a adresou odesílatele (voliče), textem „VOLBY” a s předtištěnou adresou smluvní advokátní či notářské kanceláře, kam budou obálky adresovány, na místě shromažďovány a do hodnocení výsledků voleb uschovány dle vnitřních pravidel advokátní kanceláře nebo notáře. Volební obálky označené textem „VOLBY” může otevřít pouze volební komise za podmínek stanovených tímto řádem.

(5) K provedení volby v korespondenčních primárních volbách je stanovena lhůta v délce 30 dnů od jejich zahájení, ledaže volební komise však určí v oznámení o zahájení korespondenčních primárních voleb delší lhůtu. V poslední den lhůty musí být volební obálka alespoň předána provozovateli poštovních služeb k doručení na určenou adresu. Pro určení, zda byla lhůta zachována, je rozhodující datum poštovního razítka uvedeného na obálce.

Článek 15

Neplatnost volebních lístků (obálek) a neplatnost hlasování

(1) Neplatné jsou volební obálky či volební lístky:

a) odeslané opožděně (článek 14 odst. 5),

b) vložené do nezalepené nebo jiné než pro volbu vydané obálky,

c) vložené do obálky, která nebyla označena tímto řádem stanoveným způsobem, nebo

d) odeslané na jinou adresu než předtištěnou adresu smluvní advokátní kanceláře či notáře dle článku 14 odst. 4.

(2) Hlasování je neplatné, je-li na hlasovacím lístku zakroužkováno více kandidátů, než kolika hlasy volič pro danou volbu disponuje, nebo není-li z jiných důvodů objektivně zjistitelná vůle voliče (například nečitelnost, prázdná volební obálka či nevyužití žádného volebního hlasu).

(3) V případě neplatnosti volebních lístků dle prvního odstavce vyřadí volební komise doručenou volební obálku vždy jako celek a k této se pro dané volby vůbec nepřihlíží. V případě neplatnosti hlasování dle druhého odstavce se neplatnost vždy posuzuje pro každý volený orgán samostatně.

Článek 16

Předání volebních obálek

(1) Volební komise je povinna zajistit převzetí všech došlých volebních obálek od smluvní advokátní kanceláře nebo notáře. O předání se sepíše předávací protokol, který obsahuje zejména:

– identifikační údaje advokátní či notářské kanceláře, kam byly poštovní obálky s volebními obálky adresovány;

– údaj o přesném počtu předaných obálek;

– datum předání a podpisy zástupce advokátní či notářské kanceláře a všech přebírajících osob.

Článek 17

Sčítání hlasů v primárních volbách

(1) Volební komise je povinna do 14 kalendářních dnů od skončení korespondenčních primárních voleb provést sečtení hlasů. Volební komise nejprve předané volební obálky bez otevření spočítá a po souhlasu předsedy volební komise vyřadí neplatné volební obálky (článek 15 odst. 1).

(2) Volební komise následně zjistí pro každý volený orgán samostatně výsledek korespondenčních primárních voleb, a to prostým sčítáním hlasů. Sčítání hlasů probíhá vždy tak, že volební komise otevře volební obálky, poté volební lístky rozdělí dle volených orgánů, následně členové volební komise (kromě předsedy) vytvoří dvojice (celkem tedy 2 dvojice). Jeden člen první dvojice pak vždy čte z volebních lístků postupně jména zakroužkovaných kandidátů a druhý kontroluje pohledem správnost, v dohodnutých časových intervalech se ve čtení a kontrole střídají. Členové druhé dvojice zaznamenávají každý samostatně výroky první dvojice, tedy hlasy k jednotlivým kandidátům. Následně druhá dvojice provede ověřovací čtení pořízených zápisů výsledků, přičemž po přečtení všech hlasovacích lístků se musí zápisy obou členů druhé dvojice shodovat; v opačném případě je nutné postup opakovat. Po dokončení sčítání a shodě zápisů se dvojice vymění a celý postup se zopakuje. Na správnost sčítání dohlíží předseda nebo zastupující člen volební komise, který nemůže být členem žádné ze sčítajících dvojic.

(3) Při sčítání hlasů volební komise dále vždy ověřuje, zda není volební lístek stižen vadou neplatnosti hlasování dle článku 15 odst. 2. Neplatnost hlasování musí stvrdit předseda volební komise.

(4) Každý volič má právo dotázat se volební komise, zda se k jeho volební obálce přihlíželo, nebo zda byla vyřazena z důvodu neplatnosti dle článku 15 odst. 1. Tento dotaz lze vznést buďto písemnou žádostí adresovanou do sídla Komory, opatřenou vlastnoručním podpisem voliče, nebo žádostí odeslanou Komoře prostřednictvím datové schránky voliče. Dotazovat se na platnost hlasování dle článku 15 odst. 2 však není možné s ohledem na to, že volební komise při posuzování této skutečnosti již není objektivně schopna přiřadit volební lístek ke konkrétnímu voliči.

Článek 18

Vyhodnocení výsledku primárních voleb

(1) V primární volbě jsou jako kandidáti pro volbu do volených orgánů na volebním sněmu zvoleni ti kandidáti, kteří obdrželi alespoň jeden hlas, a to v pořadí dle počtu obdržených hlasů.

(2) Pokud dva nebo více kandidátů získají stejný počet hlasů, určí se jejich pořadí losem. Losování provede volební komise. Kromě členů volební komise mu mohou být přítomni pouze kandidáti, jichž se losování týká.

(3) Po zjištění výsledků primárních voleb volební komise vydá zprávu o průběhu a výsledcích voleb, která musí být podepsána všemi přítomnými členy volební komise a která je součástí zápisu z jednání volební komise. Podkladem této zprávy jsou volební obálky a lístky z korespondenčních voleb – platné i neplatné, které musí být komisionálně zapečetěny, předány představenstvu a uchovány až do dalších voleb. Zprávu o průběhu a výsledcích primárních voleb volební komise také zveřejní.

(4) Zprávu o průběhu a výsledcích primárních voleb dle předchozího odstavce dále předseda nebo zastupující člen volební komise ústně vyhlásí na volebním sněmu, a to před sněmovní volbou kandidátů vzešlých z primárních voleb podle článku 20.

ČÁST ČTVRTÁ

VOLBY NA SNĚMU

Článek 19

Konání voleb na sněmu

(1) Jestliže se uskutečnily korespondenční primární volby dle části třetí tohoto řádu, provádí volební sněm volbu kandidátů vzešlých z primárních voleb, a dále provádí opakovanou volbu v případě, že výsledek korespondenčních primárních voleb zamítne, jako též provádí doplňující volbu v případě nezvolení stanoveného počtu členů či náhradníků volených orgánů.

(2) Pokud se korespondenční primární volby neuskutečnily, probíhá volba do volených orgánů přímo na volebním sněmu bez jakékoli primární volby.

(3) Volební komise na volebním sněmu organizačně a technicky zajišťuje průběh voleb, řídí a kontroluje činnost skrutátorů při volbách a všemi způsoby zajišťuje sčítání hlasů a vyhodnocení výsledku voleb. Volební komise též zajišťuje oddělený prostor pro úpravu hlasovacích lístků a volební urnu.

(4) Volební komise dále určí zapisovatele a jeho náhradníka pro vedení seznamu voličů a jejich registraci. Seznam musí obsahovat datum volby a jmenný seznam přítomných členů Komory s právem volit.

Oddíl I.

Volby na sněmu po primárních volbách

Článek 20

Sněmovní volba kandidátů vzešlých z primárních voleb

(1) Kandidáty vzešlé z primárních voleb volí sněm prostou většinou hlasů přítomných členů Komory s právem volit, a to pro každý volený orgán samostatně a podle pořadí dle výsledku primárních voleb. Sněm při tom nemůže hlasovat o jednotlivých kandidátech či náhradnících, ale pouze o kandidátní listině sestavené dle výsledku primárních voleb jako celku.

(2) V případě, že pro volbu kandidátů vzešlých z primárních voleb bude hlasovat prostá většina přítomných členů Komory s právem volit, stávají se členy příslušného voleného orgánu kandidáti v pořadí dle výsledku primárních voleb, a to sestupně až do vyčerpání počtu členů volených do příslušného voleného orgánu. Ostatní kandidáti, kteří byli pro daný volený orgán určeni, se stávají náhradníky, a to opět sestupně v pořadí dle výsledku primárních voleb.

(3) Výsledek hlasování vyhlásí předseda volební komise na volebním sněmu bezprostředně po sečtení hlasů.

Březen Zprávu o průběhu a výsledcích hlasování na volebním sněmu zveřejní volební komise nejpozději do 7 pracovních dnů ode dne konání volebního sněmu.

Článek 21

Opakovaná volba

(1) V případě, že pro volbu kandidátů vzešlých z primárních voleb nebude hlasovat prostá většina přítomných členů Komory s právem volit, je pro dotčený volený orgán třeba provést opakovanou volbu, a to na volebním sněmu, který výsledek primárních voleb zamítl. Provedení opakované volby nebrání, není-li zařazena do vyhlášeného programu volebního sněmu.

(2) Kandidátem se v opakované volbě automaticky stávají všichni členové Komory, kteří byli pro daný orgán zařazeni na kandidátní listinu v primárních volbách, a to bez ohledu na jejich výsledek, ledaže na sněmu vysloví nesouhlas se svojí kandidaturou v opakované volbě. Přitom platí, že tito kandidáti kandidují do téhož voleného orgánu, do nějž kandidovali v primárních volbách.

(3) Kandidovat v opakované volbě dále může také jakýkoli člen Komory s právem být volen, který se svou kandidaturou vyjádří souhlas a jehož kandidaturu vlastnoručním podpisem na volebním sněmu podpoří nejméně 10 členů Komory s právem volit. Kandidatura se zahajuje u předsedy volební komise, souhlas a podporu stanoveného počtu členů Komory je kandidát povinen při oznámení kandidatury předsedovi volební komise doložit dle čl. 8 odst. 1 písm. c), jinak se ke kandidatuře nepřihlíží.

(4) Opakovaná volba proběhne po uplynutí přiměřené doby pro zahájení kandidatury do opakované volby, kterou k tomu volební komise na volebním sněmu poskytne. Volební komise po uplynutí této doby sestaví nové volební lístky, pro které platí článek 13 obdobně, a tyto vydá každému přítomnému členu Komory s právem volit.

(5) Pro hlasování platí článek 14 odst. 2 obdobně s tím, že upravený volební lístek vloží volič do obdržené obálky, kterou zalepí a vhodí do hlasovací urny. Příslušný volební lístek a volební obálku k provedení opakované volby obdrží volič přímo na volebním sněmu, bude-li opakovaná volba probíhat.

(6) Pro vyhodnocení a vyhlášení výsledku opakované volby platí obdobně ustanovení tohoto řádu o sčítání hlasů v primárních volbách (článek 17), o vyhodnocení výsledku primárních voleb (článek 18) a o vyhlášení výsledku hlasování na volebním sněmu (článek 20 odst. 3 a 4).

Článek 22

Doplňující volba

(1) Nebude-li pro některý volený orgán zvolen dostatečný počet členů (článek 3 odst. 4), je pro tento volený orgán třeba provést doplňující volbu, a to na volebním sněmu, který hlasoval o výsledku primárních voleb. Provedení doplňující volby nebrání, není-li zařazena do vyhlášeného programu volebního sněmu. Tato doplňující volba se provádí až do doby, než bude do všech volených orgánů volebním sněmem zvolen alespoň minimální stanovený počet členů.

(2) Kandidovat v doplňující volbě může jakýkoli člen Komory s právem být volen, který se svou kandidaturou vyjádří souhlas a jehož kandidaturu vlastnoručním podpisem na volebním sněmu podpoří nejméně 10 členů Komory s právem volit. Kandidatura se zahajuje u předsedy volební komise, souhlas a podporu stanoveného počtu členů Komory je kandidát povinen při oznámení kandidatury předsedovi volební komise doložit dle čl. 8 odst. 1 písm. c), jinak se ke kandidatuře nepřihlíží.

(3) Doplňující volba proběhne po uplynutí přiměřené doby pro zahájení kandidatury do doplňující volby, kterou k tomu volební komise na volebním sněmu poskytne. Volební komise po uplynutí této doby sestaví nové volební lístky, pro které platí článek 13 obdobně, a tyto vydá každému přítomnému členu Komory s právem volit.

(4) Pro hlasování platí článek 14 odst. 2 obdobně s tím, že upravený volební lístek vloží volič do obdržené obálky, kterou zalepí a vhodí do hlasovací urny. Příslušný volební lístek a volební obálku k provedení doplňující volby obdrží volič přímo na volebním sněmu, bude-li doplňující volba probíhat.

(5) Pro vyhodnocení a vyhlášení výsledku doplňující volby platí obdobně ustanovení tohoto řádu o sčítání hlasů v primárních volbách (článek 17), o vyhodnocení výsledku primárních voleb (článek 18) a o vyhlášení výsledku hlasování na volebním sněmu (článek 20 odst. 3 a 4).

Oddíl II.

Volby na sněmu bez primárních voleb

Článek 23

Průběh voleb

(1) Jestliže se nekonaly primární volby dle části třetí tohoto řádu, probíhá volba do volených orgánů přímo na volebním sněmu. Kandidatura probíhá stejně, jako když se konají primární volby. Na volebním sněmu však již do voleb kandidovat nelze, ledaže jde o doplňující volbu.

(2) Pro hlasování platí článek 14 obdobně s tím, že upravený volební lístek vloží volič do obdržené obálky, kterou zalepí a vhodí přímo na volebním sněmu do hlasovací urny. Volební lístky a volební obálky se v případě volby na sněmu bez primárních voleb nerozesílají předem, volební komise je předá všem oprávněným voličům až v den volebního sněmu na místě, kde se volební sněm koná.

(3) Pro vyhodnocení a vyhlášení výsledku voleb platí obdobně ustanovení tohoto řádu o sčítání hlasů v primárních volbách (článek 17), o vyhodnocení výsledku primárních voleb (článek 18) a o vyhlášení výsledku hlasování na volebním sněmu (článek 20 odst. 3).

(4) V případě, že bude pro některý volený orgán zvolen menší počet kandidátů, než kolik pro něj stanoví zákon či zvláštní řád Komory, je pro tento volený orgán třeba provést na témže volebním sněmu doplňující volbu. Pro doplňující volbu platí článek 22 obdobně.

ČÁST PÁTÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Námitky proti průběhu či výsledkům voleb, regulérnost voleb

(1) Volební komise přijímá námitky a stížnosti týkající se průběhu anebo výsledků primárních voleb anebo voleb na sněmu. Volební komise o těchto námitkách a stížnostech též rozhoduje, o svém rozhodnutí bezprostředně informuje podatele námitky nebo stížnosti.

(2) Volební komise vydává rozhodnutí o regulérnosti průběhu a výsledků primárních voleb, pokud se uskutečnily, a vždy také voleb na sněmu.

(3) Rozhodnutí volební komise o regulérnosti voleb je podmínkou platnosti primárních voleb i voleb na sněmu. V případě závažných pochybností o regulérnosti voleb rozhodne volební komise o jejich zrušení. V případě zrušení voleb se volby opakují v rozsahu, v němž byly volební komisí zrušeny.

(4) Rozhodnutí o regulérnosti voleb vydá volební komise bezodkladně po uskutečnění příslušné volby. Představenstvo je povinno toto rozhodnutí volební komise nejpozději do 45 dnů od jeho vydání zveřejnit.

Článek 25

Funkční období

(1) Mandát člena voleného orgánu vzniká zvolením.

(2) Délku funkčního období členů volených orgánů stanoví zákon. Funkční období náhradníků odpovídá funkčnímu období členů volených orgánů, s nimiž byli zvoleni; to platí i v případě kooptace náhradníka do funkce člena voleného orgánu.

(3) Je-li na volebním sněmu přítomna nadpoloviční většina zvolených členů voleného orgánu, může být provedena volba předsedy a místopředsedy takového voleného orgánu, a to včetně prezidenta a viceprezidenta Komory. Tato volba probíhá za přítomnosti a s asistencí volební komise; tím není dotčena tajnost volby.

(4) Pro předání agendy nově zvoleným členům volených orgánů platí ustanovení příslušného předpisu Komory.

Článek 26

Zánik funkce

(1) Sněm může na návrh odvolat člena nebo náhradníka voleného orgánu z funkce, a to dvoutřetinovou většinou členů Komory přítomných na sněmu s právem volit. Návrh na odvolání se podává písemně představenstvu, lze jej podat přímo na sněmu nebo i před sněmem a může jej podat nejméně 100 členů Komory. Tento návrh však nelze podat na volebním sněmu, na němž byl zvolen člen nebo náhradník voleného orgánu, který má být podle návrhu odvolán. Funkce zaniká okamžikem vyhlášení rozhodnutí sněmu o odvolání člena voleného orgánu z funkce.

(2) Člen voleného orgánu může ze své funkce odstoupit. Je však povinen oznámit to orgánu, jehož je členem. Této osobě funkce zaniká dnem, ve kterém proběhlo první nejbližší jednání dotčeného orgánu poté, co bylo odstoupení tomuto orgánu doručeno. Jestliže osoba, která odstupuje z funkce, oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, zaniká funkce okamžikem skončení tohoto jednání příslušného orgánu. Podané odstoupení z funkce člena voleného orgánu nelze vzít zpět, a to ani se souhlasem dotčeného orgánu.

(3) Funkce člena voleného orgánu dále zaniká okamžikem zániku členství v Komoře, nebo pokud člen voleného orgánu během svého funkčního období uloží osvědčení dle zvláštního řádu Komory, a to ke dni uložení osvědčení.

(4) Člen voleného orgánu, jehož funkce zanikla, nesmí od okamžiku zániku funkce činit v působnosti člena voleného orgánu jakékoli právní jednání a je povinen ve lhůtě 10 dnů od zániku funkce poskytnout součinnost orgánu, jehož byl členem, za účelem předání všech písemností a věcí svěřených mu pro výkon funkce.

(5) Za člena, kterému zanikla funkce ve voleném orgánu, kooptuje dotčený volený orgán náhradníka dle pořadí stanoveného zápisem volební komise. Náhradník musí s kooptací vyslovit písemný souhlas, a to ve lhůtě do 30 dnů od doby doručení písemné výzvy ze strany tohoto voleného orgánu. Pokud náhradník souhlas ve stanovené lhůtě nevysloví, postupuje dotčený volený orgán tímto postupem dále dle stanoveného pořadí, a to až do doby, než některý kooptovaný náhradník písemný souhlas s kooptací vysloví. Funkce vzniká doručením písemného souhlasu s kooptací dotčenému volenému orgánu. Pokud počet členů voleného orgánu klesl pod zákonem či zvláštním řádem stanovený minimální počet a současně nelze tento stav napravit kooptací, musí být neprodleně svolán mimořádný volební sněm.

(6) Pokud byl člen, jehož funkce ve voleném orgánu zanikla, současně předsedou či místopředsedou voleného orgánu (včetně prezidenta a viceprezidenta Komory), pak se provedenou kooptací náhradník předsedou či místopředsedou dotčeného orgánu nestává. Volený orgán provede na svém nejbližším jednání po provedení kooptace novou volbu svého předsedy či místopředsedy, do této funkce může být zvolen i kooptovaný náhradník. Do té doby zastupuje předsedu místopředseda dotčeného voleného orgánu, zanikla-li funkce předsedy, a zanikla-li současně funkce předsedy i místopředsedy, pak předsedu dočasně zastupuje člen orgánu, na němž se dotčený orgán usnese. Dočasné zastoupení funkce místopředsedy není nutné.

Článek 27

Volba do orgánů okresních sdružení

(1) Volby do orgánů okresních sdružení vyhlašuje příslušný okresní výbor okresního sdružení. Okresní výbor nebo jeho předseda stanoví způsob volby do orgánů okresního sdružení.

(2) Volby do orgánů okresních sdružení probíhají bez kandidatury a bez primárních voleb. Kandidáti do volených orgánů okresních sdružení se hlásí přímo na volebním okresním shromáždění příslušného okresního sdružení.

(3) Pro volbu do orgánů okresních sdružení obdobně platí čl. 23 odst. 2 až 4. Volebním orgánem je stávající okresní výbor příslušného okresního sdružení.

(4) Není-li volební okresní shromáždění usnášeníschopné dle ust. § 9 odst. 4 zákona, svolá stávající okresní výbor náhradní okresní shromáždění, které je usnášeníschopné bez ohledu na počet přítomných členů daného okresního sdružení. Náhradní okresní shromáždění se svolá stejným způsobem jako řádné volební okresní shromáždění a může se konat nejdříve za 14 dnů a nejpozději za 6 týdnů ode dne, kdy se okresní shromáždění pro neusnášeníschopnost nekonalo. Na náhradním okresním shromáždění lze projednat pouze záležitosti zařazené na pořad předchozího okresního shromáždění

Článek 28

Zrušovací ustanovení

Účinností tohoto řádu se zrušuje volební řád do orgánů Komory ze dne 15. 5. 2010, ve znění pozdějších revizí.

Článek 29

Platnost a účinnost

Tento řád nabývá platnosti dnem schválení na sněmu Komory. Účinnosti nabývá dnem [*].

Odůvodnění / komentář:

Volební řád nebyl v minulosti nikdy komplexně en bloc novelizován. V průběhu času byly doplňovány pouze dílčí změny, kdy se doplňovaly aktuální potřebné úpravy, a stará obsoletní ustanovení se neodstraňovala. Vznikla tak poměrně nepřehledná a zastaralá norma, která vnášela do volebního procesu zmatek a nejistoty.

Novelizovaný volební řád zachovává principy dosavadních voleb – tedy registraci kandidátů desíti hlasy navrhovatelů nebo na návrh okresního shromáždění, korespondenční primární volby a konečné tajné a přímé volby na sněmu, jak to vyžaduje zákon č. 381/1991 Sb. o KVL ČR. Návrh neupírá právo členu Komory volit, nicméně limituje právo být volen na členy Komory s neuloženým osvědčením. Institut uloženého osvědčení je v návrhu nazírán jako rovný s přerušením členství v Komoře (podobně jako u jiných profesních komor), což je pro navrhovatele důvodem k vyloučení těchto členů z možnosti kandidovat od orgánů Komory a být volen.

Návrh novely velmi zevrubně řeší odpovědnost volební komise, které dává poměrně široké pravomoci v organizaci voleb, přestože o volbách rozhoduje představenstvo. Volební komise bude volena jako dosud na sněmu na návrh představenstva, nicméně přihlášení kandidáti se budou vybírat losem.

Zásady kandidatury do orgánů zůstávají až na výše uvedené stejné jako v platném znění řádu, včetně konání korespondenčních primárních voleb. Novela mírně zkracuje termíny jednotlivých fází volebního procesu, aby byl proces efektivnější, rychlejší, flexibilnější a netrval téměř rok, jak tomu bylo doposud. Zůstává zachována problematika volebních lístků ve smyslu jejich zasílání do advokátní či notářské úschovy, stejně jako pravidla pro hlasování.

Po standardním vyhodnocení výsledku primárních voleb se budou konat volby na sněmu, jejich smyslem je ztvrdit výsledky primárních voleb. Návrh novely dává představenstvu pravomoc rozhodnout o neuskutečnění primárních korespondenčních voleb a volební akt omezit pouze na volby na sněmu. Tato možnost je již uvedena v platném znění řádu, a to jako pojistka pro případ, že korespondenční volby nebude možné z objektivních příčin uskutečnit. Návrh novely počítá i se situací, kdyby výsledek primárních voleb nebyl na sněmu schválen. V tomto případě by proběhly volby přímo na sněmu (tzv. opakovaná volba). Počítá se i s případem, kdy nebude pro některý orgán zvolen dostatečný počet členů. I v tom případě by se tzv. doplňující volba uskutečnila na sněmu.

Velmi zevrubně je v návrhu řešen zánik funkce člena orgánu (článek 26). Nově se navrhuje, aby návrh na odvolání člena nebo členů orgánu muselo podat minimálně 100 členů Komory.

V článku 27 se řeší volby do orgánů okresních sdružení. Nově se navrhuje institut tzv. náhradního okresního shromáždění, které lze uskutečnit již 14 dní poté, co se na okresním shromáždění nesešla nadpoloviční většina členů okresního sdružení a shromáždění tak nebylo usnášeníschopné. U náhradního okresního shromáždění stačí pro účely usnášení nadpoloviční většina přítomných členů.

Zpět na výpis
Inzerce

Inzerce

Seznam veterinárních lékařů

Seznam veterinárních lékařů

Registr zvířat

Registr petpasů

Časté dotazy

Časté dotazy

Úřední deska

Oznámení Volební komise o odstoupení dvou kandidátů z voleb

Zveřejněno: 09.12.2022
Datum stažení: 31.05.2023

Kandidátní listiny pro volby do orgánů KVL ČR 2023

Zveřejněno: 10.11.2022
Datum stažení: 31.05.2023

Harmonogram voleb do orgánů KVL

Zveřejněno: 02.09.2022
Datum stažení: 28.05.2023
Úřední deska

Kalendář akcí

Právě chroustám data, abych mohl zobrazit kalendář. Chvilku prosím počkejte...