Syndrom perzistentního Müllerova vývodu
Vada se klinicky projeví u homozygotních samců, kteří zdědili mutantní alelu od obou svých rodičů. BÁRA SCHNEIDEROVÁ První případy syndromu perzistentního Müllerova vývodu u malých kníračů byly popsány již před 45 lety. Jedná se o poruchu embryonálního vývoje reprodukčního systému u psů, kdy se u malých kníračů samčího pohlaví vyvinou různé části samičích pohlavních vývodných cest. Zároveň mohou postižení psi trpět kryptorchismem a neplodností. PMDS psů sdílí určité znaky s pseudohermafroditismem u lidí. ZBěhem embryonálního vývoje reprodukčního systému se u plodů obou pohlaví (toto nazýváme jako indiferentní stadium) zakládají párové duté struktury vystlané epitelem a obalené mesenchymem, tzv. mesonefrické (Wolff ovy) a paramesonefrické (Müllerovy) vývody, ze kterých se později, díky působení různých hormonů, vyvinou pohlavní vývodné cesty charakteristické pro dané pohlaví. Wolff ovy vývody dávají u samců vznik nadvarleti, chámovodu a semenným váčkům (dále také vývodným cestám močovým). Müllerovy vývody potom u samic vytvoří vejcovody, děložní rohy, děložní tělo a krček; a kraniální třetinu pochvy. Po vyvinutí varlat dochází u samčích embryí k degeneraci Müllerových vývodů působením tzv. antimülleriánského hormonu (AMH) tvořeného Sertoliho buňkami varlat. Naopak další rozvoj Wolff ových vývodů podporuje hormon testosteron produkovaný Leydigovými buňkami. Tím, že je u samic produkce testosteronu a AMH limitovaná, Wolff ovy vývody zanikají. Regrese Müllerova vývodu je zahájena po navázání antimülleriánského hormonu (angl. anti-Müllerian hormone, AMH/Müllerian inhibiting substance, MIS) na receptor AMHR2 (anti-Müllerian hormone type II receptor), kdy se po této interakci spustí apoptóza epiteliálních buněk vývodu. PMDS je způsoben mutací genu pro tento receptor. U samců s PMDS se mohou vyvinout oba vejcovody, kompletní děloha a kraniální část pochvy, která potom vyúsťuje do prostaty. Obě varlata, nadvarlata, chámovody i prostata jsou normálně vyvinuty. U přibližně poloviny psů je PMDS doprovázen unilaterálním nebo bilaterálním kryptorchismem (bilaterální kryptorchid je úplně neplodný), a protože zevní pohlavní orgány psů ve většině případů vypadají normálně, může pravá příčina kryptorchismu ujít pozornosti. Dalšími komplikacemi u samců s PMDS může být pyometra, hydrometra a záněty močového ústrojí či prostatitida. U starších kryptorchidních psů je zvýšené riziko vzniku tumoru varlete/varlat. Jedinou kauzální terapií tohoto syndromu je chirurgické odstranění samičích orgánů, případně nesestouplého varlete/varlat. To samozřejmě představuje pro majitele psa i výdaje navíc za veterinární péči, nehledě na to, že takovéhoto psa není možné uchovnit. PMDS je genetická vada vázáná na pohlaví s autosomálně recesivní dědičností. Vada se klinicky projeví u homozygotních samců, kteří zdědili mutantní alelu od obou svých rodičů. Heterozygoti jsou přenašeči nemoci. Genetický test ke zjištění mutace AMHR2 lze použít jak k vyloučení PMDS nebo mutace u samců malých kníračů, kteří vypadají fenotypově v pořádku, tak k rozpoznání přenašečů, ať už jsou to psi nebo feny, které mohou mutaci také přenášet. Jelikož je postižený pes s oběma sestouplými varlaty plodný, i když počty spermií jsou nižší než u zdravých jedinců, může se stát, že bude použit k reprodukci. Tím se mutace významně šíří do dalších generací a toho se chceme pochopitelně vyvarovat. Obr. Pohlavní orgány 60 dní starého postiženého knírače (samce). Zdroj: Wu a kol. A Single Base Pair Mutation Encoding a Premature Stop Codon in the MIS Type II Receptor Is Responsible for Canine Persistent Müllerian Duct Syndrome, Journal of Andrology, 30, 1, 46-56, DOI: 10.2164/jandrol.108.005736 (upraveno). Reference: Smit, M. M., Ekenstedt, K. J., Minor, K. M., Lim, C. K., Leegwater, P., & Furrow, E. (2018). Prevalence of the AMHR2 mutation in Miniature Schnauzers and genetic investigation of a Belgian Malinois with persistent Müllerian duct syndrome. Reproduction in domestic animals = Zuchthygiene, 53(2), 371–376. https://doi.org/10.1111/rda.13116 Wu, X., Wan, S., Pujar, S., Haskins, M. E., Schlafer, D. H., Lee, M. M., & Meyers-Wallen, V. N. (2009). A single base pair mutation encoding a premature stop codon in the MIS type II receptor is responsible for canine persistent Müllerian duct syndrome. Journal of andrology, 30(1), 46–56. https://doi. org/10.2164/jandrol.108.005736 |
