Časopis Zvěrokruh 3/2022 | ZAJÍMAVOSTI | Kočka v ordinaci |
| | Text: Květoslava Mahelková Foto: Linda Knyová |
Turecká angora (TUA) patří mezi nejstarší plemena koček. V Turecku je nazývána ankara a je to národní plemeno. Původně byla chována pouze v bílé barvě. Obliba v Turecku postupně upadla a chov se zachoval pouze v ZOO v Ankaře a Istanbulu. Dlouhá, spíše polodlouhá srst vznikla přirozenou mutací, ne záměrnou selekcí. V Turecku obecně pořád platí, že turecká angora musí být bílá. Uznávány jsou však i barevné variety. Turecké angory jsou považovány za neagresivní, hravé, komunikativní, inteligentní plemeno. V roce 1973 byly uznány v USA ale jen v bílé barvě. Ve FIFE byly uznány v roce 1988. K nám je přivezla v osmdesátých letech chovatelka koček, která pobývala pracovně v Turecku. Postupně přivezla několik nepříbuzných koček a kocourů a v Brně začal chov ve dvou chovatelských stanicích.
Ze standardů FIFe: středně velké kočky, s velmi dobrými proporcemi, pružné s ladným a plynulým pohybem, svalnaté, ale s jemnou kostrou, kocouři větší než kočky. Hlava – malá až středně velká, klínovitá, profil ze dvou ploch – rovné linie nosu a ploché lebky, které se potkávají v mírném úhlu v úrovni očí. Uši – velké, špičaté, silně osrstěné, se štětičkami. Oči – velké, mandlové, všech barev. Končetiny – vysoké, pánevní delší než hrudní, mezi prsty štětičky srsti. Ocas – dlouhý, dobře osrstěný. Srst – jednoduchá,bez podsady, v létě výrazně kratší než v zimě, středně dlouhá na těle, dlouhá na límci a ocase, hedvábně lesklá, na břiše lehce zvlněná. Uznávané jsou všechny barvy včetně kombinace s bílou, mimo akromelanickych odznaků a barev čokoládové, lila, skořicové a plavé. U koťat je popisována autozomálně recesivní ataxie – neurologická porucha, která způsobuje poruchy koordinace. Je to vrozená vada nejasného původu – dospělé kočky neonemocní, koťata nepřežívají. Geneticky podmíněná je částečná až úplná hluchota u čistě bílých koček. Toto je nejznámější genetické onemocnění vázané na barvu u všech plemen, nejen TUA. I zcela hluché kočky chované v bytě nemají problémy, mimosmyslovým vnímáním registrují klapnutí ledničky, normálně mňoukají, vrní na koťata. Pokud spí, nelze je probudit voláním, bdělé reagují stejně jako slyšící kočky. Některé kočky, tehdy importované z Turecka, měly problémy se sluchem. Evidentně zcela hluchá matka se slyšícím kocourem měla koťata bez poruchy sluchu. V té době nebyl dostupný audiometrický Bayer test a stav sluchu byl zjišťován jen empiricky, nedokonale, drobnější nedoslýchavost nebyla zjistitelná. V součastné době je povinnost vyšetřit Bayer testem pro výstavy a chov bílé kočky všech plemen. Zvláštní genetické testy nejsou pro TUA známé, ani nejsou známé zdravotní problémy specifické pro toto plemeno. | | | |