Časopis Zvěrokruh 11/2021 | Informace z komory |
| Populární kulinářská soutěž pokračuje i v době postcovidové Text: Leoš Grejcar Foto: Ola Kala |
První zářijový čtvrtek jsem se stal členem plzeňského veterinárního týmu, který reprezentoval náš kraj na tradičním týmovém soutěžení o titul „Nejlepšího veterinárního kuchaře Vet Chef 2021“. Letos zkušený organizátor – společnost Krematorium zvířat Praha pro místo konání zvolil opět kouzelné místo: Veslařský klub Slávia Praha. Kde jinde se obyčejnému smrtelníkovi poštěstí připravovat si pokrmy v centru stověžaté matičky Prahy na břehu Vltavy s romantickým výhledem na Tančící dům. Na místo konání nás opět dopravila vždy usměvavá a sličná zástupkyně Vendy. Cesta se trochu protáhla, neboť stavební úpravy na D5 jsou zárukou dostatečně dlouhého zdržení a odpočinku v autě. Po příjezdu jsme byli srdečně přivítáni zástupci pořádající firmy Krematorium zvířat Praha. Ing. Jan Šípek nám v úvodu poděkoval za oboustranně výhodnou spolupráci probíhající i v náročné covidové době. Stručně nás seznámil s vizí společnosti a rozrůstající se síti partnerů v České republice. Zakladatel firmy Ola Kala nás obeznámil s průběhem kulinářské soutěže.
Po slavnostním zahájení, kdy jsme si opět vyzkoušeli zručnosti v sabráži, jsme se rozdělili do pěti – až šestičlenných týmů pod vedením odborných lektorů Michala Suchánka a Dušana Svobody. Každý tým připravil dva chody. První chod byl ve znamení těstovin. Naše družstvo si vylosovalo přípravu špenátových těstovin s kuřecím masem. Recept byl pro nás výzvou, proto jsme se se zadáním poprali a do přípravy investovali veškerý svůj um a dovednost. Konečný produkt byl excelentní. Ale i ostatní soutěžní družstva se nenechala zahanbit. Odměnou nám proto byla ochutnávka těstovin sépiových s chobotničkami, šafránových s krevetami, paprikových a houbových. Člověk by nevěřil, jak je možné z obyčejných nudlí vytvořit pokrm lahodící nejen chuťovým pohárkům, ale i oku. | | Tým Zvířecí doktor MVDr. Jan Čučka v akci |
Příprava dalšího soutěžního chodu byla pro nás příjemnou kreativní činností, neboť všechny suroviny byly již připraveny a vše probíhalo pod pečlivým dozorem odborných lektorů, kteří nás chaoticky vedli a jejich vzájemně protiřečící se pokyny nás v počátku uvrhli v chaos. Proto jsme se rozhodli se řídit jednotným metodickým pokynem, kterým byl pro nás tištěný recept a ten nám umožňoval kreativně z připravených surovin servírovat paprikové těstoviny a topinamburové pyré, špenát na šalotce a hovězí flank steak. V průběhu soutěže nám zkušený somiliér Petr zpříjemňoval chvilky odpočinku ochutnávkou originálních francouzských vín, které osobně vybral.
V pozdních nočních hodinách soutěžní týmy prezentovaly výsledky svých kulinářských dovedností na konci bodovací soutěže. Každý se pochlubil nejen výsledkem své práce, ale i stručným popisem svého pokrmu. Soutěžící své výtvory vychvalovali do nebes a nešetřili výrazy, jako jsou: snoubení chuti a barev, jemné podtóny, lehký chuťový ocásek, neodolatelná chuť.
V pozdních hodinách jsme měli možnost se kochat pohledem na noční Prahu. Nasvícené pražské domy u vltavského břehu nám poskytly nezapomenutelný pohled na uchvacující a jedinečnou architekturu. Architekti Vlado Milunič a Frank O. Gehry se inspirovali slavným meziválečným tančícím párem Freda Astaira a Ginger Rogersové. Ve svitu hvězd Tančící dům skutečně připomíná tančící pár. Tento pohled člověka nikdy neomrzí. Celá akce předčila mé očekávání, dostatek jídla, piva, kvalitního vína a notná porce dobré zábavy byly pro mne příjemným pohlazením po duši. Proto si dovoluji poděkovat organizátorům za přípravu této nezapomenutelné akce.
Sabráž v podání MVDr. Rudolfa Šnepa | | Když se line vůně... | |