| Časopis Zvěrokruh 10/2021 | Společenská rubrika | Povídka |
| 
| | Text: Eva Kiesler Klementová Foto: Paul Einerhand / Unsplash |
Dny se začínají zkracovat, rána jsou chladná, a nelze popřít fakt, že ani letošní rok nebude výjimkou a zima přijde, ne že ne. Nevím, jak u vás, ale u mě je zima něco, co je třeba prostě přežít. Můj každoroční soukromý survival. Namátkou uvedu některé body z manuálu, tedy např.:
Systém termosek s horkým kafem, otázka vhodné velikosti.
Sladit či nesladit aneb hypoglykemie o třetí hodině ranní. Trvanlivé potraviny v autě a jak si je nesežrat předčasně.
Horečka – kámoš nebo nepřítel? Teplé prádlo a jeho vliv na partnerské soužití.
Veterinární preparáty vhodné k léčbě omrzlin.
Pes ve své nebo ve vaší bundě – vhodné využití živočišného tepla.
Pěstování symetrické oboustranné zručnosti při provádění rektálního vyšetření z důvodu efektivního prohřátí obou končetin.
Proč se při infuzní terapii nezahřívat tancem zvaným kazačok, není-li majitel Rus.
Proč se nezahřívat nabídnutou vodkou, je-li majitel Rus. Jak vyslovit se ztuhlými obličejovými svaly na konci zákroku požadovanou částku.
Není vhodné třít ránu kostkou zmrzlé dezinfekce.
Při minus dvaceti pacient zpravidla uhýbá rychleji než lékař.
Pokud si s vámi majitel po dvou dnech u koliky začne tykat, tato nabídka expiruje následující den po ukončení zákroku. Léky v autě před zmrznutím ochrání dřevotřísková skříň a dvě až tři peřiny. Pokud je přesto vynosíte večer z auta, vzápětí zazvoní telefon.
Věta „Jdu brzo spát.“ vyvolá zvonění telefonu.
Napuštěná vana vyvolá zvonění telefonu.
Jakákoliv volnočasová aktivita vyvolá zvonění telefonu. Zvonění telefonu také vyvolává husté sněžení, náledí, mlha, vaše tělesná teplota přes 39,5 a jakýkoliv defekt na autě.
Nutná autovýbava – lopatka, smetáček, pytlík s pískem, zapalovač, spacák a suché ponožky. Cimrman doporučuje míč a komický převlek. A last but not least – pokud se v bytových prostorech majitele převlékáte z mokrých svršků po těžkém porodu, nikdy, ale opravdu nikdy tam nezapomeňte své spodní prádlo.
Vydatným nepřítelem je i tma. Nějak to všechno při absenci světla probíhá klopotněji, věci se ztrácejí ze zorného pole a záludně mizí (najdete je druhý den), člověk má pocit nepatřičnosti a neskutečna, když se mezi druhou a čtvrtou ranní pokouší imitovat zdatného profesionála z amerických filmů. Kdo píše tyhle scénáře, to by mě zajímalo.
| Za jedné temné noci jsem na dvoře zajeteleném neskutečným svinstvem, šrotem, troskami zemědělských strojů, mezi kterými migrovaly bezprizorné ovce, kozy a ekologické aktivistky v holínkách, sešívala nohu mladé klisny. Přestala mi svítit čelovka. Pak přenosný halogen. V objektu nebyla elektřina, vodu vyráběli rozpouštěním sněhu na plynovém vařiči a nakonec mi svítili světly náklaďáku. Považuji dodnes za akt vrcholné sebekázně, že jsem dokončila zákrok a prakticky nikomu nesdělila skutečný stav svých emocí, natož abych sáhla k brachiálnímu násilí.
Jiný střípek – mráz a noc, porod u oslice. Majitel zmatený. Jak dlouho rodí? Nevím. Dlouho. Oslátko visící z porodních cest bylo již do půl tělíčka zmrzlé.
A jedno vyprošťování plnokrevníka z bahnitého potoka, kde jsem zapadla po kolena do bahna a nad pás do ledové vody a zeshora na mě padal sníh. Když jsem po dvou hodinách a dokončené akci dolezla pod střechu a psala účet, dorazil majitel stáje v společenské adjustaci, rozjařeně mne plácl po zádech a zvolal ke mně, mokré, smradlavé a utahané: Doktore, pojď s náma na diskotéku! Jsem žabař, nešla jsem. | | 
|
Jojo, už se to blíží. Musím se poohlédnout po své milované elektrické dečce, kterou si po návratu vyhřívám postel, a sním o letním žáru a bzučení otravného hmyzu. Vždycky v únoru pak hodlám emigrovat do teplých krajin a odradí mne pouze fakt, že přemísťovat pět koček, čtyři psy, koně, potkany, činčilu a králíka je prostě nepraktické a náročné. A tak se opět, s krajním sebezapřením, dočkám jara a nadávání na hnusné vedro. |
