Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

Vliv výživy na zdraví gastrointestinálního traktu

Zvěrokruh 6/2021 12.06.2021
  Časopis Zvěrokruh 6/2021
     KOMERČNÍ PREZENTACE
 

Výživa je základním nástrojem pro zvládání onemocnění trávicího traktu. Různorodá povaha trávicích onemocnění vyžaduje volbu různých krmných strategií, které musí být uplatněny s ohledem na patofyziologii příčiny onemocnění. Při volbě výživové strategie je nutné brát v potaz čtyři různé přístupy podle typu onemocnění. Jsou nemoci, které pozitivně reagují na nové, netradiční nebo hydrolyzované proteiny. Další pak lze dobře ovlivňovat krmivy s nízkým obsahem tuku. Některá onemocnění dobře reagují na vysoký obsah energie v krmivu, jiná pak na přídavek vlákniny (Elliot, 2006).

Proteiny

Vliv bílkovin na GI trakt je velmi subtilní, v mnoha případech ne tak klinicky zřejmý, jako je tomu u tuků a sacharidů. Kvalitní proteiny jsou ale pro léčení GI onemocnění kriticky nezbytné, a to především proteiny živočišného původu. Ty mají vysoký obsah aminokyseliny glutaminu, který slouží jako základní „palivo“ pro enterocyty (Klein, 1990). Živočišné bílkoviny v krmivu zvyšují tlak dolního jícnového svěrače a působí tak pozitivně na produkci gastrinu, pankreatických hormonů, zrychlují pasáž potravy a vyprazdňování trávicího traktu (Davenport et al., 2000, Guilford, 1996). Nedostatečné trávení bílkovin není hlavní příčinou průjmů. Ty mají svou příčinu v tom, že nestrávené bílkoviny postupují do distálních částí trávicího traktu, zde z nich bakterie produkují čpavek, který může vyvolávat kolitidu a přecitlivělost tlustého střeva (Guilford, 1997). Navíc proteinové antigeny jsou zodpovědné za rozvoj většiny negativních reakcí na krmivo u psů a koček.

Krmné alergie jsou způsobeny jedním nebo více živočišnými proteiny, které mohou antigenně působit na střevní sliznici. Tady pak mohou vyvolávat buď bezprostřední nebo zpožděné reakce. Jejich příznaky jsou velmi variabilní (Sampson, 1991, Mueller, et al., 1998). Velmi často se jedná o kombinaci střevních a kožních příznaků (August, 1985). Veterinární diety typu gastrointestinal musí obsahovat vysoce stravitelné proteiny, jako je např. rybí maso i hydrolyzované bílkoviny. Správná dieta plně pokrývá živinové požadavky zvířete a slouží přitom jako terapie onemocnění GI traktu a alergických reakcí (Marks, 2000). Je proto velmi důležité, aby veterinární gastrointestinal dieta byla plně hypoalergenní a odpovídala všem fyziologickým požadavkům zvířat.

Tuky a mastné kyseliny

Vysoký obsah tuku zpomaluje vyprazdňování trávicího traktu a snižuje tlak dolního jícnového svěrače (Davenport et al., 2000, Kirk et al.,2000). To zvyšuje riziko refluxu a zvracení (Davenport et al., 2000, Guilford, 1996). Maldigesce tuků je při GI onemocněních velmi častá. Nestrávené mastné kyseliny postupují do tlustého střeva, kde jsou fermentovány střevními patogeny.

Tak vznikají hydroxy-mastné kyseliny, které vyvolávají záněty a mohou tak být příčinou průjmů (Davenport, et al., 2000, German et al., 2003). Veterinární dieta musí mít vysoký obsah esenciálních mastných kyselin, které jsou nepostradatelné pro regeneraci střevní sliznice.

Tuky v krmivu také zlepšují chutnost diety. Slouží jako základní zdroj energie pro nemocná a zraněná zvířata, která nemohou efektivně využívat sacharidy v průběhu sníženého příjmu potravy (Burkholder, 1995). V současnosti je velká pozornost věnována přídavku omega-3 mastných kyselin do veterinárních diet (lososový olej, mořské řasy). Tyto mastné kyseliny mají výrazný protizánětlivý účinek. Jejich použití umožňuje snížit množství protizánětlivých léků a zrychluje proces léčení (Stenson, 1992). Moderní veterinární diety mají vždy vysoký obsah omega-3 mastných kyselin.

Sacharidy

Potřeba sacharidů u psů a koček není stanovena, nicméně sacharidy hrají v jejich výživě nezastupitelnou roli. Sacharidy v krmivech jsou především rostlinné škroby. Jejich zdroji jsou např. rýže, brambory, kukuřice, pšenice, oves, ale i hrách, pohanka atd. (Gross, et al., 2000). Dalším typem sacharidů v krmivech jsou různé druhy vlákniny. Jejich stravitelnost závisí na jejich původu, ze kterého rostlinného druhu pocházejí (Gross et al., 2000). Nedostatečné trávení těchto sacharidů může mít za následek flatulenci, ztrátu elektrolytů a zvýšenou bakteriální tvorbu hydroxy-mastných kyselin (Gross et al., 2000, Guilford, 1996) s následkem průjmů.

Vláknina představuje velkou skupinu polysacharidů, která zahrnuje škroby a neškrobové polysacharidy. Ty jsou tráveny především pomocí bakterií (Gross, et al., 2000). Tradičně tyto různé druhy vlákniny byly tříděny na rozpustnou (rychle fermentovatelnou) a nerozpustnou (pomalu fermentovatelnou a nefermentovatelnou) vlákninu (Zoran 1999). V poslední době se prosazuje jejich hodnocení podle fyziologického působení na trávicí trakt. Vlákniny jsou rozpustné, pokud ve styku s vodou vytvářejí gel, zpomalují vyprazdňování trávicího traktu, zpomalují vstřebávání některých živin, jsou využívány střevními bakteriemi a podporují střevní proliferaci (Gross et al. 2000, Zoran, 1999, Buddington et al., 2000). Příkladem rozpustné vlákniny jsou frukto-oligosacharidy, pektiny, psyllium, oves, ječmen, ovoce, pohanka a luštěniny (Gross et al., 2000). Nerozpustné vlákniny nevytvářejí gel, nemají vliv na vyprazdňování trávicího traktu, podporují pasáž potravy a formování výkalů. Typickými příklady jsou celulóza, nebo lignin – dřevité části rostlin (Davenport et al. 2000, Gross et al. 2000, Zoram, 1999). Moderní veterinární diety jsou grain-free, mají vysoký obsah rozpustné vlákniny a současně i optimální obsah nerozpustné vlákniny.

Seznam použité literatury

1. August JR: Dietary hypersensitivity in dogs: Cutaneous manifestations, diagnosis and management. Comp Cont Ed Pract Vet 7:469-474, 1985

2. Buddington RK, Buddington KK, Sunvold GD: The use of fermentable fibers to manage the gastrointestinal tract, in Reinhart GA, Carey DP (eds): Recent Advances in Canine and Feline Nutrition, vol 3. Wilmington, DE, Orange Frazier, 2000, pp 169-180

3. Burkholder WJ: Metabolic rates and nutrient requirements of sick dogs and cats. J Am Vet Med Assoc 206:614-618, 1995

4. Davenport DJ, Remillard RL, Simpson KL, et al: Gastrointestinal and exocrine pancreatic disease,

5. in Hand MS, Thatcher CD, Remillard RL, et al (eds): Small Animal Clinical Nutrition (ed 4). Marceline, MO, alsworth, 2000, pp 727-810

6. Elliot, D.A.: Nutritional considerations for the gastrointestinal patient. Bull. Acad. Vét. France — 2006 Tome 159 N°4, 343 – 348

7. German AJ, Hall EJ, Day MJ: Chronic intestinal inflammation and intestinal disease in dogs. J Vet Int Med 17:8-20, 2003

8. Gross KL, Wedekind KJ, Cowell CS, et al: Nutrients, in Hand MS,Thatcher CD, Remillard RL, et al (eds): Small Animal Clinical Nutrition (ed 4). Marceline, MO, Walsworth, 2000, pp 21-110

9. Guilford WG: Nutritional management of gastrointestinal diseases, in Guilford WG, Center SA, Strombeck DR, et al (eds): Strombeck’s Small Animal Gastroenterology (ed 3). Philadelphia, PA, Saunders,1996, pp 889-908

10. Guilford WG: Effect of diet on inflammatory bowel disease. Vet Clin Nutr 4:58-61, 1997

11. Kirk CA, Debraekeleer J, Armstrong JA: Normal cats, in Hand MS,Thatcher CD, Remillard RL, et al (eds): Small Animal Clinical Nutrition (ed 4). Marceline, MO, Walsworth, 2000, pp 291-350

12. Klein S: Glutamine: An essential nonessential amino acid for the gut. Gastroenterology 99:279-281, 1990

13. Marks SL: Medical and nutritional management of inflammatory bowel disease. Proc Am Coll Vet Int Med 18:431-433, 2000

14. Mueller RS, Tsohalis J: Evaluation of serum allergen-specific IgE for the diagnosis of food adverse reactions in the dog. Vet Dermatol 9:167-171, 1998

15. Sampson HA: Immunologic mechanisms of adverse reactions to foods. Immunol All Clin N Am 11:701-716, 1991

16. Stenson WF, Cort D, Rodgers J, et al: Dietary supplementation with fish oil in ulcerative colitis. Ann Int Med 116:609-614, 1992

17. Zoran DL: Pathophysiology and management of canine colonic diseases. Comp Cont Edu 21:824-839, 1999

Martin Kvaš,
výživový specialista značky Brit

Zpět na výpis
Inzerce

Inzerce

Seznam veterinárních lékařů

Seznam veterinárních lékařů

Registr zvířat

Registr petpasů

Časté dotazy

Časté dotazy

Úřední deska

Oznámení Volební komise o odstoupení dvou kandidátů z voleb

Zveřejněno: 09.12.2022
Datum stažení: 31.05.2023

Kandidátní listiny pro volby do orgánů KVL ČR 2023

Zveřejněno: 10.11.2022
Datum stažení: 31.05.2023

Harmonogram voleb do orgánů KVL

Zveřejněno: 02.09.2022
Datum stažení: 28.05.2023
Úřední deska

Kalendář akcí

Právě chroustám data, abych mohl zobrazit kalendář. Chvilku prosím počkejte...