Vyjádření advokátní kanceláře Hrdina-Láník ke sdělení MVDr. Lubomíra Borkovce

V prvé řadě jen pro upřesněnou uvádíme, že současná směrnice neprovádí novelizovaný disciplinární řád, novelizovaný disciplinární řád má danou směrnici naopak nahrazovat. Směrnice byla vytvořena k překlenutí současného období až do novely, kdy stávající disciplinární řád sice s disciplinárním rejstříkem počítá, tento rejstřík však nad rámec zmínky o jeho existenci prakticky nijak neupravuje a tento institut proto existoval v právním vakuu.

Dále zdůrazňujeme, že i kdyby snad směrnice (či novela DŘ) byla v rozporu s předpisy vyšší právní síly (což není; srov. dále), neznamená to neplatnost směrnice či řádu, a to ani částečnou. Použije se tzv. první derogační pravidlo, podle nějž má při rozporu právních předpisů vždy přednost ten s vyšší právní silou. Ve zbytku (tj. tam, kde rozpor neexistuje) se může norma nižší právní síly nadále užívat, tedy je nadále existentní a platná.

Jde-li o předmět textu MVDr. Borkovce (tedy polemiku nad tím, zda má posuzovat žádosti orgánů veřejné moci o poskytování informací z disc. rejstříku prezident nebo představenstvo), je třeba předně uvést, že při posuzování různých právních otázek zpravidla mohou existovat různé právní názory. Od toho se koneckonců odráží i již zlidovělé rčení „dva právníci, tři názory“. Nejinak je tomu i v této záležitosti.

Předně je třeba zdůraznit, že prezident je povahově členem PV. Jako samostatný orgán existuje prezident zejména protože je výlučným statutárním orgánem, resp. jedinou osobou, která ze zákona může za Komoru jednat. Jestliže však prezident něco řeší (o něčem rozhoduje), činí tak primárně jako člen PV, nikoli jako prezident coby samostatný orgán. Rozhodnutí prezidenta proto zásadně podléhají schválení představenstvem. To přímo vyplývá nejen z povahy věci, ale též z ust. § 8 odst. 6 OJŘ: „Pokud pro naléhavost nemohlo být rozhodnutí prezidenta projednáno představenstvem předem, musí být projednáno a schváleno na nejbližším zasedání představenstva, má-li být platné.“

Ve skutečnosti tedy nedochází k žádnému přesunu výkonné působnosti z představenstva na jiný orgán, jak se MVDr. Borkovec domnívá. Naopak nadále platí, že PV všechny záležitosti posuzuje. Z praxe však víme, že v některých případech žádají orgány veřejné moci o poskytnutí součinnosti v krátkých lhůtách. Samy jsou totiž vázány lhůtami, jejichž nedodržení může vést ke zmaření řízení. Cílem diskutované úpravy potom bylo, aby prezident právě v těchto naléhavých případech mohl žádost posoudit sám, tedy aby byl řád dostatečně operativní a pružný a neohrožoval Komoru v tom směru, že by třeba v důsledku objektivní neschopnosti představenstva narychlo se sejít v usnášeníschopném počtu nebyla schopna řádně a včas splnit zákonnou výzvu k poskytnutí informací. Dle našeho návrhu lze právě v těchto bezodkladných případech postupovat dle § 8 odst. 6 OJŘ. Pokud by naopak směrnice (resp. řád) výslovně stanovila, že jde o záležitost představenstva, možnost tohoto pružného postupu by byla vyloučena, protože by tato působnost byla výslovně a bezpodmínečně svěřena kolektivní vůli.

V tomto kontextu dále zdůrazňujeme, že v daných případech nejde o rozhodování o tom, zda bude informace z rejstříku poskytnuta, ale o posuzování toho, zda má Komora zákonnou povinnost poskytnout dané informace žádajícímu orgánu. Pokud ze zákona tato povinnost Komoře vyplývá, požadované informace poskytnout musí, a to právě v rozsahu, v němž je žádost opřena o informační povinnost Komory. O to více považujeme za vhodné, aby předpisy Komory umožňovaly v daném případě pružnost.

Je samozřejmě na zvážení sněmu, zda bude s našimi důvody souhlasit. Může mít samozřejmě za to, že by bylo vhodnější věc nastavit do působnosti představenstva bez dalšího. Takové nastavení by bylo stejně legitimní, jako stávající stav směrnice a návrhu novely disciplinárního řádu. Jde nicméně ryze o otázku vhodnosti, nikoli o otázku (ne)souladu s jakýmkoli předpisem vyšší právní síly.

S přátelským pozdravem

Mgr. Zbyněk Láník
advokát