Karel Daniel Co tě nezabije, to tě posílí!
| | Nejspíš ne všechny. Diskuze, na téma nedostatku empatie vůči kolegům a kolegyním vystaveným profesnímu stresu, vedoucímu často až k sebevraždám, kterou nastartoval úvodník v jednom z předcházejících čísel Zvěrokruhu, mě přiměla nabídnout Zvěrokruhu následující interview. Petro, na posledním shromáždění FVE v Bruselu jsem koukal, že téměř celou dobu schůze stojíš.
Co je s tebou? Bez starosti. Jsem moc ráda, že můžu opět stát a chodit.! Loni jsem dvakrát nešťastně upadla a výsledkem byla ruptura 8 šlach a části nervů a cév ve stehenní oblasti. |
Na chirurgii se povedlo napojit pouze dvě šlachy bicepsu femoris na jedné noze, zbytek svalů se stáhl "kamsi", a sezení na porušených nervech je pořád docela bolestivé. Ještěže na mě evropští kolegové nekoukají divně, protože na schůzích postávám. Nejspíš si na to budou muset zvyknout, protože nikdo neví, jestli se to kdy spraví. Cestování je pořád trochu obtížné, protože nemůžu dlouho sedět v letadle nebo v autě. Ale vždycky jsem raději jezdila vlakem. Tam je možné kdykoliv vstát a projít se, aniž někoho obtěžuji. Takže nic opravdu vážného! Jaký druh praxe provozuješ?
Malou praxi pro malá zvířata v severním Německu, sama jen s jedním asistentem. Chodí k nám klasicky psi, kočky, malí hlodavci, ptáci. Vím, že to není klasická práce pro viceprezidentku jedné z největších organizací praktických veterinářů v Evropě; ale my malí podnikatelé poskytujeme zvířatům nejvíc každodenní veterinární péče a já chci, aby náš hlas bylo slyšet - především ve vztahu k budoucnosti. Co je tvým největším problémem při každodenní práci?
Zápasím se stejnými problémy jako každá praxe; tedy příliš mnoho nebo příliš málo pacientů za den, špatné kolegiální vztahy, falešná doporučení na Googlu a agresivní majitelé nebo pacienti. Navíc se musím vyrovnat se svým fyzickým omezením následkem zranění, takže nevydržím dlouhé operace, sedět dlouho u počítače nebo se přátelsky přivítat s velkým psem, který na mě skáče. Ale to jsou zanedbatelné "problémy", protože člověk může zvládnout vše, pokud mu okolí a zákazníci pomůžou.
Upřímně, jsem šťastná osoba, protože moje nehody mně znovu ukázaly, že je mnoho lidí, kterým leží na srdci moje pohoda. Nemůžu být dost vděčná za podporu, které se mně dostalo od kolegů, sousedů, příbuzných, ale také od zákazníků! Ale ačkoliv jsem pyšná, že moji zákazníci přijali, že pracuji na lehátku, vyšetřuji kočky, vakcinuji králíky nebo stříhám drápky, zakázala jsem, aby mě fotili. Nechci vzbuzovat lítost, ale ráda bych dodala kuráže jiným; život jde přece dál! Už jsem přežila jiné krize; předčasnou smrt manžela nebo rekonstrukci srdeční chlopně. Toto už mě nemůže deprimovat! Jako obvykle je to pouze otázka osobního managementu, odolnosti a sebereflexe. Jsem na světě ráda a i po 36 letech mě práce baví a pořád mám dost nápadů, jak naši profesi udržet silnou, důvěryhodnou a jak posunout dál mladé kolegyně. Zůstává důležité přesvědčit moje mužské kolegy, že ženy nejsou problém, jsou profesní budoucností! Nějaké doporučení pro kolegy nebo kolegyně, kteří se cítí vyčerpaní nebo přetížení?
Ano, přísloví: Co tě nezabije, to tě posílí! To je určitě dobré motto i pro veterináře. Nemá smysl nechat se vykolejit nedůležitými obtížemi jako nemoc nebo každodennost. Život je na to příliš krátký!
Petra Sindern graduovala na Tierärztliche Hochschule Hannover v roce 1985 a začala pracovat na lokální klinice pro skot. Po několika letech v praxi hospodářských zvířat a poté coby seniorní lékař na klinice malých zvířat, založila v roce 1993 vlastní praxi pro malá zvířata. V německé asociaci praktických veterinárních lékařů (bpt) vedla sekci veterinárních lékařů malých zvířat. Od roku 2015 je viceprezidentem asociace (bpt). Zaměřuje se na agendy jako budoucnost veterinární profese se zřetelem na podporu mladých talentů a na digitalizaci. Dále se zabývá oblastmi jako welfare, zoonózy, spolupráce s ostatními evropskými veterinárními asociacemi a další vzdělávání veterinárního středoškolského personálu. Petra je členem Veterinary Advisory Board při Eurogroup for Animals a členem pracovní skupiny pro defektní plemena německé federální Veterinární komory. | |