Zasedání V4Plus

Ve dnech 8–10. 10. 2021 proběhlo zasedání V4plus v maďarském Visegrádu, kterého se za KVL ČR zúčastnila Dr. Müllerová a Dr. Šuláková. Jak probíhaly přípravy? Kdo všechno se jednání účastnil? Co všechno se projednávalo a co zajímavého jsme se dozvěděly o činnosti států V4Plus? A Proč jsme se nakonec divily a docela i styděly?

Začalo to docela zajímavě. O konání jednání jsme se všichni dozvěděli v podstatě v čase deadline, cca 14 dní před samotným jednáním, a na odeslání přihlášky byly sotva dva dny, ale podařilo se a začala fáze příprav na jednání, protože součástí naší účasti bylo samozřejmě také přednesení příspěvku. Bohužel, protože nedošlo k předání informací předešlým vedením ZK, tak jsme vůbec netušili, do čeho jdeme, co se bude celkově dít a co se po nás vlastně přesně chce. Tématem byla Aktuální témata řešená KVL a epizootologická situace v zemi. Při společném online jednání Dr. Šinové, Dr. Bernardyho, Dr. Šulákové, Dr. Müllerové a Dr. Talafous Zemanové byla vytvořena hlavní prezentace, kterou jsme potom s Dr. Müllerovou několikrát doplňovaly, ladily, přeformulovávaly a jako poslední přišel na řadu překlad do angličtiny. Toto bylo, dle mého názoru, nejbolestnější fází celých příprav, protože představa, že na dataprojektoru bude viset hrubka přes půl zdi je prostě děsivá.

Protože se stávající PV pokouší chovat maximálně hospodárně a šetřit peníze členské základny, rozhodly jsme se i při této cestě jednat maximálně ekonomicky a ekologicky (jak to jen šlo s ohledem na dopravní situaci a nutnost převozu dětí k babičkám na hlídání) a absolvovaly jsme větší část cesty jedním vozem, což nám navíc umožnilo ještě dále zkvalitnit náš příspěvek a procvičit jeho přednes.

Na místo jsme dojely v 17 hod. 8. 10. a od 20:00 mělo probíhat slavnostní zahájení. Upřímně, měly jsme docela obavy, protože pominu-li úplně fakt, že jsme nikoho neznaly, tak domluvit se na čemkoliv na recepci nebo s personálem anglicky nebo německy byl takřka neřešitelný problém. Prostě když se zeptáte, ve kterém sále bude akce probíhat, tak čekáte minimálně určení směru, nebo číslo místnosti, a ne zoufalý pohled recepční a odpověď: Tomorow morning. Což jak jistě uznáte, člověku na náladě nepřidá. Měly jsme však štěstí, zašly jsme si na kávu a u toho jsme se seznámily se zástupci Slovinska a Bavorska a následně také s jedním z hlavních organizátorů Zsoltem Pinterem. Navázali jsme příjemnou konverzaci, získaly řadu užitečných informací a snad si mohu dovolit v kontextu následujících jednání říci, že jsme také navázali přátelsky kolegiální vztahy do budoucna.

Večer zahájil poměrně rozsáhlým, avšak velmi poutavým proslovem prezident Maďarské komory veterinárních lékařů. Ve svém proslovu vyjádřil radost z toho, že se jednání může konečně uskutečnit v osobní rovině a nikoliv online, obavy z probíhající pandemie a také naději na lepší zítřky. V podobném duchu se nesly proslovy i dalších, hostů a účastníků jednání. Rens van Dobbenburgh, prezident FVE, mluvil velmi nadšeně o lepší budoucnosti, dalších jednáních a setkáních, která nás čekají, vzájemné spolupráci a vzájemné podpoře v rámci veterinárního stavu. Po slavnostní večeři se atmosféra poněkud uvolnila, a rozhovory se velmi rychle stočily k nadcházejícím volbám na viceprezidenta FVE, kde jedním z kandidátů je Dr. Bernardy. Všichni jej velice postrádali, všichni si přáli s tímto starým známým neznámým pohovořit, tak alespoň vyzpovídali nás, nejen co se týče Dr. Bernardyho, ale také se velice živě zajímali o nedávno proběhlé změny v KVL ČR. Cítily jsme značný tlak, upíralo se na nás chvílemi hodně očí, ale věřím, že jsme v očích ostatních delegátů obstály.

V sobotu probíhaly jednání a rozhovory od 9 hod. od rána a program byl opravdu nabitý. Prezident Maďarské komory opět v proslovu zmínil covid, obavy veterinárních lékařů v prvním lockdownu i obavy chovatelů a majitelů zvířat, stejně tak ekonomickou situaci a naděje do budoucna. Rens van Dobbenburgh přednesl úvodní slovo za FVE, měl vystoupit i zástupce WVA, ale tento se nakonec ze závažných osobních důvodů nemohl dostavit. Zástupce státního tajemníka ministerstva zemědělství Lajos Bognár prezentoval epidemiologickou situaci AMP v Maďarsku, kde vyjádřil znepokojení nad lehce se zhoršující epidemiologickou situací, přiblížil metody tlumení a šíření onemocnění. Vyzdvihl Českou republiku, že jsme výborným příkladem, jak toto onemocnění zvládnout. Na stejné téma, tedy AMP a epidemiologická situace v souvislosti s tímto onemocněním, přednesli příspěvek i kolegové z Polska, Bavorska a Rumunska. Následovaly projevy zástupců jednotlivých krajin. Většina příspěvků se rovněž obracela ke covid-19, a pokusím se zde vypíchnout to nejdůležitější z každého příspěvku.

Maďarský zástupce se zmiňuje o covid-19, že mnozí byli silně ovlivněni obrázky z Itálie, veterináři se báli, že budou muset zavřít, ale komora situaci uklidnila, oslovila experty a vydala tiskové prohlášení do médií, ve kterém zmiňovala zejména to, že co se přenosu covid-19 zvířaty týče, tak může být veřejnost klidná, také vydala doporučení pro veterináře, jak chránit sami sebe. Tak jako veterináři v ČR, tak i veterináři v Maďarsku se potýkali s nedostupností ochranných prostředků. Vyjádřil znepokojení nad ignorancí západních zemí vůči nedostupnosti ochranných pomůcek ve východní Evropě, a klade si otázku, cituji: „Jak je možné, že některé továrny je možné přetvořit v jednom týdnu na továrny na výrobu zbraní, ale není možno přetvořit továrnu na kondomy na továrnu na rukavice a respirátory.“ Z legislativy se rovněž potýkají s implementací evropských nařízení, největší změny legislativy se týkají možností zaměstnávání veterinárních lékařů, přičemž v Maďarsku může být majitelem veterinární praxe pouze veterinární lékař, a pracující může být spolumajitel, nebo akcionář společnosti. Také řeší problémy s delikty veterinárních lékařů, kde sestavili dvoustupňový systém kontroly a posuzování deliktů, hlavně se zaměřují na to, aby nedocházelo k posuzování v rámci regionu a tím pádem zneužití tohoto ke konkurenčnímu boji a osobní mstě.

Za Rumunsko hovořil Assoc. Prof. DVM Stefan Nicolae, Ph.D. Hlavně se odkazuje na to, že zde není zákon, a ani relevantní možnost kontroly množství zvířat chovaných v soukromých domácích hospodářstvích a zejména toto jim komplikuje epidemiologickou situaci, protože malý soukromník samozřejmě nepřizná, že mu do rána onemocnělo prase, ale prostě ho odporazí a rychle zpracuje, aby nepřišel o surovinu. A tímto způsobem, pravděpodobně se značným přispěním hmyzu jako vektoru nákazy, se jim zde téměř nekontrolovatelně šíří AMP a AI.

V Makedonii byl přes lockdown problém, že lidé nemohli jít se svými zvířaty k veterináři ani v akutních případech. Takže se snaží prosadit pro veterináře stejný status jako pro humánní lékaře, aby jejich profese získala větší kredit ve společnosti, velmi aktivně pracují na všech epidemiologických opatřeních, byť ložisek AMP i AI mají poměrně hodně.

V Bosně a Hercegovině přes covid přerušili orální vakcinaci proti vzteklině, ale nyní ji opět rozjíždějí, protože vzteklina je zde velice aktuální téma. Jsou v procesu změny legislativ, hlavně s ohledem na zdraví zvířat a snaží se následovat zákony EU, problém jsou hlavně košer porážky.

Z příspěvků zástupců Bavorska a Slovinska vyplynulo, že mají víceméně stejné problémy s pohotovostmi a vzděláváním veterinářů jako my, a je problém dostat nové, mladé veterináře do lokálních praxí, mimo velké kliniky velkých měst.

V Chorvatsku se pokoušejí o implementaci nových zákonů do praxe, zejména co se týče státní kontroly a inspekčních činností, bohužel se zde hodně kříží politika s veterinární činností. Letos zastavili vakcinaci psů proti vzteklině, protože od roku 2014 jsou vztekliny prostí. Je zde nízký zájem o chov zvířat, nízké pokrytí země pracovišti poskytujícími veterinární péči a veterináři mají velmi slabou pozici ve společnosti.

Albánie je nejnovějším členem V4Plus, o to však snaživějším. Připravují se na opatření k tlumení tuberkulózy a monitorují bluetongue. Téměř všechno je na bazální, nebo nižší úrovni, co se týká farmových zvířat, hodně komplikací jim přináší nedostatky v legislativě a absolutně nulová kontrola domácích chovů.

V Rumunsku zavádějí evidenci hospodářských zvířat, začínají se formovat struktury sdružující veterináře faremních zvířat, společenských zvířat a hygieny. Používají ke vzdělávání členů Facebook a videa na youtube. Nespolupracují s řeckou veterinární univerzitou, ale s řeckou polnohospodářskou univerzitou a toto vyvolává jistou míru nevraživosti ze strany řecké veterinární komory, která to považuje za kontraproduktivní.

Prezident UEVH přednesl příspěvek o novinkách v hygieně potravin, kde asi nejzajímavějším byl poznatek, že v severských zemích začíná být na vzestupu campylobacter a salmonela, ale celkově se v Evropě zhoršují problémy s bezpečností a kvalitou potravin. Snaží se najít způsob, jak snížit odpad z potravin a dostat co největší množství produkce do potravního řetězce.

V rámci dopoledního programu byl rovněž přednesen příspěvek DVM Bence Gála z Maďarské veterinární komory ohledně welfare a klecových chovů. Po ukončení prezentace nastala živá, přátelská diskuse, do které se zapojili zejména zástupci polské delegace, a došlo k výměně názorů na ekonomický dopad při změnách způsobu chovu slepic s větším důrazem na welfare, na ovlivnění ekonomické náročnosti vstupů v takovém typu chovu a jednoznačně i ovlivnění ceny finálního výrobku, vajíček.

Posledním tématem programu byla diskuse na téma Volby viceprezidenta FVE. S ohledem na to, že už se v kuloárech probralo opravdu hodně, všichni se vyptávali na Dr. Bernardyho, chválili si předešlou spolupráci s ním, a vyjádřili se, že jej hodlají jednoznačně podpořit, takže v konečném důsledku nebylo moc o čem jednat. Ale najednou přišlo ALE!!! Předseda jednání, Zsolt Pinter, a prezident UEVH Slaven Grbic začali vytýkat KVL ČR neserióznost při jednáních, dozvěděly jsme se, že když se už na něčem domluvíme s celou V4Plus, k něčemu se zavážeme a něco rozjednáme, tak je třeba to dotáhnout do konce a ne se na to na poslední chvíli vykašlat, navíc, že to stálo málem V4Plus skoro 20 000 EUR. Tomu začala přizvukovat zejména polská delegace, a vymínili si jako podmínku podpory Dr. Bernardyho při volbách na viceprezidenta FVE to, že odešleme za KVL ČR oficiální žádost o podporu Dr. Bernardyho a doporučující dopis tohoto kandidáta všem zúčastněným státům V4Plus. A my jsme tam seděly s vytřeštěnýma očima, nechápající absolutně, co se děje, kde jsme udělali chybu, o čem se to vlastně sakra mluví… Třikrát jsme spolykaly všechny andělíčky, slíbily, že se podobná situace nebude nikdy opakovat a požadovanou korespondenci určitě osobně odešleme a jednání bylo ukončeno. Můžu vám říct, že takhle špatně nám snad ještě nebylo. Mezinárodní ostuda a ještě jsme absolutně netušily za co! Pokusily jsme se hned po jednání zjistit více, ale prostě v tu chvíli neměl nikdo na nic čas, takže jsme mohly akorát tak zkusit projít všechny e-maily, telefony, jak soukromé, tak oficiální komorové a nikde nic.

Upřímně, na společenskou večeři se nám toho dne vůbec nechtělo, ale řekly jsme si, že je prostě třeba přijmout zodpovědnost, prodiskutovat ještě další věci ohledně potencionální spolupráce okolních států na CEVC, takže jsme nahodily úsměv č. 1, a šly jsme. Poněkud se nám stáhlo hrdlo, když nás právě výše zmínění pánové, od kterých jsme dostaly onen pomyslný kartáč, pozvali ke stolu, ať povečeříme s nimi. Netrvalo dlouho a dostali jsme se k jádru problému vytvořeného KVL ČR.

O co tedy šlo? Šlo o to, že KVL ČR se zavázala k účasti a podpoře zasedání V4Plus, které se konalo v Černé Hoře, a proto, že pro tyto ekonomicky slabší státy se snaží organizace zaštiťující V4Plus zajistit dotace na konání těchto akcí, tak se musí všechny státy, které se jednání chtějí zúčastnit, připojit k podpoře tohoto projektu, což ovšem neznamená nic jiného, než odpovědi na e-maily, odklikávání souhlasů, prostě nic složitého, protiprávního, neproveditelného, nebo dokonce kontraproduktivního, ale musíte reagovat na všechny e-maily. Ze strany KVL ČR zde bohužel došlo k fatálnímu pochybení, kdy poslední a nejdůležitější potvrzení nebylo odesláno. Bylo nám také sděleno, že byť se jak Slaven Grbic, tak Zsolt Pinter osobně snažili kontaktovat jak e-maily, tak telefonicky tehdejší představitele KVL ČR a ZK KVL ČR, tak na jejich pokusy nebylo buďto reagováno vůbec, nebo jim bylo sděleno, že k tomuto nejsou kompetentní. Zkoušeli to i přes další, spřátelené členské státy, ale vše zůstalo údajně bez reakce. Takže tu ve vzduchu lítala nemalá dotace, která nemohla být přiznána, a setkání v Černé Hoře by se v lepším případě nemohlo uskutečnit, v horším případě by tato suma šla jako dluh za KVL ČR.

Jen díky vytrvalosti vedení V4Plus se podařilo kontaktovat Ministerstvo zemědělství ČR, kde ministr zemědělství ČR, osobně zachránil tuto situaci a potvrdil veškeré potřebné formality za KVL ČR. Ten den jsme se styděly už podruhé, omlouvaly jsme se vrchem spodem, nakonec jsme si vysvětlili, že k tomuto nešťastnému incidentu došlo v období výměny velké části představenstva, že pravděpodobně nebyly nastaveny komunikační kanály na oficiální e-maily a telefony Komory, ale na soukromé adresy členů PV, opravili jsme kontakty na KVL ČR tak, aby k podobnému incidentu již nemohlo dojít. Zbytek večera se nesl již pouze ve znamení přátelských rozhovorů, dobrého vína a tance, ale i tak nám zůstala na patře jakási pachuť z toho, co se stalo a jistá míra obav, jestli na nás někde nečeká další, podobně příjemný, „kostlivec ve skříni“.

Co říci závěrem? Dopis se žádostí o podporu Dr. Bernardyho jsme rozeslali. Většina států, které přislíbily podporu, své slovo dodržela, dokonce nám jeden velice krásný doporučující dopis, od polských kolegů, byl přeposlán z FVE. Dle ústních dohod uzavřených na zasedání V4Plus se chystáme oslovit okolní státy s prosbou o spolupráci na CEVC (Středoevropském veterinárním kongresu) a doufáme, že se tak podaří rozšířit spektrum přednášek pro veterinární lékaře faremních zvířat. No a v neposlední řadě doufáme, že se s V4Plus budeme moci podílet na dalších projektech.