A držíte pohotovost, doktore?

Pohotovostní služby nejsou mezi veterinárními lékaři zrovna oblíbená činnost. Jde o náročnou a psychicky vyčerpávající disciplínu. Bdít či zvedat telefony v době, kdy ostatní odpočívají nebo se baví. Chovatelé bývají v těchto chvílích nezřídka ve stresu a nepříjemní, situace jsou vypjaté a nervózní.

Každý veterinární lékař provozující veterinární léčebnou a preventivní činnost má nicméně povinnost tuto část nezbytných služeb nějak zajistit. Je jasné, že jestliže je veterinární lékař v praxi sám, nemůže poskytovat 24hodinový servis 7 dní v týdnu.

Chovatelé by si měli včas uvědomit, že neví dne ani hodiny, kdy budou pohotovost potřebovat. Pak je obvykle pozdě zjišťovat kam se obrátit a kam s poraněným nebo náhle nemocným zvířetem vyrazit.

Každý chovatel by tedy měl u svého ošetřujícího veterinární lékaře zjistit, jak se má zachovat, bude-li potřebovat pomoc mimo jeho ordinační dobu. Je váš veterinární lékař na telefonu dnem i nocí? Doporučuje vám obrátit se na jiné pracoviště? Je na něm v noci, o svátcích a víkendech určitě někdo přítomen? Které pracoviště váš veterinární lékař doporučuje? Je s nimi domluven, že jako zákazník jiného veterináře se na ně v případě nouze můžete obrátit? Jaké má toto pracoviště smluvní podmínky ošetření? Je to drahé? Musím okamžitě složit zálohu?

Ptejte se svého veterinárního lékaře dříve, než problém nastane. Vědět informace s předstihem není nikdy k zahození, zvláště v případech, kdy se nemilá událost přihodí na Silvestra či na Štědrý den, a pravděpodobnost rychlého zajištění bezodkladné pomoci se tak velmi snižuje.

Dorazíte-li na první návštěvu s novým štěnětem či kotětem se záměrem nechat své zvíře očkovat, odčervit, odblešit a nechat provést jiné preventivní procedury, neodcházejte bez položení otázky, která se vám v danou chvíli může zdát zbytečná: „A držíte pohotovost, doktore?“