Byla na mne podána stížnost

Co je to presumpce neviny? Právnický termín presumpce neviny znamená, že dokud není pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu vyslovena vina obviněného, hledí se na něj jako na nevinného. Vychází z logiky právního řádu České republiky a jde o jeden z principů právního státu. Vinu je nejprve třeba dokázat a nestačí jen nepodložené podezření, v pochybnostech správní orgán rozhodne ve prospěch obviněného. Obviněný člověk může přinášet důkazy na svoji obhajobu, zásadně však není povinen dokazovat, že se nedopustil toho, z čeho je podezříván. Ono totiž dokazovat něco, co jste neudělali je nesmírně obtížné, ne-li nemožné.

Právní východiska

V trestním řízení zakotvuje presumpci neviny řada závazných předpisů na mezinárodní i evropské úrovni (Všeobecná deklarace lidských práv, Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod). V českém právním řádu jde na úrovni ústavního pořádku o čl. 40 odst. 2 zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod: „Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.“ Tato zásada se pak dále promítá do zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, kde je v § 2 odst. 2 zakotveno, že: „Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen.“

Zásada presumpce neviny a s ní související zásada v pochybnostech ve prospěch obviněného (in dubio pro reo) se uplatní i v disciplinárním řízení vedeném Komorou, které se podpůrně řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, a v dílčích aspektech i zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, viz jeho § 69 odst. 2: „Dokud není pravomocným rozhodnutím o přestupku vyslovena vina obviněného, hledí se na něj jako na nevinného. V pochybnostech správní orgán rozhodne ve prospěch obviněného.“ Výslovně je tato zásada zakotvena v ust. § 2 odst. 1 Disciplinárního řádu Komory: „Do doby právní moci rozhodnutí čestné rady Komory, kterým byl disciplinárně obviněný shledán vinným, se na disciplinárně obviněného pohlíží jako na nevinného.“

Vážený kolego, vážená kolegyně,

pokud mezi vámi a chovatelem vznikl spor či neshoda týkající se názoru na vaši péči (odborný postup či etické aspekty vaší veterinární činnosti, dále jen „stížnost“), a tento spor se nepodařilo vyřešit dohodou a chovatel na vás podal stížnost ke Komoře veterinárních lékařů České republiky (dále jen „Komora“), seznamte se prosím s postupem jejího projednání.

Jak vypadá stížnost?

Na webových stránkách Komory je pro stěžovatele publikován doporučený postup při nespokojenosti s veterinárním lékařem.

Kdo přijme stížnost v Komoře a bude se jí zabývat?

Jakmile je stížnost doručena na adresu sídla Komory, dojde k jejímu řádnému zaevidování, založení spisu a stížnosti je přidělena spisová značka. Stížnost je postoupena revizní komisi Komory, která pracuje na základě respektování zásady presumpce neviny a zásady v pochybnostech ve prospěch obviněného. V případě, že revizní komise shledá důvod k podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení, vypracuje písemný návrh a postupuje případ čestné radě Komory (viz Disciplinární řád Komory: https://www.vetkom.cz/vnitrni-predpisy-kvl-cr/disciplinarni-rad/). Pokud revizní komise zjistí svoji věcnou nepříslušnost, je povinna postoupit stížnost orgánům věcně příslušným.

1. V čase, kdy byla stížnost na vás přijata a předána k posouzení revizní komisi, vás Komora písemně informuje, že došlo k přijetí uvedené stížnosti na vaši osobu, a zašle vám kompletně celou stížnost včetně důkazů a příloh, a to buď poštou, nebo elektronicky tak, abyste se mohli ke stížnosti vyjádřit a nebyli kráceni na právech k obraně vůči podané stížnosti.

Podle ust. § 10a odst. 2.1 Organizačního a jednacího řádu Komory jste oprávněni nahlížet za přítomnosti člena čestné rady, člena revizní komise nebo pověřeného pracovníka sekretariátu do spisu a na vlastní náklady si z něj činit opisy a výpisy a pořizovat kopie listin. O nahlížení do spisu a pořízení opisů, výpisů a kopií listin se provede záznam do spisu, který účastník řízení podepíše.

Spis je řádně vedený, obsahuje číslované a chronologicky řazené dokumenty vždy s datem jejich doručení do spisu, tak aby nemohlo dojít k dodatečné manipulaci, vkládání důkazů ve Váš neprospěch. Spis samotný je uložen v uzamčené skříni a zabezpečen proti neoprávněné manipulaci.

Revizní komise vám zašle výzvu, abyste se ke stížnosti vyjádřili a zaslali veškerou dokumentaci týkající se daného případu, dále budete současně obesláni s informacemi, jakým způsobem se můžete bránit vůči stížnosti, tj. podáváním námitek podjatosti, zadáváním vypracování vlastních posudků, dokládáním a označováním důkazů v průběhu celého řízení, stanovením svého právního zástupce, případně zmocněnce, označením svědků a dalších důkazů.

Jedná se zejména o:

• kompletní zdravotní dokumentaci k pacientovi podle § 13 profesního řádu, neboli denní záznamy (dekurs)

• lékařské zprávy, výsledky laboratorních a instrumentálních vyšetření včetně kopií originálních protokolů či obrazových záznamů, pokud byly provedeny

• anesteziologický a operační protokol, pokud byl pacient uveden do anestezie či sedace a pokud byl operován

• hospitalizační protokol, pokud byl pacient hospitalizován

Na tomto místě je vhodné upozornit na povinnost řádně vést zdravotní dokumentaci, která je uložena primárně zákonem č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, a podrobně specifikována v § 13 Profesního řádu Komory.

2. Spolu s informací o podání stížnosti vám bude poskytnuta lhůta, abyste se ke stížnosti vyjádřili, vznesli případně námitku podjatosti, předložili plnou moc v případě právního zastoupení. Pro vyjádření vám bude stanovena lhůta ne kratší než 10 dnů, a pokud v této době požádáte o její prodloužení, bude vám vyhověno; obvykle vám bude poskytnuta další lhůta nepřesahující 1 měsíc.

Pošlu dokumenty a vyjádření – co bude dál?

Revizní komise všechny důkazy vyhodnotí v jejich vzájemné souvislosti, může si vyžádat doplnění od vás, případně i od veterinárních lékařů, kteří zvíře rovněž ošetřovali.

Ve složitějších případech zadá zpracování znaleckého posudku nebo expertního posouzení, o zpracování posudku nebo odborného posouzení vás informuje a vy máte právo se vyjádřit k osobě zpracovatele. Můžete předložit vlastní znalecký posudek nebo expertní posouzení.

Revizní komise ověří platby příspěvků a pojištění profesní odpovědnosti.

Revizní komise ctí presumpci neviny, GDPR, ctí právní systém ČR. Jakékoliv nesrovnalosti či nejasnosti v případu jsou interpretovány ve prospěch veterinárního lékaře, na kterého je stížnost podána. Zachovává se princip nestrannosti.

Revizní komise je povinna hlásit střet zájmů v případě, pokud vzniká u některého z jejích členů.

Po prostudování případu a materiálů revizní komisí mohou nastat tyto situace:

1. Stížnost bude vyhodnocena jako nedůvodná a v tom případě je věc uzavřena; revizní komise písemně zpracuje řádné odůvodnění svého rozhodnutí.

2. Budete pozváni na jednání revizní komise k osobnímu projednání stížnosti.

3. Revizní komise zjistí, že je na místě předání věci jinému orgánu (v případě podezření na týrání zvířat Policii ČR, Státní veterinární správě apod.).

4. Revizní komise dospěje k důvodnému závěru, že jste se mohli dopustit vážného nebo opakovaného pochybení, a podá návrh na zahájení disciplinárního řízení.

Řízení pak pokračuje u čestné rady, která zpravidla (nejde-li o jednodušší záležitosti řešené ve zkráceném disciplinárním řízení vydáním disciplinárního příkazu) nařídí k projednání věci osobní jednání.

Co z toho se dozví stěžovatel?

Stěžovatel není účastníkem řízení. Stěžovatel nemá právo se proti rozhodnutí revizní komise odvolat, účastnit se jednání revizní komise, nahlížet do spisu, jakkoli se domáhat disciplinárního řízení proti lékaři, a nemá právo řízení zastavit.

Pokud je stížnost uzavřena návrhem na disciplinární řízení, obdrží stěžovatel pouze stručnou informaci, že revizní komise podala návrh na zahájení řízení, bez upřesňující kvalifikace, s upozorněním, že na podrobnější informace nemá stěžovatel právo.

Revizní komise a její členové jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděli v souvislosti s řízením.