Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

BYLO 1:23...

Zvěrokruh 2/2021 22.02.2021
  Časopis Zvěrokruh 2/2021
     Společenská rubrika - povídka
 

Lucie Nejedlíková

20_bylo

Mělo to být moderní, dynamické město mladých. Věkový průměr obyvatel padesáti tisícové Pripjati na severu Ukrajiny činil ani ne 30 let. Většina obyvatel byla zaměstnána ve tři kilometry vzdálené jaderné elektrárně.

Vše vzalo za své v časných ranních hodinách soboty 26. dubna 1986. Během plánované technické zkoušky v elektrárně došlo v 1:23 moskevského času k havárii a následné mohutné explozi a požáru jaderného reaktoru ve čtvrtém bloku elektrárny. Do vzduchu se uvolnil mrak radioaktivity, který postupoval do západní částí Sovětského svazu, východní Evropy a Skandinávie. K nepostiženějším oblastem patřila Ukrajina, Bělorusko a Rusko. Město Pripjať a okolí do vzdálenosti 30 km od elektrárny bylo v následujících dnech evakuováno a změnilo se navždy v uzavřenou zónu. Lesy v okolí elektrárny změnily barvu ze zelené na rudou.

Příčinou výbuchu reaktoru bylo řetězení nešťastných okolností – počínaje typem použitého reaktoru, nevhodně provedeným pokusem po pochybení obsluhujícího personálu. K rozsahu následků přispěla i nepřipravenost a nevhodné kroky podniknuté v otázce řešení havárie, tutlání ve jménu politických zájmů. Černobylská havárie je jednou ze dvou jaderných havárií ohodnocených podle Mezinárodní stupnice jaderných událostí nejvyšším stupněm sedm (druhou je havárie elektrárny Fukušima I v Japonsku v březnu 2011). Torzo reaktoru je v současnosti z bezpečnostních důvodů přiklopeno železobetonovým sarkofágem. Soud s pracovníky elektrárny proběhl v červenci 1987. Ředitel Černobylské jaderné elektrárny Brjuchanov, hlavní inženýr Fomin a provozní zástupce hlavního inženýra Ďatlov byli odsouzeni na 10 let pracovního tábora.

21_bylo

Pripjaťská nemocnice “města mladých” v té době disponovala kapacitou 410 lůžek. Vzhledem k věkovému průměru sloužila hlavně jako porodnice. Na svět tu vítali kolem 800 dětí ročně. 26.4.1986 se stala prvním místem ošetřování zraněných při výbuchu. V suterénu dnes již opuštěné nemocnice jsou doposud uloženy kontaminované svršky pracovních oděvů, které tam sestry odnesly během ošetřování pacientů. Obětí byli zejména hasiči a záchranáři, snažící se dostat havárii pod kontrolu, kteří nebyli plně informováni, jak nebezpečné ozáření jim hrozí. Radioaktivní záření způsobuje buněčnou smrt a změnu genetické informace. Nejvnímavější k radioaktivitě jsou rychle se dělící buňky, postiženy jsou proto zejména kostní dřeň a střeva. Zářením vzniklé mutace vedou k přenosu nežádoucích změn do dalších generací, v ozářené tkání může dojít ke vzniku rakovinného bujení. Bezprostředně po ozáření se u řady postižených projevila akutní nemoc z ozáření. Při ní se u velkých dávek ozáření během několika hodin rozvíjí bouřlivé zažívací potíže, nevolnost, zvracení, krvavý průjem. V nejtěžších případech je postižen i mozek, objevují se křeče, bezvědomí, kóma. Po úvodní fázi dochází k přechodnému uklidnění. Zhruba po týdnu nastupují další potíže – hubnutí, teploty, poruchy krvetvorby, krvácení z dásní, vznik podlitin a puchýřů v kůži, otoků a vředů na sliznicích. Dochází ke ztrátě ochlupení a vlasů. Těžké případy vedou v důsledku krvácivosti a sepse z rozpadu tkáně ke smrti.

Je obtížné přesně určit počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu – dva pracovníci elektrárny zemřeli v den havárie. Přes 200 lidí bylo ihned po havárii hospitalizováno v pripjaťské nemocnici a byl u nich diagnostikován akutní radiační syndrom, do tří měsíců několik desítek zemřelo. Po objasnění podstaty havárie byli postižení transportování do specializované nemocnice č.6 v Moskvě. Kvůli radioaktivitě bylo 27 obětí z řad hasičů pohřbeno v zinkových rakvích, a ty byly zality betonem. U dalších pracovníků, kteří se podíleli na likvidaci následků havárie v dalších vlnách se začaly objevovat potíže 5–8 let po havárii. Nejčastější šlo o psychické poruchy – deprese, nemoci dýchacích cest, zhoubné nádory, poruchy nervového systému, srdeční potíže. Průměrný věk odchodu likvidátorů černobylské havárie do invalidního důchodu činil 33 let. Doposud se postižení od státu nedočkali odpovídajícího odškodnění za poškozené zdraví... V následujících letech byl v zemích nejvíce zasažených radioaktivním mrakem zaznamenán vyšší výskyt vad u nenarozených dětí a rakoviny štítné žlázy.

Od havárie uplyne letos 35 let. Ruiny Pripjati mizí v zeleni, v lesích se opět objevuje fauna. V opuštěných vesnicích dožívá několik málo starých lidí, kteří nedokázali žít jinde a do zóny se tajně vrátili, s tichým souhlasem příslušných úřadů je jim umožněno tam dožít. V elektrárně se již opět rozbíhá pracovní ruch. Matka příroda se neúprosně hlásí o svá práva i zde, navzdory všemu a všem. Její síla budí v člověku respekt, ale i naději...

 

(text s využitím internetu,

foto: Petr Paulů, Lucie Nejedlíková)

 

22_lucie

Zpět na výpis
Inzerce

Inzerce

Seznam veterinárních lékařů

Seznam veterinárních lékařů

Registr zvířat

Registr petpasů

Časté dotazy

Časté dotazy

Úřední deska

Oznámení Volební komise o odstoupení dvou kandidátů z voleb

Zveřejněno: 09.12.2022
Datum stažení: 31.05.2023

Kandidátní listiny pro volby do orgánů KVL ČR 2023

Zveřejněno: 10.11.2022
Datum stažení: 31.05.2023

Harmonogram voleb do orgánů KVL

Zveřejněno: 02.09.2022
Datum stažení: 28.05.2023
Úřední deska

Kalendář akcí

Právě chroustám data, abych mohl zobrazit kalendář. Chvilku prosím počkejte...
Nejbližší akce
18.02. - 19.02.
Sono kurs 2023 18.02. 9:00 - 19.02.2023 18:00
Všechny akce