… letem veterinárním světem

Vědci identifikovali pět typů majitelů koček

Postojem k lovení a potulkám svých koček se jejich majitelé značně liší. Vědci v této souvislosti zjistili, že se chovatelé dělí do pěti typů podle toho, jak se k problému stavějí.

Prvním typem chovatele je „svědomitý pečovatel“, který nese nelibě hubení ptáků kočkou a cítí za to zodpovědnost. Následuje „starostlivý ochránce“, kterému jde hlavně o to, aby se kočce venku nic nestalo. Třetím typem je „tolerantní majitel“, kterému se sice potulky kočky nelíbí, ale toleruje je jako něco obligátně kočičího a téměř nutného. Dalších typem je „volnomyšlenkář“, který se o osudy kočky venku nezajímá a život kočky považuje za její privátní záležitost. Posledním typem je pak „obránce kočičích práv“, který aktivisticky brání a podporuje právo koček na potulky a lov ve volné přírodě.

Ochránci přírody se naopak snaží proti lovení zvířat kočkami brojit a apelují na jejich chovatele, aby kočky drželi doma. Jedna kočka není žádný intenzivní zabiják divokých zvířat, nicméně například ve Spojeném království se potuluje 10 milionů koček, což už populaci drobných ptáků, malých savců i kupříkladu plazů výrazně negativně ovlivňuje.

Mezi lidmi je postoj k této problematice často vyhrocený: zatímco jedni jednoznačně preferují welfare kočky, druzí poukazují na jejich podíl v hubení volně žijících zvířat. Pouze jeden výše zmíněný typ chovatelů však explicitně podporuje lovecké aktivity koček, ostatní typy to sice tolerují a chápou, nicméně byli by přístupní k řešení, které by problém nějak omezilo.

V současné době se zkoušejí metody, kdy má kočka na sobě nasazený svítivě barevný obojek, který ptáky upozorňuje na blížící se nebezpečí (tzv. BirdBeSafe obojek). Testují se také zvonečky, které mají kočky připnuté na obojku.

Tom Streeter, ředitel organizace SongBird Survival, k tomu říká: „Chovatelé koček mají na toulání koček opravdu velmi různé názory a je značně obtížné najít nějaký konsensus. Jde o citlivé téma, a abychom dosáhli v  této věci úspěchu, musíme postupovat citlivě, pomalu a pragmaticky. Nechceme jít do ostrého střetu, který by spor jen vyhrotil a v posledku nic pozitivního nepřinesl. Našimi spojenci jsou především typy „tolerantní majitel“ a „svědomitý pečovatel“, se kterými lze pracovat a postupně se dobírat schůdných řešení, jak při zachování welfare koček omezit jejich negativní dopady na přírodu.“

(Zdroj: Researchers identify five types of cat owner. Australian Veterinarian, publikováno 3. února 2021)

Zkušenosti zaměstnavatelů, kolegů a mentorů s čerstvými absolventy veterinárních fakult

Za účelem průzkumu kvality čerstvých absolventů veterinárních fakult na Novém Zélandu byli požádáni všichni členové novozélandské veterinární komory, aby se studie aktivně účastnili. Průzkum byl založen na analýze slovních komentářů účastníků výzkumu a participovalo na něm celkem 83 veterinárních lékařů, přičemž 68 z nich poskytlo informace o 95 čerstvých absolventech veterinárních fakult, které měli možnost poznat u příležitosti různých praxí apod.

Účastníci výzkumu se shodli v tom, že schopnosti čerstvých absolventů analyzovat jednotlivé klinické případy a komunikovat se svými kolegy předčily jejich očekávání respondentů. V čem naopak absolventi propadli, byly jejich představy o řízení praxe a finančních aspektech veterinární péče. Každý z účastníků dozoroval absolventa průměrně 167 hodin (medián 95 hodin). Mezi nejčastější problémy s nedostatečnou připraveností na práci veterináře uváděli účastníci průzkumu u čerstvých absolventů neujasněnou pracovní etiku a špatně nastavená očekávání, která dle respondentů souvisela s mezigeneračními rozdíly mezi absolventy a jejich mentory. Tyto nedostatečnosti byly dle soudu respondentů podhoubím pro vyhoření a nespokojenost čerstvých absolventů s pracovní kariérou, ale samozřejmě přinášely zklamání také jejich zaměstnavatelům. Ti se shodovali na tom, že nejlepšími podpůrnými opatřeními pro čerstvé absolventy jsou pravidelné porady, na kterých se problémy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem v klidu proberou. Důležité také je, aby zkušení veterináři radili těm mladším a nenechávali je svému osudu. Doporučuje se, aby si mladý veterinární lékař dělal seznam svých technických i netechnických dovedností, které už má nebo naopak ještě nemá zvládnuté. Prostřednictvím jejich postupného ovládnutí se napomůže odbornému růstu čerstvých absolventů a plánování jejich budoucí kariéry.

(Zdroj: M. C. Gates, I. McLachlan, S. Butler, J. F. Weston. Experience of employers, work colleagues, and mentors with new veterinary graduates and preferences towards new graduate support programmes. New Zealand Veterinary Journal. Ročník 69, 2021, č. 1).

Jedenácté vydání Doporučené cenotvorby pro veterinární praxe právě v prodeji

Americká asociace veterinárních nemocnic (AAHA) přichází s již jedenáctým vydáním své publikace The Veterinary Fee Reference (Doporučená cenotvorba pro veterinární praxe). Jde o více než čtyřistastránkovou publikaci, která vznikla na základě dotazníkové akce.

Autoři řeší i konflikt s antimonopolními zásadami. Upozorňují, že zákony přímo zakazují fixaci cen, domluvu na jednotném nastavení cen za služby a zboží a jiné porušování pravidel hospodářské soutěže. Publikace tudíž nesmí obsahovat cenové dohody ani náznaky těchto dohod. Soutěžitelé na trhu se nikdy nesmí domlouvat na cenách, a to platí i pro veterinární praxe.