Letem veterinárním světem

Pětiletý trest za týrání zvířat měl dlouhé zpoždění

Ochránci zvířat vítají nové legislativní ustanovení, které ve Spojeném království umožňuje odsoudit člověka usvědčeného z týrání zvířete až k pětiletému trestu nepodmíněně.

Tato legislativní změna se stala účinnou k 29. lednu 2021. Zastánci tohoto ustanovení věří, že soudy budou udílení vyšších trestů využívat a tyto tresty pak budou na společnost působit jako zastrašující prostředek. Myslí si také, že soudy budou trestat všechna porušení zákona, ať už budou zjištěna na farmě či půjde o pašování štěňat. Tato nová legislativa začne platit v Anglii a ve Walesu, čímž se situace srovná se Skotskem a Severním Irskem, kde je už tento typ ustanovení v platné legislativě.

Richard Woodwarn z organizace Modrý kříž k tomu dodává: „Přijetí této změny zákona je krok vpřed v problematice welfare v Anglii a ve Skotsku. Společně s ostatními ochranářskými organizacemi jsme tuto změnu roky prosazovali a jsme velmi rádi, že se konečně dostala do Sbírky zákonů. Dává se tím signál, že týrání zvířat nebude tolerováno a že bude tvrdě trestáno. Bude také působit preventivně.“

Výkonný ředitel Chris Sherwood RCPCA, největší charitativní organizace pro zvířata ve Spojeném království, říká: „Tento zákon je pro nás obrovská změna a významný posun ve welfare. Jsme rádi, že právo by mělo nyní sloužit zvířatům. Tvrdší tresty budou působit na ostatní potenciální pachatele jako odstrašující prostředek a snad nám pomohou v našem snažení se s týráním zvířat jednou provždy vypořádat.“

(Zdroj: James Westgate. Five-year sentences for animal cruelty offences „long overdue“. Vet times. Publikováno 30. dubna 2021)

Studie RVC nabízí vhled do problematiky eutanazie

Ve studii vedené v rámci programu VetCompass RVC (Royal Veterinary College) bylo zjištěno, že nejčastějším důvodem k eutanazii zvířat je špatná kvalita života a nežádoucí chování.

Se špatnou či zhoršující se kvalitou života byly spojeny vážné zdravotní problémy, jako onkologická a neurologická onemocnění spojená s nechutenstvím. Do skupiny poruch chování, které vedly k eutanazii, patřila výrazná agresivita a těžká demence. Celkem bylo do studie zařazeno 29 136 psů, u nichž byla eutanazie provedena ve stejný rok. Mezi rizikové faktory (nejčastěji se objevující doprovodné příznaky) patřila obezita a vysoký věk. Rozdíly byly také mezi jednotlivými plemeny: například rotvajleři jsou častěji utráceni nežli labradorští retrívři. Je zajímavé, že naopak buldoci, mopsi či west highland white teriéři byli utráceni málo a příčinou úhynu bylo spíše trauma, cizí těleso či srdeční onemocnění.

Studie dále ukázala, že průměrný věk pro eutanazii u psa je 12,1 roku, což je více nežli u psů, kteří uhynuli jinak (9,9 roku). Vyšší věk byl rizikovějším faktorem u případů eutanazie nežli u úhynů z jiných příčin. Psi nad 15 let věku měli ve srovnání se psy pod 6 let 5,9krát vyšší pravděpodobnost ukončit svou životní pouť eutanazií. Co se týče tělesné hmotnosti, měli psi ve váhové kategorii 20–30 kg 1,24krát vyšší pravděpodobnost provedení eutanazie nežli psi pod 10 kg tělesné hmotnosti.

Camilla Pegramová, která se ve Vetcompass RCV zabývá podobnými statistikami, k tomu dodává: „Ukončování života společenských zvířat je pro chovatele i veterinární lékaře nepříjemné téma. Studie odpovídá na otázku, co predisponuje zvířata k provedení eutanazie a která onemocnění často končí utracením. Ve světle těchto poznatků bude snad jednodušší rozhodnout o eutanazii u konkrétního zvířete, a to na základě zkušeností druhých s podobnými případy popsanými v naší studii.“

(Zdroj: Paul Imrie. RVC study offers euthanasia insights. Vet times. Publikováno 4. května 2021)

Případy přenosu covidu-19 z člověka na kočku popsané ve Spojeném království

Týmu vědců z univerzity v Glasgow se podařilo identifikovat dva případy přenosu SARS-CoV-2 z člověka na kočku. Obě kočky byly různého plemene, pocházely z různých domácností a vykazovaly od mírných po závažné dýchací obtíže. Vědci z Medical Research Council při univerzitě v Glasgow se domnívají, že u obou koček došlo k přenosu koronaviru z jejich chovatelů, protože ti v té době prodělávali covid-19.

První pacient byla čtyřměsíční kočka plemene ragdoll, která žila v domácnosti chovatele, který v březnu 2020 onemocněl SARS-CoV-2. Kočka byla předvedena na veterinární pracoviště v důsledku potíží s dýcháním, které se postupně zhoršovaly až do stadia, ve kterém musela být provedena eutanazie. Pitvou byla zjištěna virová pneumonie a infekce SARS-Cov-2.

Druhým pacientem byla šestiletá kočka siamského plemene, která vykazovala příznaky zánětu spojivek a výtoku z nosu a onemocněla ve chvíli, kdy její chovatel dostal covid-19. Z nemoci se spontánně uzdravila. U této kočky vědci sekvenovali virus a zjistili, že jeho genom odpovídá SARS-Cov-2.

Opačný přenos, tzn. z kočky na člověka, nebyl dosud potvrzen.

(Zdroj: Cases of human-to-cat COVID-19 transmission identified in UK. Vet times. Publikováno 23. dubna 2021)