Letem veterinárním světem
Vydávat či nevydávat „osvědčení s omezením“? Vydávání omezeného osvědčení pro výkon veterinární činnosti je jednou z navrhovaných úprav, kterými chce RCVS (Britská veterinární komora) novelizovat stařičký Veterinary Surgeons Act (obdoba našeho zákona o Komoře veterinárních lékařů – pozn. překladatele) z roku 1966. Navrhovatelé tvrdí, že je potřeba zmodernizovat procesy přijímání nových členů a udělování osvědčení. Odpůrci záměru se obávají, že systém povede k vytváření kolegů druhé kategorie, kteří nebudou moci vykonávat veterinární činnost v takovém rozsahu jako ostatní kolegové. BVCIS ve svém prohlášení uvádí: „Chápeme, že je potřeba systémově upravit procesy přijímání a osvědčování chronicky nemocných a invalidních kolegů, nicméně záměr vydávat osvědčení druhé kategorie ještě prohloubí již nyní existující diskriminaci. Nepochybujeme, že záměry RCVS jsou v zásadě správné, nicméně se obáváme, že dopady této změny mohou veterinární stav poškodit. Navrhovaný systém se snaží být co nejjednodušší, nicméně tělesná postižení jsou různého charakteru a rozsahu, a proto nelze všechny házet do jednoho pytle. Domníváme se, že situace se reguluje sama a není potřeba do ní zasahovat zvenčí. Jsme si vědomi toho, že dosavadní problémy souvisely především se vstupem čerstvých absolventů do profese, ale i zde bychom se spoléhali na samoregulační mechanismy.“ Představenstvo komory na svém jednání schválilo záměr prosadit do legislativy „vícestupňové“ osvědčení, nicméně konkrétní kontury tohoto nápadu zatím nejsou zcela ostré. Prezidentka RVCS Mandisa Greenová k tomuto tématu poznamenává: „Bez ohledu na záměr zavést omezené osvědčení, máme stále za to, že nikomu by nemělo být bráněno vystudovat veterinární fakultu jen proto, že nebude kvůli svému tělesnému postižení schopen splnit „kompetence prvního dne“. Ačkoli by omezené osvědčení s sebou přineslo jisté restrikce ve výkonu veterinární činnosti, nejde o vytváření kolegů druhé kategorie. Ve spolupráci s asociacemi veterinárních lékařů i veterinárních sester naopak prosazujeme inkluzi a pozitivní přístup k postiženým. Je potřeba zdůraznit, že je to právě současný systém, který vyřazuje tělesně postižené lidi z procesu veterinárního vzdělání, což je podle našeho názoru škoda jak pro profesi, tak i celou společnost.“ Krmení syrovým masem v BARF dietách podporuje antimikrobiální rezistenci Zdá se, že v době rozvoje antimikrobiální rezistence se mohou na tomto nepříjemném a vážném problému podílet samotní chovatelé. A to jednoduše volbou typu diety pro své psy a kočky. Mnoho rezistentních bakterií produkuje tzv. beta-laktamázy širokého spektra (EBSL), které snižují účinnost některých antibiotik. Tyto enzymy vyvolávají rezistenci širokospektrálních antibiotik. Jak upozorňuje profesor veterinární fakulty při univerzitě v Curychu prof. Roger Stephan, „je potřeba dostat bakterie produkující ESBL rychle pod kontrolu.“ To vyžaduje zjistit, jak se superrezistentní bakterie šíří a jak se dostávají do střevní flóry člověka a zvířat. Vědci se tedy zaměřili na 51 vzorků syrového masa určeného jako krmivo pro psy a kočky odebraného od různých dodavatelů krmiv BARF po celém Švýcarsku. Cílem bylo zjistit celkové populace bakterií v mase, počet přirozeně citlivých enterobakterií a počet salmonel. Vědci zdůrazňují, že maso určené jako dieta typu BARF pro psy a kočky představuje významné riziko šíření bakterií rezistentních na antibiotika. Člověk se může nakazit při přípravě masa, při manipulaci s ním. Dále může tyto bakteriální kmeny na člověka přenést samotné zvíře. |