Letem veterinárním světem

Duševní zdraví a vlastnictví psa nebo kočky během lockdownu ve státě Victoria v Austrálii

Pandemie covidu-19 ovlivnila naše životy, naši práci, osobní život a měla současně i výrazný vliv na naše duševní zdraví. Vládní restrikce a následný lockdown vedly k tomu, že lidé trávili více času doma se svými zvířaty. Velká část populace si současně pořídila v průběhu pandemie nová zvířata. Vědecké studie před objevením pandemie covidu-19 uváděly pozitivní vliv zvířete v domácnosti na duševní zdraví jeho majitele. Přítomnost zvířete v jedné domácnosti prokazatelně redukovala stupeň deprese a pocity osamění. Cílem této nové studie bylo ověřit vliv zvířete na duševní zdraví v průběhu lockdownu. Studie se zúčastnilo celkem 263 respondentů starších osmnácti let – 138 z nich bylo vlastníky zvířete, 125 naopak nevlastnilo žádné zvíře. Pro účely této studie byli vybráni jednak majitelé psů a koček, jednak lidé, kteří žádné zvíře v domácnosti nevlastní. Respondenti této studie byli dotazováni pomocí online dotazníku po dobu tří měsíců striktního lockdownu ve státě Victoria.

Oproti předchozím studiím a očekáváním autorů byla výsledkem studie snížená životní spokojenost majitelů zvířat. Příčinou tohoto neočekávaného výsledku zřejmě byl zvýšený stres majitelů zvířat způsobený samotnou pandemií a lockdownem. Majitelé zvířat najednou trávili více času doma, což narušovalo denní rutinu standardního chování majitelů a jejich zvířat. Právě tato změna zavedeného životního stylu mohla také vést k narušení vztahů mezi majiteli a jejich zvířaty. Tento element se potom mohl negativně odrazit na kvalitě jejich duševního zdraví. Výsledky studie byly překvapující a poukázaly mimo jiné také na to, že pořízení nového mazlíčka v průběhu pandemie nevede automaticky ke zlepšení duševního zdraví jeho nových majitelů a mělo by tudíž být předem velmi dobře uváženo.

Australian Veterinary Journal Vol. 99, No 10, October 2021 – Pet ownership and mental health during COVID-19 lockdown.

Srovnání klinické účinnosti amoxicilin klavulanátu a kombinace amoxicilin klavulanátu s enrofloxacinem v terapii kousných ran v jihovýchodním Queenslandu

Cílem této studie bylo porovnat účinek léčby kousných ran u psů uživajících amoxicilin klavulanát (skupina A) a u pacientů léčených kombinací amoxicilin klavulanátu s enrofloxacinem (skupina B). Pro účely studie byly vynechány drobné povrchové kousné rány a závažná kousná poranění penetrujicí thorax nebo abdomen. Celkem se studie účastnilo padesát psů, kteří byli rovnoměrně rozděleni do dvou skupin. U všech byl proveden stěr z rány na bakteriologické vyšetření při příjmu pacienta. Okolí rány bylo před odběrem očištěno 70% ethanolem, aby se zabránilo kontaminaci rány. Následoval debreedment a laváž rány, příp. chirurgické ošetření rány – sutura/drenáž. Všichni pacienti obdrželi amoxicilin klavulanát v dávce 22 mg/kg i.v. každých 8 hodin, skupina B dostala současně také enrofloxacin v dávce 10 mg/kg i.v. každých 24 hodin. Antibiotika byla podávana celkem po dobu jednoho týdne. Pacienti byli následně vyšetřeni třetí a desátý den z hlediska přítomnosti infekce rány. Rány byly klasifikované jako infikované, pokud byla splněna čtyři z následujících pěti kritérií – přítomnost pyrexie > 39,7 °C, purulentní výtok z rány, erytém, otok, leukocytóza. Ve skupině A (zvířata léčená pouze amoxicilin klavulanátem) došlo u jednoho pacienta k rozvoji infekce a bylo potřebné přidat k léčbě enrofloxacin na základě citlivosti z bakteriologického vyšetření. Ve skupině B (amoxicilin klavulanát s enrofloxacinem) nebylo potřeba změnit antibiotickou léčbu. Nejčastěji vykultivovanými bakteriemi z ran byly Staphylococcus pseudointermedius, Neisseria spp., Pasteurella multocida a Pasteurella canis. Účinnost amoxicilin klavulanátu na G+ bakterie byla 96,2 %, u G– 91,3 %. Enrofloxacin vykazoval oproti tomu vyšší efektivitu u G– bakterií – 96,2 % ve srovnání s G+ bakteriemi – 86,3 %.

Studie prokázala, že antibiotická monoterapie amoxicilin klavulanátem je adekvátní a dostačující pro převážnou většinu kousných poranění. Následná antibiotická terapie, včetně podání enrofloxacinu, by měla být volena až po výsledcích z bakteriologického vyšetření. Empirické podávání fluorochinolonů se nejeví býti smysluplné a vede ke zvýšené bakteriální rezistenci. Primárním účelem podávání antibiotik by měla být redukce množství bakterií s cílem umožnit samotnému organismu eliminaci patogenu zodpovědného za vznik infekce.

Australian Veterinary Journal Vol. 99, No 9, September 2021 – Treatment of moderate grade bite wounds using amoxicillin- clavulanic acid with and without enrofloxacin: a randomised non-inferiority trial.

Budoucnost práce veterinárního technika v UK

Podle nově publikované studie VN Futures Interim Report 2021, která sbírala data mezi lety 2016–2021, plánuje 25 % veterinárních techniků opustit do pěti let svou profesi. Nejčastější příčinou pro opuštění profese byly špatné platové podmínky (80 %). Dalšími důvody byl pocit nedoceněnosti (60 %), nemožnost dalšího kariérního postupu (40 %) a absence osobního života kombinovaná s chronickým stresem a přetížením (30 %).

Doporučením této studie byla diskuse o platových podmínkách pro veterinární techniky, ale převážně snaha o zlepšení pracovních podmínek. Většina techniků byla nespokojena z důvodu pocitu nedoceněnosti a nemožnosti dalšího kariérního růstu. Podpora vzdělávání a osobního rozvoje by měla vést ke snížení nespokojenosti. Schopnosti veterinárních techniků by měly být současně lépe delegovány a využívány, aby byl maximalizován jejich potenciál.

„Nechceme se dostat do situace, kdy veterinární technici budou sice lépe placeni, ale budou stále opouštět profesi z důvodu osobní nedoceněnosti, nemožnosti kariérního postupu a absence osobního života,“ uvedl prezident skupiny veterinárního managementu Rich Casey.

VN Futures Interim Report 2021, October 2021.