Návrh Evropského parlamentu ohrožující zdraví a dobré životní podmínky všech zvířat

V září proběhlo hlasování Evropského parlamentu o návrhu usnesení o nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje nařízení (EU)2019/6,¹ které stanovuje kritéria pro antimikrobiální látky pro použití pouze v humánním lékařství.

Návrh přednesla politická skupina Evropského parlamentu Zelení/Evropská svobodná aliance, který mění již schválené nařízení EU o veterinárních léčivých přípravcích. Toto nařízení uvádí odborné stanovisko, zdůvodňující vyhrazení skupin antimikrobiálních látek pro humánní lékařství. Zavádí také nová dodatečná omezení pro používání antimikrobiálních látek u zvířat.

Nový parlamentní návrh Zelených nevzal na vědomí rozsáhlou řadu kontrolních opatření ve schváleném nařízení, týkající se používání antimikrobiálních látek u jednotlivých zvířat i u skupin zvířat, a podkopává konsenzus, kterého bylo dosaženo v roce 2019, zejména pokud jde o omezení profylaktického a metafylaktického používání antimikrobiálních látek.

Kontrolní opatření ve schváleném nařízení 2019/6 jsou od shromažďování a monitorování údajů o používání antimikrobiálních látek a rezistenci zvířat až po omezení při předepisování a používání. Tato opatření jsou návrhem parlamentu přinejmenším pozdržena.

Návrh parlamentu EU možná z neznalosti, možná jako nástroj politického populismu omezuje dostupnost vhodné a účinné antimikrobiální léčby pro veterinární použití. Toto omezení se týká nejen potravinových zvířat, ale i společenských zvířat a koní, zoozvířat a dalších skupin.

Poslanci Evropského parlamentu, jmenovitě komise pro životní prostředí (ENVI) podle návrhu svého člena poslance Martina Häuslinga za Zelené, se postavila proti schválenému nařízení a požadovala, aby na seznam vyhrazených antibiotik byla zařazena všechna kriticky důležitá antimikrobika s nejvyšší prioritou WHO (kolistin, makrolidy, fluorochinolony a cefalosporiny 3. a 4. generace), takže tato antibiotika nebudou v EU dostupná pro veterinární použití ani v rámci kaskády. Výbor rovněž doporučil znovu otevřít schválené nařízení 2019/6, přijaté po mnohaletém jednání a složitě dosažené shodě. Toto již schválené nařízení umožňuje výjimečně používat vyhrazená antimikrobiální léčiva u jednotlivých zvířat při splnění dalších podmínek.

Návrh zcela zpochybňuje přístup „Jednotného zdraví“, prosazovaný mnoha orgány z Evropy a dalších kontinentů, včetně Evropského parlamentu.2 Mít k dispozici dostatečnou škálu antimikrobiálních látek u zvířat je důležité i pro ochranu veřejného zdraví, protože více než 60 % infekčních onemocnění je přenosných ze zvířat na člověka (OIE).

Argumenty Zelených uvádí, že mělo být zakázáno z 35 pouze pět skupin antibiotik. Skutečností je, že z 35 tříd antibiotik se pouze 14 používá ve veterinární medicíně, ostatní se používají v humánní sféře. Z těchto 14 měly být zakázány čtyři skupiny, z nichž některé mají mnoho podtříd (např. makrolidy). Jejich návrh by vedl k tomu, že by z trhu byla stažena přibližně 1/3 licencovaných veterinárních antibiotik. Navíc mnoho z těchto 10 zbývajících tříd antibiotik má velmi úzké spektrum, což by nakonec vedlo tomu, že by zde byly bakteriální infekce, u kterých by nebyla žádná možnost léčby.

Návrh nevzal v úvahu vědecká doporučení, neboť existuje odborná shoda ohledně omezeného vlivu používání antimikrobiálních látek u zvířat na vzniku antimikrobiální rezistence u lidí. Několik studií využívajících moderní sledovací technologie ukázalo, že používání antibiotik ve veterinárním lékařství má výrazně menší vliv na účinnost antimikrobiální léčby u lidí, než se původně předpokládalo (EFSA, Nature, NIH).

Návrh podle názoru veterinárních lékařů nezohledňuje vědecká doporučení agentur EU, která byla vypracována za přispění odborníků na zdraví lidí i zvířat a vycházela z mezinárodních odborných doporučení WHO, OIE a vědeckých odborníků EU v oblasti zdraví lidí a zvířat.

Nejsou zde zohledněny pokyny WHO, které kategorizují antimikrobiální látky důležité pro zvířata, ani již přijatá předchozí opatření pro odpovědné používání antimikrobiálních látek, která vedla k 34% snížení používání antimikrobiálních látek u zvířat, včetně kriticky důležitých. To je výrazně nižší používání než používání v medicíně lidí, jak je uvedeno ve zprávách evropských agentur ESVAC (European Surveillance of Veterinary Antimicrobial Consumption) a JIACRA (Joint Interagency Antimicrobial Consumption and Resistance Analysis) z roku 2021.

Komora veterinárních lékařů vyzvala své členy, aby se připojili k výzvě FVE a její petici, a vyzvala dopisem všechny české poslance Evropského parlamentu a uvedla své argumenty pro zamítnutí návrhu usnesení nesouhlasu s návrhem nařízení v přenesené pravomoci o kritériích pro určení antimikrobiálních látek, které mají být vyhrazeny pro léčbu některých infekcí u lidí 2021/2718(DEA).³

Dlužno však říci, že i toto navýsost odborné téma podlehlo politické argumentaci. Europoslanec za SPD na svých stránkách konstatoval úplný zákaz antibiotik pro zvířata diktovaný Evropou, poslanec za Piráty Peksa označil zákaz za hoax…

V konečném důsledku pro zákaz hlasovali za Piráty Peksa, Polčák, Kolaja a Gregorová, zdržel se Pospíšil za TOP09. Vzedmutí veterinární odborné veřejnosti se setkalo u většiny poslanců s pochopením, a toto zpřísnění, či zákaz použití výše uvedených skupin antimikrobik nebylo na plenárním jednání dne 15. 9. 2021 schváleno.

Text sestaven podle materiálů FVE, EP a KVL ČR

------------------------------------------

1 Dokument 32019R0006 - EUR-Lex - europa.eu
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32019R0006&from=CS

2 Berlínský princip jednotného zdraví
https://reader.elsevier.com/reader/sd/pii/S0048969720364494?token=D465213F152B77E6F2AEE9F5A1F6E
1B24338B238526AF4EEB01765B974BD2DAB6EF8BB1F1B518930A1CC46
ACB95526A0&originRegion=eu-west-1&originCreation=20210909104744

3 Návrh poslance Martina HÄUSLINGA
https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?lang=en&reference=2021/2718(DEA)