| Carl Spitzweg
Umění a věda
| 
| | Carl Spitzweg patřil mezi bystré pozorovatele svého okolí a svých současníků. Dar, posunout pozorovaný příběh do roviny ironie, karikatury hraničící až s posměškem mu zaručil místo mezi předními umělci období německého pozdního romantismu.
Narodil se do dobře situované obchodnické rodiny a měl se stát apotékářem, čili lékárníkem. Farmacii sice vystudoval, ale nakonec se věnoval své zálibě, kterou pěstoval už od raného dětství. Jako dítě se učil kreslit a malovat květiny a docházel do mnichovské Pinakothéky, kde kopíroval holandské mistry. Po skončení studia se ve svých dvaceti pěti letech rozhoduje pro malířství a o dva roky později, 1833 je přijat do cechu mnichovských umělců, aby se záhy na to stal komerčně úspěšným malířem. Vědomosti, kterých nabyl studiem farmacie, dokázal velice dobře zúročit a právě znalosti chemie mu pomohly při výrobě vlastních barev, které mají na svou dobu neobvyklou trvanlivost a jeho svítivou modř nenajdeme u žádného jiného malíře. Jak bývalo zvykem, podnikl několik studijních cest a mimo Francii, Itálii a Anglii zavítal i do naší c. k. monarchie. V roce 1849 navštívil Prahu, kde se seznámil s řadou pražských umělců – Josefem Mánesem, Josefem Navrátilem a Augustem Piepenhagenem. |
Během svého mládí hodně kreslil a také během práce v lékárně kreslil hlavy zdravých i nemocných všech věkových kategorií. Městečko Straubing, ve kterém působil, je dnes pohlceno Mnichovem, ale v devatenáctém století to byla maloměstská idyla plná malých, úzkých uliček, malebných zákoutí se zahrádkami, studnami a věžičkami. Přechod od mnichovského biedermaieru k pozdnímu romantismu je to, co na jeho malých formátech nacházíme a co nám toto období přibliřuje. Jedince ve svém bezprostředním okolí s jeho slabostmi, libůstkami, náladami, radostmi, ale taky, smůlou, která k životu jednoduše patří. Laskavý, chápající, ale současně i trochu zlomyslný, karikaturně laděný humor najdeme u tohoto malíře poměrně často.
Carl Spitzweg zemřel 23. září 1885 ve věku 77 let na mrtvici. Byl nalezen ve svém mnichovském bytě ve svém oblíbeném křesle. V Mnichově je také pochován. Když se při výletu do Krkonoš zastavíte v Liberci, můžete se některými z jeho drobných děl potěšit na vlastní oči i tam. Pokud se do jeho příběhů zamilujete, musíte vyrazit směrem Berlín, Lipsko, Stuttgart, Mnichov či Vídeň a přes Prahu zase domů. Tam všude můžete některý z jeho obrazů vidět. Tam všude se můžete podívat na svět devatanáctého století jeho bystrýma očima, kterým toho z lidských slabůstek moc neunikne. |
