| Časopis Zvěrokruh 2/2022 | Pro praxi |
| 
| 3. díl: Ukončení přípravného řízení. Promlčecí lhůty. Stanovení výše trestu. Text: Vladěna Stránská |
Tento článek navazuje na předchozí díl Průvodce disciplinárním řízením (Zpracování podnětu revizní komisí. Přípravné řízení.). Jsme v situaci, kdy je stížnost revizní komisí prošetřena, jsou obstarány veškeré materiály jak stěžovatele, tak i všech zúčastněných veterinárních lékařů včetně zápisu z osobního jednání, případně je zpracován expertní posudek zadaný revizní komisí. O stížnosti rozhoduje celá revizní komise, tedy všichni její členové, a to většinovým hlasováním. Výsledkem šetření revizní komise může být jednak odložení věci, dále neshledání důvodů pro zahájení disciplinárního řízení, případně zahájení disciplinárního řízení před čestnou radou, pokud byly shledány důvody.
Odložení věci/ stížnosti
Stížnost může být odložena jako bezpředmětná nebo pro nejasnost či nedostatek důkazů. Dále může být stížnost postoupena věcně příslušnému orgánu (SVS, ÚSKVBL, PČR apod.), pokud revizní komise shledá, že projednávání této konkrétní věci jí nepřísluší. Důležitým aspektem je promlčení stížnosti z hlediska procesních lhůt, a to uplynutím lhůty subjektivní, případně objektivní. Objektivní lhůta je doba, kdy uplyne více než jeden rok po datu, kdy došlo k provinění lékaře. To znamená, že předseda revizní komise nemůže podat návrh na zahájení disciplinárního řízení pro skutek starší jednoho roku. Subjektivní lhůta je doba mezi tím, kdy se předseda revizní komise Komory, případně předseda revizní komise okresního sdružení Komory, dozví o porušení povinnosti veterinárního lékaře, do doby, kdy je podán návrh na zahájení disciplinárního řízení. Subjektivní lhůta nesmí překročit dva měsíce.
V praxi se revizní komise setkává s případy, kdy sám stěžovatel oznámí po podání stížnosti, že od ní ustupuje. Obvykle to bývá z toho důvodu, kdy dojde mezi stěžovatelem a veterinárním lékařem k narovnání sporu, případně stěžovatel nemá žádnou další motivaci k pokračování ve sporu. Zde je třeba zdůraznit, že stěžovatel není účastníkem řízení a jako takový nemůže z vlastní vůle šetření stížnosti zastavit. Revizní komise proto celou stížnost prošetří, a pokud zjistí, že byly shledány důvody pro zahájení disciplinárního řízení, bere narovnání sporu se stěžovatelem jako významnou polehčující okolnost. Situace, kdy nebyly shledány důvody pro zahájení disciplinárního řízení
V případě, že se šetřením stížnosti nezjistí porušení povinností veterinárního lékaře v takovém rozsahu, aby bylo navrženo zahájení disciplinárního řízení, referent případu zformuluje odpověď, která je zaslána prostřednictvím sekretariátu jak veterinárnímu lékaři, na kterého byla stížnost podána, tak i stěžovateli, pokud o tuto informaci ve stížnosti požádá. Konkrétně má taková odpověď charakter sdělení: „Vážený MVDr. XY, revizní komise prošetřila stížnost, kterou na Vás podal pan (paní) MN a sděluje, že nebyly shledány důvody pro zahájení disciplinárního řízení před čestnou radou, a stížnost tímto odkládá.“ Tam, kde je to vhodné, se revizní komise snaží stěžovateli vysvětlit, proč pochybení nezjistila a proč byl postup veterinárního lékaře správný. Snaží se tak docílit toho, aby stěžovatel situaci pochopil, a nebyl motivován řešit stížnost jiným způsobem: například soudně nebo veřejnou difamací veterinárního lékaře na internetu. Kopii takového vysvětlení dostane i dotyčný veterinární lékař.
Může však nastat situace, kdy nedošlo k porušení povinností veterinárního lékaře takového rozsahu, aby bylo nutno navrhnout zahájení disciplinárního řízení, nicméně šetřením stížnosti byly zjištěny nedostatky, na které revizní komise šetřeného veterinárního lékaře upozorní a zasílá mu vytýkací dopis. Vytýkací dopis obsahuje výčet zjištěných problematických skutečností např. ve zdravotní dokumentaci, v indikaci léčiv, komunikaci se stěžovatelem apod. Smyslem vytýkacího dopisu není veterinárnímu lékaři „vyčinit“, nýbrž upozornit ho na sporné skutečnosti a momenty tak, aby došlo k jejich nápravě, popřípadě nezavdávaly důvody k podání stížností v budoucnu. Stěžovatel se obsah zaslání vytýkacího dopisu nedozví.
„Stěžovatel není účastníkem řízení, a proto nemůže z vlastní vůle podanou stížnost stáhnout“ | |
Situace, kdy byly shledány důvody pro zahájení disciplinárního řízení
Pokud se šetřením stížnosti zjistí závažné nedostatky v povinnosti veterinárního lékaře, podává předseda revizní komise Komory návrh na zahájení disciplinárního řízení k čestné radě Komory („navrhovatel“). Koncept návrhu obvykle vypracuje referent případu. Sumarizuje veškeré získané informace k případu, vyjmenuje v něm konkrétní porušení povinností veterinárního lékaře s odkazem na platné právní normy, jichž se porušení týká, a navrhne formu a výši sankce. Po odsouhlasení všemi členy revizní komise je návrh předán advokátní kanceláři, která jej upraví do „právního jazyka a formy“. Finální verzi návrhu opět kontrolují všichni členové revizní komise, především co do věcného obsahu, a po jeho odsouhlasení jej předseda revizní komise podepisuje a odesílá čestné radě. Pokud o to stěžovatel ve stížnosti požádá, dostává dopis s odpovědí, že „…šetřením stížnosti byly shledány důvody pro zahájení disciplinárního řízení s MVDr. XY…“. Další podrobnosti nejsou stěžovateli sdělovány. Stanovení výše trestu, trestní rejstřík
Dle § 17 odst. 1 zákona č. 381/1991 Sb. lze navrhnout trest nepeněžitý (písemné napomenutí), tresty peněžité (až do výše 30 000) a vyloučení člena Komory (podmíněné vyškrtnutí ze seznamu členů Komory až do výše 3 let, případně vyškrtnutí ze seznamu členů Komory až na dobu 5 let). Forma a výše sankce je odvislá od závažnosti porušení povinností veterinárního lékaře a od přiznání polehčujících a přitěžujících okolností (viz tabulku). Stanovená sankce by měla být vyvážená co do preventivního a represivního účinku. Ve zcela výjimečných případech, kdy porušení povinností veterinárního lékaře přesahuje svým rozsahem možnost disciplinárního postihu u Komory, může být podáno trestní oznámení.
| Příklady přitěžujících okolností | | Provedený zákrok byl apriori zcela chybně zvolen a nemohl pacientovi pomoci | | Došlo k úhynu pacienta nebo k jeho závažnému poškození pochybením VL | | Provinění trvalo delší dobu, nešlo o jednorázové chybné rozhodnutí | | Pacient nebyl ohrožen na životě, byla možnost zvážit správný postup nebo stav pacienta konzultovat s jiným lékařem či ho referovat na jiné pracoviště | | Byly porušeny základní zásady postupu lege artis: hrubé odborné chyby | | Byly porušeny základní zásady přístupu k pacientovi, chovateli nebo kolegovi (hrubé necitlivé jednání, pomluvy apod.) | | Nejednalo se o nedbalost nebo omyl, ale úmysl | | Šlo o cílené podvodné jednání, záměrná manipulace se zdravotní dokumentací | | Projednává se více pochybení v jednom řízení | | Pozitivní disciplinární minulost: již dříve byl pravomocně disciplinárně odsouzen za stejný nebo podobný skutek | | Jednal v úmyslu získat osobní prospěch | | | | Příklady polehčujících okolností | | Způsobená škoda je zanedbatelná | | Pochybení nevedlo u pacienta k závažným následkům | | K provinění došlo vlivem tíživých osobních či majetkových poměrů obviněného | | Na provinění měly vliv tíživé a komplikované okolnosti, které obviněný nemohl ovlivnit | | Porušení povinnosti převážně formálního charakteru | | Nezkušenost začínajícího veterinárního lékaře | | Provinění napravil nebo se jej pokusil napravit | | Provinění lituje | | Dosud nebyl pravomocně odsouzen | | Je ochoten nahradit majiteli škodu, například prostřednictvím pojištění | | Poučil majitele o možnosti nechat věc nezávisle projednat na KVL | |
Komora veterinárních lékařů, resp. čestná rada vede „Rejstřík disciplinárních opatření“ dle § 14 odst. 2 Disciplinárního řádu, kam se zapisují udělená disciplinární opatření. Do rejstříku mají vedle ČR přístup předseda RK, odvolací senát při rozhodování o podaném opravném prostředku proti rozhodnutí ČR. Do rejstříku má přístup i představenstvo při posuzování splnění podmínek pro zápis do seznamu členů KVL. Po uplynutí dvou let bezúhonného chování je disciplinárně trestaný lékař oprávněn požádat představenstvo KVL o vymazání disciplinárního opatření z rejstříku.
Údaje obsažené v rejstříku se automaticky vymažou po uplynutí 5 let ode dne výkonu disciplinárního opatření. Příště: náležitosti zdravotní dokumentace |
