Trápí vás usnášení(ne)schopnost vašeho okresního sdružení?

Cesta ze slepé uličky?

Je nám známo, že se okresní sdružení Komory dlouhodobě potýkají s nízkou účastí veterinárních lékařů na zasedání okresních shromáždění. Nízká účast veterinárních lékařů na úrovni okresů pak mnohdy paralyzuje činnost jednotlivých okresních sdružení, neboť pokud se nesejde alespoň polovina všech členů okresního sdružení, není okresní shromáždění usnášeníschopné.

Legislativní komise se věcí zabývala a shrnuje své závěry následovně:

Ustanovení § 9 odst. 4 zákona č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, výslovně předepisuje účast nadpoloviční většiny členů okresního sdružení k tomu, aby bylo okresní shromáždění usnášeníschopné. Pokud se tedy nesejde alespoň polovina všech členů okresního sdružení, nemůže okresní shromáždění jednat a rozhodovat.

Je zajímavostí, že obdobné ustanovení zákonodárce nezakotvil pro jednání sněmu, kde ponechal úpravu kvora na vnitřních řádech Komory. Podle § 6 odst. 6 organizačního a jednacího řádu Komory se tak sněm usnáší většinou hlasů přítomných v jednací síni; upravit obdobné pravidlo pro jednání okresních shromáždění vnitřním předpisem Komory však není možné, neboť by bylo v rozporu se zákonnou normou.

Při hledání řešení patové situace dospěla legislativní komise k závěru, že by mělo být možné, byť s dále uvedenými výhradami, připustit konání náhradní schůze, tak jak je upravena v ust. § 257 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů:

§ 257 Náhradní zasedání členské schůze

(1) Není-li členská schůze na svém zasedání schopna usnášet se, může statutární orgán nebo ten, kdo původní zasedání svolal, svolat novou pozvánkou ve lhůtě patnácti dnů od předchozího zasedání členskou schůzi na náhradní zasedání. Z pozvánky musí být zřejmé, že se jedná o náhradní zasedání členské schůze. Náhradní zasedání členské schůze se musí konat nejpozději do šesti týdnů ode dne, na který bylo zasedání členské schůze předtím svoláno.

(2) Na náhradním zasedání může členská schůze jednat jen o záležitostech zařazených na pořad předchozího zasedání. Usnesení může přijmout za účasti libovolného počtu členů, ledaže stanovy určí něco jiného.

(3) Rozhoduje-li členská schůze na zasedání dílčích členských schůzí nebo rozhoduje-li namísto ní shromáždění delegátů, postupuje se podle odstavců 1 a 2 obdobně.

Legislativní komise přitom vyšla z následujících úvah:

Komora se jako právnická osoba veřejného práva zřízená zákonem řídí primárně zákonem o Komoře; ustanovení občanského zákoníku se použijí jen tehdy, pokud se to slučuje s její právní povahou (viz ust. § 20 odst. 2 občanského zákoníku). Občanský zákoník, stejně jako zákon o Komoře, v obecné úpravě jednání orgánů právnických osob (§ 156 odst. 1) rovněž požaduje účast většiny členů - a stejně jako zákon o Komoře neuvádí postup pro případ, pokud se orgán právnické osoby opakovaně nesejde v požadovaném nadpolovičním počtu.

Je samozřejmě otázkou, zda jde o záměr zákonodárce, anebo o mezeru v zákoně, neboť ne každé mlčení zákona je defektem práva.

Nicméně vzhledem k tomu, že zcela zjevně existuje společenská potřeba náhradního mechanismu pro konání okresních shromáždění, a protože zákon nenabízí jiné řešení, lze dle názoru legislativní komise v případě, že se okresní shromáždění nesejde v dostatečném počtu, podpůrně použít právní úpravu občanského zákoníku, která obsahuje řešení takovéto situace, a to konkrétně v § 257 občanského zákoníku upravujícím náhradní členskou schůzi u spolku (znění zákona je uvedeno níže). Právní úprava platící pro spolky totiž vyžaduje pro usnášeníschopnost členské schůze rovněž přítomnost nadpoloviční většiny všech členů - předmětné ustanovení § 257 pak řeší právě situaci, kdy se požadované kvorum nesejde.

Nelze dát stoprocentní jistotu ohledně správnosti a nenapadnutelnosti takového postupu v případě okresních sdružení, legislativní komise je nicméně toho názoru, že toto řešení je obhajitelné - odkazované ustanovení § 257 občanského zákoníku řeší prakticky totožnou situaci, analogie je tedy na místě, a objektivně vzato existuje mezera v právní úpravě, která, pokud by nebyla vyplněna, by vedla k ochromení rozhodovací činnosti nejvyššího orgánu okresních sdružení Komory.

Jak tedy na to?

V případě, že se okresní shromáždění nesejde v usnášení-schopném počtu, lze dle názoru legislativní komise situaci překlenout konáním náhradního okresního shromáždění za podmínky, že budou splněny náležitosti dle zákonné úpravy spolku, tedy:

• náhradní okresní shromáždění bude svoláno do 15 dnů od původního termínu,

• bude se konat do 6 týdnů od termínu původního okresního shromáždění,

• bude jednat jen o záležitostech, které měly být na pořadu původního okresního shromáždění,

• z pozvánky bude zřejmé, že jde o náhradní okresní shromáždění.

Legislativní komise má za to, že svolání náhradního okresního shromáždění je možné až poté, co se nesejde v usnášeníschopném počtu a není tedy možné svolat jej současně se svoláním řádného okresního shromáždění.

Legislativní komise závěrem potvrzuje, že do budoucna bude usilovat o to, aby v případě novelizace zákona o Komoře byla záležitost v zákoně upravena jednoznačně a v souladu s potřebami praxe.

(Text pro legislativní komisi KVL ČR zpracovala Advokátní kancelář Mgr. Zbyňka Láníka)

Veronika Grymová