Pozor na přehřátí zvířat v autech
S nástupem vysokých teplot je nutné být více obezřetný při ponechání zvířat v zaparkovaných autech a to i na krátkou dobu. Lehce opomenutým nebezpečím se tak může stát i například pouze návštěva benzínové pumpy, kde se zdržíme v dlouhé frontě při placení.
Za zvýšenou tělesnou teplotu, hypertermii, se považuje u psů teplota nad 39,4°C (normální teplota je přibližně 37,5-39,2°C). Kritická teplota, při které dochází k orgánovému selhání a smrti je 41,2-42,7°C.
Při venkovní teplotě 32°C se vnitřek auta vyhřeje na 43°C již během deseti minut. Psi nemají tak účinnou regulaci teploty těla jako lidé – potí se v menší míře na polštářcích tlapek a ochladit se snaží zejména rychlým dýcháním s otevřenou tlamou. Při tomto typu dýchání, jehož cílem primárně není výměna dýchacích plynů, dochází k rychlejšímu odpařování vody a ochlazování pomocí výměny teplejšího vzduchu za chladnější. Pokud je okolní teplota vysoká, pak samozřejmě není tento způsob ochlazování efektivní a dochází k rychlému přehřátí. Jelikož je účinnost ochlazování úměrná ploše horních cest dýchacích, jsou v horší situaci brachycefalická plemena, tj. plemena s kratším nosem, u kterých mohou být dýchací cesty zúžené. Problémem může být i nevhodný náhubek, který neumožní plné otevření dutiny ústní a pes se nemůže ochlazovat. Zcela nevhodné je použití fixačních náhubků, které brání otevření dutiny ústní úplně. K přehřátí nemusí dojít pouze v autech – v ohrožení života mohou být i psi chovaní venku bez možnosti stínu. A v neposlední řadě bychom měli myslet i na to, že přehřátí je rizikové i ve dnech, kdy jsou teploty nižší, ale spojené se zvýšenou vlhkostí vzduchu.
Mezi příznaky přehřátí patří rychlé dýchání, suché a/nebo lepkavé dásně, změna barvy dásní, netečnost, dezorientace, křeče a nakonec kóma.
První pomocí je zabezpečení přísunu dostatku vzduchu a pomalé ochlazování, například vodou, nebo ještě lépe namočenou textilií (hadr, oblečení). Ty se přikládají na hlavu, nohy a břicho a je nutné je obměňovat. Voda nebo textilie, kterými ochlazujeme, nesmí být ledové, v tom případě by došlo ke snížení prokrvení daných oblastí a pes by se ještě více zahříval. Současně dle stavu zvířete je vhodné promptní ošetření na veterinárním pracovišti, kde může být rekonvalescence podpořena nitrožilní hydratací, umístněním zvířete do kyslíkového boxu nebo podáním dalších léčiv.
(Upraveno podle: Krista Williams, BSc, DVM, CCRP; Ernest Ward, DVM: Heat Stroke in Dogs. https://vcahospitals.com/)
